[ 14.11.2012, ]

PROHLÁŠENÍ KE ZDRAVOTNÍMU POJIŠTĚNÍ MIGRANTŮ A MIGRANTEK

Jít s kartičkou zdravotní pojišťovny k lékaři a nechat se ošetřit není pro všechny obyvatele ČR samozřejmostí. Problém je to pro mnoho desítek tisíc migrantů a migrantek ze zemí mimo EU, kteří v ČR dlouhodobě legálně pobývají například za účelem podnikání, rodinného soužití či studia. Jsou vyloučeni ze systému veřejného zdravotního pojištění a současně mají povinnost kupovat si zdravotní pojistky od komerčních pojišťoven. 

Komerční zdravotní pojištění není dlouhodobě schopno plnit svůj účel, totiž garantovat migrantům potřebnou zdravotní péči a rovněž získat důvěru lékařů a zdravotnických zařízení, že jim poskytnutá léčba bude proplacena. Pojistné podmínky komerčních pojišťoven totiž mnoho úkonů zdravotní péče – ať už přímo či nepřímo – z úhrady vylučují. Pokud migrant již nemocen je (například má cukrovku nebo se narodí dítě se zdravotní komplikací), komerční pojišťovny jej ohledně této nemoci nepojistí, popř. jej mohou odmítnout pojistit úplně. Na pojišťování migrantů vydělává před pobočkami Ministerstva vnitra, kde si migranti vyřizují žádosti o povolení či prodloužení pobytu, řada pochybných zprostředkovatelských subjektů. Pro odpor dotyčných pojišťoven, které se snaží udržet si své zisky, se dlouhodobě nedaří pojišťování migrantů kultivovat. 

Pro začlenění migrantů s dlouhodobým pobytem do veřejného zdravotního pojištění hovoří zejména tyto důvody:

• Ekonomická výhodnost: Současný systém je typickou ukázkou privatizace zisku a socializace risku. Migranti jsou vzhledem ke své demografické struktuře velmi ziskovou skupinou pojištěnců. Je mezi nimi minimum dětí a seniorů (kteří „spotřebovávají“ většinu péče), drtivá většina z nich je v produktivním věku a ekonomicky činná. Jejich začlenění by do rozpočtů veřejných zdravotních pojišťoven přineslo příjmy z pojistného ve výši stovek milionů korun ročně, které jsou dnes ziskem pojišťoven soukromých. Naopak nákladné humanitární případy, v nichž úhrada zdravotní péče přesahuje finanční možnosti jednotlivce či rodiny, jdou dnes na vrub nemocnic či státu, neboť lékaři musí z humanitárních důvodů poskytovat i péči, kterou pojišťovny neproplatí. Z hlediska zdravotnických zařízení stávající systém znamená, že lékaři musí nejdříve s komerční pojišťovnou konsultovat rozsah péče, která bude uhrazena. Tato praxe lékaře zdržuje a obtěžuje, a zároveň celý proces poskytování zdravotní péče migrantům výrazně prodražuje. 
• Spravedlnost: Komerční zdravotní pojištění je diskriminační, neboť odsuzuje část obyvatel ČR k mnohem nákladnějšímu a horšímu systému úhrady zdravotní péče než mají ostatní. Nelidskost systému se nejmarkantněji projevuje v případě dětí narozených předčasně a/nebo s vrozenou vadou, které komerční pojišťovny odmítají pojistit, což v praxi vede k zadlužování celých rodin. 
• Boj proti korupci: Komerční zdravotní pojištění je výsledkem lobbyingu několika českých komerčních pojišťoven, které brání začlenění migrantů do veřejného systému. Do zákona o pobytu cizinců si prosadily monopol (migranti si musí kupovat jejich pojistky, a ne produkty zahraničních pojišťoven), který vynucuje stát (migranti musí nosit kartičku pojišťovny a někdy i účtenku o zaplacení pojistného stále s sebou, jinak jim cizinecká policie udělí pokutu). Tento lobbying zatím nepřekonal žádný z návrhů na řešení, které podala nejen Rada vlády ČR pro lidská práva v roce 2009, ale i poslanci, veřejný ochránce práv a v roce 2011 i samo Ministerstvo zdravotnictví. Při schvalování poslední novely zákona o pobytu cizinců na podzim roku 2010 se o lobbyingu pojišťoven pojišťujících migranty hovořilo v Parlamentu ČR zcela otevřeně. 

Z těchto důvodů žádáme odpovědné orgány, aby bezodkladně přistoupily k začlenění migrantů a migrantek pobývajících dlouhodobě na území ČR do systému veřejného zdravotního pojištění. To znamená zahrnout jak všechny ekonomicky aktivní migranty, tak i jejich rodinné příslušníky a studenty. Současný stav, kdy největší část pojistného, které migranti zaplatí, je použita na zisky anebo vysoké provozní náklady komerčních pojišťoven, a nikoliv na léčení migrantů, považujeme za nepřijatelný.