[ 30.10.2012, Lada Wichterlová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rovné příležitosti > Trh práce ]

Ušetříte-li si zhruba půl milionu ve třetím důchodovém pilíři, tedy v rámci dobrovolného penzijního připojištění (po reformě se bude nazývat „doplňkové spoření“), budete mít možnost nastoupit do tzv. předdůchodu. Budete mít možnost pak v tomto období dostávat měsíční částky z toho, co jste si ušetřili. Abyste měli na předdůchod nárok, musíte ušetřit v doplňkovém spoření cca 500.000 Kč, abyste měsíčně dostávali 8.000 Kč (v současné době má tuto částku naspořenou zhruba 40 – 50 tisíc lidí). Pakliže budete čerpat předdůchod, na který máte nárok nejdříve pět let před nástupem do důchodu, stát za vás bude v této době platit zdravotní pojištění. Pozor, důležité je, že rozhodnutí odejít do předdůchodu je nevratné. Předdůchody může využít každý, i když původně byly koncipovány pro osoby, které pracují v těžkém provozu. S posouváním věku odchodu do důchodu lze totiž počítat také s častějším výskytem dlouhodobých onemocnění, která možná bude potřeba řešit raději předdůchodem než důchodem invalidním. Stejně tak je nutné počítat s tím, že bude potřeba pečovat o nejbližší, stárnoucí rodiče, rodiče partnera či partnerky, prarodiče, vnuky atd. Proto by se vlastně každá a každý z nás měl snažit spořit si do třetího důchodového pilíře. Abychom měli možnost v případě nutnosti odejít do předdůchodu, a nebyli nuceni jít do důchodu předčasného. Ten je velice nevýhodný, neboť čím dříve osoba odchází do předčasného důchodu, tím více se jí bude snižovat výše starobního důchodu.

Zde se objevuje druhá stránka věci, předdůchody jsou další ze státních snah přenášet zodpovědnost na jednotlivce a tato snaha přenášet zodpovědnost na jednotlivce má vždy horší dopad na ženy. Ty ve společnosti patří k hůře zaměstnatelným, s platy, které jsou nižší než platy mužů. Ženy jsou skupinou, která věnuje v průběhu svého života mnohem delší dobu neplacené práci. Z výše zmíněných důvodů pak ženy odvádí v průběhu aktivního života na sociálním pojištění méně, což nadále multiplikuje jejich genderové znevýhodnění - například ve výši penzí, nárocích na hypotéky, půjčky atd.

Již v současné době jsou osoby 50+ považovány za hůře zaměstnatelné, tato skupina dominuje v počtech nezaměstnaných, zaměstnávání osob 50+ je náročnější i pro zaměstnavatele. Mnoho z těchto lidí nejspíše nebude mít možnost volby, jestli pracovat nebo ne, je nutné počítat s tím, že se zařadí do skupiny nezaměstnaných a mnoho z nich situaci raději vyřeší předdůchodem. Pro stát to je jen výhodné, nebudou se mu zvyšovat počty nezaměstnaných, bude levnější platit nezaměstnaným, resp. lidem v předdůchodu, zdravotní pojištění než se o ně starat prostřednictvím dalších dávek, nicméně pro jednotlivce to znamená jistou ztrátu a zároveň nutnost spořit do třetího pilíře a počítat s tím, že v době před důchodem bude nutné se postarat sám o sebe.

Předdůchody pak vytvářejí zcela bezvýchodnou situaci pro ty, kteří mají méně informací či nižší příjmy a nebudou mít možnost či schopnost si v rámci doplňkového spoření ukládat peníze. Předdůchody tak mají dvojí tvář, ve výsledku však nám nezbývá než jediné, začít si spořit do třetího důchodového pilíře, minimálně tak, abychom mohli do předdůchodu nastoupit, protože život může mít vývoj zcela nečekaný, zvlášť ve stáří.