[ 19.9.2012, Nina Bosničová ]

Stravenky, penzijní spoření, týden dovolené navíc. Obvyklá nabídka zaměstnaneckých benefitů se postupně rozrůstá o další: pro pracující matky. Ženy, které nechtějí zůstat tři roky doma s dítětem bez kontaktu se svou profesí, totiž přestávají být ojedinělými případy. V zahraničí, jak ukazuje mapka, firmy matkám nabízejí třeba zkrácenou pracovní dobu kvůli kojení nebo dostupné poloviční úvazky. V Česku má podobné výhody jen minimum zaměstnaných matek. Soukromé školky jsou u nás přitom výrazně dražší než například v Rakousku. Dvaadvacet procent českých žen odmítá lukrativní pracovní nabídky kvůli tomu, že nemají zajištěné hlídání pro svoje děti. Zjistila to analýza společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů. V západní Evropě nebo ve Spojených státech a Kanadě jsou přitom žen, které se kvůli malému dítěti musejí vzdát zajímavé pracovní nabídky, jen čtyři procenta. "Když žena zůstává na mateřské dovolené vlastně z donucení a není jí umožněno vrátit se do práce, stává se nedobrovolně sociálně i profesionálně izolovanou," říká Jozef Papp, ředitel české pobočky Stanton Chase.

Drahé a nedostupné hlídání Firemní benefity,které by pracujícím matkám umožnily skloubit péči o dítě a kariéru, jsou v Česku i přes určité zlepšení stále problém. Výhody jako poloviční úvazky nebo hlídání dětí ve firemní školce může využívat jen minimum Češek. Petra Grabmayer, country manažerka pražské pobočky headhunterské společnosti Pedersen & Partners, pro HN zpracovala přehled firemních benefitů pro zaměstnané matky tak, jak je vysledovali partneři firmy v lokálních pobočkách v různých zemích. Česko nevychází ze srovnání nijak dobře.

"Ve Skandinávii se rozdíly mezi mužem a ženou nedělají vůbec. Tam je ideální prorodičovská politika," říká Petra Grabmayer. Ve skandinávských zemích je zcela běžné, že se ženy vracejí do práce po roce mateřské dovolené. "Jako je v Česku normální jít do práce po třech letech rodičovské dovolené, protože jinak se na vás pořád dívají jako na krkavčí matku, například v Dánsku je normální jít do práce už v roce dítěte," popisuje Grabmayer. A netýká se to jen manažerek na nejvyšší úrovni, ale i žen ve středním a nižším managementu. "Existují tam třeba služby takzvaných denních matek – Tagesmutter, kdy si maminky na mateřské přiberou na hlídání další tři čtyři děti. A podobných, cenově přijatelných možností je tam mnohem více," říká.

Právě v tom vidí Petra Grabmayer velký problém České republiky i Prahy. Soukromé jesle a školky pro děti do tří let stojí dvanáct, ale i dvacet tisíc korun na měsíc. Státních zařízení je nedostatek a firemních školek ještě tolik není. "Například v Rakousku je hlídání dětí mnohem lacinější. Za 200 eur (asi pět tisíc korun, pozn. red.) najdete velmi slušnou soukromou školku. Vím to velmi dobře, v Rakousku jsem několik let žila," říká Grabmayer.
V zemích, jako jsou ty skandinávské nebo Rakousko, se celkem brzy po narození dítěte vrací do práce mnohem více žen i ze středního managementu, protože poměr platu a ceny za školku či chůvu je dobrý. V některých zemích, například v Rusku nebo Nizozemsku, firmy vycházejí vstříc i kojícím ženám a nabízejí jim zkrácenou pracovní dobu nebo pravidelné přestávky na kojení. Například v Rusku ale firmy k zaměstnankyním s dětmi obecně moc vstřícné nejsou. "V Moskvě před časem probíhaly úvahy o firemních školkách, ale neuchytilo se to, protože založení takové školky by si vyžádalo mnoho povolení od místních úřadů. Zrovna tak matky nebyly z této myšlenky nadšené, protože Moskva je dost rozlehlá a cesta do práce může kvůli zácpám trvat i tři hodiny. Převážet tímto způsobem někam dítě je nemyslitelné," shrnuje Grabmayer. Mnoho zahraničních manažerů a manažerek, které jejich firma umístí na vedoucí pozice do Moskvy,se z tohoto důvodu po založení rodiny obvykle vrací zpět do vlasti.

V mnoha evropských zemích je běžná práce na částečný úvazek. Například v Německu a Rakousku takto pracuje 45 procent lidí, v Nizozemsku dokonce 75 procent. V Česku, Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku je to méně než desetina. Částečných úvazků využívají zejména lidé s dětmi, především ženy.
Nebezpečí částečných úvazků Nina Bosničová z organizace Gender Studies však před slepým přejímáním německé nebo nizozemské praxe částečných úvazků jen na základě vysokých procent varuje. Pro mnoho tamních žen s dětmi se totiž částečný úvazek stal jakousi pastí, protože firmy jim pak už nechtěly nabídnout práci na plný úvazek, ani když děti vyrostly.
"Částečný úvazek nemá být doživotním vězením, ale být nápomocný v určité životní fázi," říká Bosničová. S tím, že by takových pracovních možností mělo být v Česku více, nicméně souhlasí. "Že je nabídka částečných úvazků slabá, bych však nedávala za vinu jen managementu firem. Musí se zvýšit i iniciativa zaměstnanců. Mám trochu pocit, že v Česku lidé spíš čekají, co jim firma sama nabídne, než aby se sami zajímali o různé možnosti," říká Bosničová.
Z průzkumu, který pro Gender Studies před rokem provedla agentura Ipsos, vyplývá, že polovina pracujících matek by ocenila možnost pracovat z domova nebo na částečný úvazek. Reálně to však nabízí jen patnáct procent zaměstnavatelů. Dvě třetiny žen by zase stály o finanční příspěvky na zajištění hlídání dětí. Umožňuje to jen devět procent firem.

Benefity pro pracující matky jsou obvyklé hlavně ve velkých nebo mezinárodních firmách. "Snažíme se poskytovat zkrácené úvazky a možnost sezonního zapojení do zakázek. Nabízíme také pomoc v případech, kdy zaměstnanci narychlo potřebují sehnat hlídání třeba pro nemocné dítě. Pro tyto případy zprostředkováváme služby agentury, která zabezpečí příjezd prověřené chůvy do jedné až dvou hodin od objednávky," říká ředitelka HR oddělení ve společnosti KPMG Česká republika Hana Velíšková. Částečné úvazky nabízí třeba i firma Electro World, zaměstnanci s dětmi si mohou také zvolit čas začátků směn.
Možnost zkráceného úvazku a flexibilní doby zavedli i v českém Henkelu. Využívají toho hlavně matky, které nechtějí ztratit kontakt s oborem. "Těmito benefity chceme zdůraznit, že prvořadý je pro nás výkon, nikoli klasický počet hodin strávených v kanceláři," říká HR manažerka Irena Muchová.

---

Že je nabídka částečných úvazků slabá, bych nedávala za vinu jen managementu firem. Musí se zvýšit i iniciativa zaměstnanců. Nina Bosničová Gender Studies

Příklady firemních benefitů, které mohou využít matky ve vybraných evropských zemích

Velká Británie
Zaměstnavatelé obvykle proplácejí třináctitýdenní rodičovskou dovolenou, která je součástí pracovní smlouvy (každý rodič-zaměstnanec si ji může vybrat až do pěti let věku dítěte).

Švédsko
Speciální benefity nejsou, ale zato funguje velmi dobrá státní rodinná politika (dostatek jeslí, prvních 13 měsíců mateřské dovolené 80 procent platu apod.).

Nizozemsko
Kojící zaměstnankyně-matky mají zákonem dané právo mít až o dvě hodiny denně kratší pracovní dobu.

Rusko
Některé společnosti nabízejí místnosti pro kojení – chůva zaměstnané matce dítě přinese na deset minut a zase odnese.

Rakousko
Ve velkých firmách, nemocnicích a na ministerstvech jsou běžné firemní školky.

Německo
70 procent podniků nabízí práci na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy. Pro mnoho z nich je pak ale problém vrátit se na plný úvazek.

Česká republika/ Slovensko
Několik velkých společností nabízí firemní školky. Částečné úvazky nebo možnost práce z domova zůstávají ojedinělým benefitem.