[ 30.10.2012, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rovné příležitosti > Trh práce, Rovné příležitosti > Politika ]

Otázka genderového mzdového rozdílu je poměrně komplikovaným tématem. V rozhovoru o něm, jazykem srozumitelným pro každého, přesvědčivě mluví jedna z největších českých odbornic na danou problematiku, socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR.

Jaké jsou hlavní zdroje genderového mzdového rozdílu v ČR a který z nich je, podle Vás, nejvýznamnější?

Jde zejména o genderovou segregaci trhu práce, to je fakt, že ženy a muži pracují v různých oborech a profesích (horizontální segregace), v různých podnicích a organizacích a na různých pozicích. Dále je to způsobeno rozdíly v pracovních zkušenostech, takže roli hraje i dlouhá přestávka v participaci na trhu práce, např. z důvodu péče o děti apod. Jako nejvýznamnější se ukazuje horizontální segregace, a s trochou nadsázky se dá říci, že trh práce je rozdělený podle linie genderu. Ženy převládají v servisních a administrativních pozicích, které nejsou vysoko finančně hodnoceny a naopak muži převládají v oborech, po kterých je poptávka a mají vysokou prestiž, jako je finanční poradenství nebo technické specializované profese.

Jaká nebezpečí se ukrývají za tzv. vysvětlitelnou částí genderového mzdového rozdílu (a co vůbec tato vysvětlitelná část je?)

Pokud se snažíme zjistit, čím je mzdový rozdíl způsoben, snažíme se vždy, ať již jde o jakoukoli metodu sofistikovanější analýzy, využít všechny dostupné informace a proměnné. Většinou jsou dostupné proměnné, jako je počet odpracovaných hodin, věk, vzdělání a délka praxe pracovnice nebo pracovníka. Vliv těchto proměnných na mzdový rozdíl je pak většinou od celkového rozdílu odečten a hovoří se o tom, že ta část mzdového rozdílu, kterou nedokážeme dostupnými informacemi vysvětlit, je zřejmě alespoň zčásti tvořena čistou diskriminací žen v odměňování (zčásti pak je tvořena informacemi resp. proměnnými, které dostupné nejsou např. počet a věk dětí). Ale musíme si uvědomit, že i ta část mzdového rozdílu, kterou jsme schopni rozkrýt a např. připsat délce praxe, je do značné míry genderovaná, tedy způsobená genderovými nerovnostmi. V případě délky praxe to jsou tlaky na to, aby o děti pečovaly především ženy, a jsou to pak ony, jejichž pracovní dráha je tím poznamenána.

Jaký je dopad metodologie výpočtu genderového mzdového rozdílu na jeho výšku? V čem spočívá „problém“ mediánového výpočtu?

Nejjednodušší způsoby výpočtu mzdových rozdílů pracují buď s průměry, nebo s mediány mezd. Průměr je jasný: započítáme mzdy všech žen a mužů ve vzorku nebo v populaci a vydělíme jejich počtem. Medián však představuje střední hodnotu, když srovnáme všechny mzdy žen a mužů do řady od nejvyšší po nejnižší. Problém je v tom, že ženy převažují v té nižší mzdové polovině a muži v té vyšší. Tento fakt včetně přesné výše mezd těch mužů a žen, kteří jsou na koncích spektra, však do analýzy není zahrnut. Myslím si, že tento výpočet podstatně zkresluje celý obraz o trhu práce. Nelze totiž říci, že by výpočet na základě mediánu nebo průměru představoval nějaký komplexní obrázek a poskytoval nám dostatek informací, vždy je pak v dalším kroku třeba jít více do hloubky a do jednotlivých oblastí trhu práce.

Ve kterých sektorech ekonomiky se genderová segregace (vertikální i horizontální) českého trhu práce projevuje nejvíce?

Největší vliv na mzdový rozdíl má jednoznačně segregace na manažerských pozicích, protože tam někdy dosahuje i okolo 50 procentních bodů. Muži pracují v managementu firem a v oborech, které jsou ve vyšší platové hladině, ale zásadní rozdíly jsou i tam, kde muži a ženy pracují v jedné firmě na stejné pracovní pozici. Jestliže jsme s pomocí analýzy dat o jednotlivých pracujících, získaných z firem zaměstnávajících nad 10 osob (data z Informačního systému o průměrném výdělku) zjistili, že v roce 2004 byl průměrný rozdíl mezi mzdou mužů a žen, kteří pracují na stejné pozici pro stejného zaměstnavatele, zhruba 10 procentních bodů (výrazné porušení legislativně dané povinnosti stejné odměny za stejnou práci), specificky pro manažerské pozice tento rozdíl představuje průměrně zhruba 17 procentních bodů.

Snižuje se postupně v ČR (potažmo v EU) genderový mzdový rozdíl?

Mzdový rozdíl se v posledních letech nepatrně snižuje, ale to vždy nemusí být výsledkem pozitivních jevů včetně dosahování genderové rovnosti. Až do roku 2008, kdy naše ekonomika a míra zaměstnanosti rostla, rostl i průměrný mzdový rozdíl až na úroveň 26 procentních bodů. V období ekonomické krize došlo k mírnému snížení. To je zřejmě způsobeno oslabením vlivu horizontální segregace, protože obory, kde převládají muži a jsou poměrně dobře placeny, zejména technické obory a soukromá sféra, kde jsou také rozdíly ve mzdách vyšší a je tam vyšší i genderová segregace, v důsledku krize ztrácely. Došlo k propouštění nebo snižování benefitů či mezd, a to dopadlo v první vlně zejména na muže. Je třeba si také uvědomit, že genderový mzdový rozdíl nám neříká mnoho o nezaměstnaných. Ovšem za určitých podmínek může i vyšší nezaměstnanost do určité míry snižovat mzdový rozdíl, pokud jsou např. ve větší míře nezaměstnané ženy, které by jinak pracovaly ve velmi nízko placených zaměstnáních. V rámci Evropské Unie se mzdový rozdíl snižuje nejen v důsledku těchto vlivů, ale také proto, že některé země zavádějí politiky cílené na odstraňování mzdových nerovností. To se u nás zatím neděje, i když mzdový rozdíl máme jeden z nejvyšších.