[ 19.5.2005, Redakce F.cz Kultura > Kultura a umění ]

MEZI JEDNOU A JEDNOU

V Galerii Václava Špály se 2. června 2005 v 18 hodin poprvé v Praze představí skupina jedenácti výtvarnic z USA na výstavě nazvané „Mezi jednou a jednou“, která potrvá do 29. června. Výtvarnice vystavují kresby, malby, volnou i užitou grafiku, tkaniny a kovové šperky. Na vernisáži budou mít diváci možnost setkat se se čtveřicí autorek, Marií Hannigovou, Katharine Hopkins, Mary-Ann Kokoskou a Sárou Vaeth. Kromě výstavy proběhnou v prostorách galerie dvě besedy ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s.

Výstavy se účastní nejen Američanky, ale i cizinky žijící ve Spojených státech - profesorky, asistentky i čerstvé absolventky pocházejí ze všech koutů Spojených států, Kanady i České republiky.

Tyto výtvarnice, ostatně jako mnozí Američané, mají evropské kořeny, kterých si jsou dobře vědomy. Pražskou výstavu chápou jako návrat k počátku a k výchozímu bodu. Až na Marii Hannigovou, která v Praze debutovala loni v červnu v Malé galerii Nové síně, vystavují tyto výtvarnice v kontinentální Evropě poprvé.

„Mezi jednou a jednou“ je setkáním dvou generací. Na jedné straně stojí včera ještě studentky, které sotva opustily univerzitu, a na druhé straně zkušené výtvarnice, které zakusily úspěchy po Spojených státech i Kanadě. Například výtvarnice Lisa Gabrielle Russell byla vyzvána k účasti na mezinárodních soutěžích a výstavách a její malby a kresby byly posuzovány kurátory z tak prestižních muzeí, jako je Museum of Modern Art (New York), Guggenheim Museum (New York), Whitney Museum of American Art (New York), Metropolitan Museum (New York), Philadelphia Museum (PA), San Francisco Museum of Art (California) a Museum of Fine Arts (Massachusetts).

Lisa Russell nyní žije v Bostonu a učí na Rhode Island College. Přednášela i na Colorado State University a stále udržuje přátelské vztahy s profesorkou Patrice Sullivan, která se také pražské výstavy účastní.

Právě na této coloradské univerzitě (CSU) se všech jedenáct výtvarnic setkalo.

Dobře se znají, chodily na stejné přednášky, navštěvují se ve svých ateliérech, diskutují o nejnovějších trendech a technikách. I když mají různé ambice a pracují v rozdílných oborech a materiálech, jejich práce mají jisté souznění. Krajina se stává barevnými skvrnami a postava je zachycena několika tahy štětce či pera.

Jako mnozí jiní umělci, i tyto výtvarnice si kladou otázky, které útočí na každého vnímavého člověka: „Co to znamená být člověkem v dnešní době? Co nás spojuje? Jak máme přistupovat sami k sobě a k jiným v době stále se měnícího významu lidské podstaty a změn společnosti v globální společenství?“ Odcizení a izolace zamořují naši společnost. Ta rozdává odpovědi ještě dříve, než se stačíme zeptat. Práce zastoupené na této výstavě nenabízejí banální řešení, ale pouze otevírají možnosti k otázkám, rozjímání a zpytování. Dávají divákům prostor k přemýšlení nad společností, v níž žijeme, nad prostorem mezi jednou a jednou.

O autorkách:

Haley Bates

Umělecká kovářka Haley Bates, která je původem z Texasu, žila v místech tak rozdílných jako je poušť na jihu Nového Mexika, průmyslová metropole Detroit v Michiganu nebo kulturou zahlcené Chicago v Illinois. Tato rozmanitost se odráží i v její výtvarné práci. S oblibou spojuje různorodé materiály a techniky. Bates zkoumá prozaické tvary užitkových předmětů a překládá je do kontextu dnešního výtvarného umění.

V současné době žije Haley Bates ve Fort Collins v Coloradu, kde kromě své vlastní tvorby učí a vede oddělení Kov a šperk.

Marie Hannigová

se narodila v Praze v rodině ilustrátorky a grafičky Aleny Nievaldové. Absolvovala na Soukromém italském gymnáziu. Od roku 1996 žije a pracuje v USA. Vystudovala bakalářské studium reklamy na Michigan State University a užité grafiky na Colorado State University. Letos zde dokončila magisterské studium v oboru grafiky. Na této universitě také přednáší. V USA vystavuje po boku Herberta Bayera, Elaine de Kooning a Gabora Peterdiho. V Praze se vloni představila na samostatné výstavě „Dialogy“ v Malé galerii Nové síně.

Hannnigova o své tvorbě říká: „Mé práce odrážejí mé pocity, myšlenky a pozastavení v okamžiku jejich početí. Zachycují mé nesnáze zachytit okamžik i radost z vítězství. Jsou to úsměvná posezení s přáteli i uslzené chvíle o samotě, prosluněné Colorado i stesk po domovině. Nesou stopy mé konverzace se štětcem a papírem, odporu tuše k vodě. Každá chybička, každý pohyb rukou se stává nedílnou součástí procesu.“

Katharine Hopkins

Katharine Hopkins výtvarnou dráhu neplánovala. Nejdříve získala bakalářský titul v oboru politických věd na Colorado College v Colorado Springs. Nyní absolvuje magisterské studium v oboru umělecké grafiky na Colorado State University. Hopkins se narodila v Coloradu a jako jedna z mála Američanů má rodinu a příbuzné ve stejném státě, ve kterém žije.

Práce Katharine Hopkins je osobní odpovědí na současný svět. Už dlouho se zajímá o politické a sociální dění, zvláště o politiku USA. Prozkoumává, jak se situace naší doby odráží ve výtvarném zobrazení. Její dílo je citovým vyústěním tohoto zpytování.

Hopkins vysvětluje svoji estetiku: „Přitahuje mě prchavý prostor, kterého je možné docílit skrze techniky umělecké grafiky. Světlo, prostor a rozdíly v kontrastu oslovují moje výtvarné sklony a vždy se snažím najít nové způsoby, jak se vyjádřit. “

Julie Keith

Krajina je hlavním motivem v práci Julie Keith. Výtvarnice usiluje vyjádřit pocit nebo okamžik raději než přesně zkopírovat to, co vidí. Vyrostla v Coloradu a strávila tam i většinu svého života. Za tu dobu byla svědkyní mnoha změn a pocity, které z tohoto vědomí plynou, se často odrážejí v její práci. Keith nejprve začne s obrazem zakotveným ve skutečnosti, kterou pak zjednoduší a zbaví všeho nepotřebného. Skrze barvu, tvar, čáru a pohyb objevuje drahokamy ve svém okolí. Další inspirací jsou pro výtvarnici její děti. Práce Julie Keith shrnuje její duchovní pátrání a je obrazným vyjádřením sebepoznávání a odhalování lidské podstaty.

Mary-Ann Kokoska

se narodila v kanadském Torontu a jak její jméno napovídá, je slovenského původu. Studovala na Queen's University v Kingstonu, Concordia University v Montrealu a London Institute v Anglii. Vystavovala ve Spojených státech, Kanadě, Anglii a jinde. Získala mnohé granty a ocenění (např. Canada Art Council) a její práce se nacházejí v soukromých i veřejných sbírkách. Kokoska se zúčastní zahájení výstavy „Mezi jednou a jednou“ v Galerii Václava Špály v Praze.

Mary-Ann Kokoska se pro pražskou prezentaci soustředila na instalaci svých kreseb, které vytvořila za posledních patnáct let. O své práci říká: „Tato instalace vznikla z mého objevování dávné tradice kresby. Ve své podstatě jsou mé práce formou zapisování a zaznamenávání přirozených pohybů těla volně zkombinované dohromady. Použití dvou různých povrchů, jednoho průhledného a druhého průsvitného, mi umožňuje zachytit plavce v rozdílných hloubkách a polohách. Dlouhé průsvitné listy ukazují plavce, jak trénuje rytmická tempa na povrchu. Průhledné listy nabízejí jiný pohled. Naznačují nahé tělo ponořené ve vodě, jejíž hladina je rozrušena slunečními paprsky a tříštivými vlnami.“

Divák prochází pěti možnými průchody okolo a mezi čtyřmi dlouhými kresbami. To umožňuje prožitek v několika rovinách. Zajímavý zde není samotný subjekt plavce, ale obsah, který poodhaluje vrstvy podvědomí zahlcující pocit ztráty, zoufalství a pak postupného osvobození.

Lynn Cornelius Jablonski

vyrostla v městě Estes Park v Coloradu a od roku 1991 žije ve Fort Collins. Vystudovala dějiny umění na Colorado State University, kde nyní dokončuje magisterské studium v oboru textilií. Odjakživa byla ovlivněna přírodou a krajinou Colorada.

V poslední době se inspiruje mořskou hladinou, kterou měla příležitost dobře poznat, když doprovázela svého manžela-námořníka při plavbě Tichým oceánem. Navigace na moři se zdá být dobrou metaforou, jak se orientovat ve svém nitru a okolí. To je otázka, která ji znepokojuje a nutí k řešení.

Jenn McNamara

Jako dcera majora armády USA žila se svými rodiči na mnoha místech Spojených států i Evropy. Několik let strávila v německém Heildebergu a měla tak příležitost cestovat, studovat a obdivovat historii a umění po celé Evropě. Po čase se rodina usadila ve státě New York a zde také McNamara vystudovala bakalářské studium v oboru uměleckého textilu na State University of New York College v Cortlandu. Magisterské studium na Colorado State University dokončila letos v květnu. Její práce je ovlivněná jak přírodními úkazy a vzduchem, tak architekturou moderních i historických staveb.

Lisa Russell

Výtvarnice Lisa Gabrielle Russell žije v Bostonu na východním pobřeží USA. Její práce jsou zastoupeny v mnoha lokálních i národních galeriích. Byla vyzvána k účasti na mezinárodních soutěžích a výstavách a její malby a kresby byly posuzovány kurátory z tak prestižních muzeí jako je Museum of Modern Art (New York), Guggenheim Museum (New York), Whitney Museum of American Art (New York), Metropolitan Museum (New York), Philadelphia Museum (PA); San Francisco Museum of Art (Californie) a Museum of Fine Arts v (Massachusetts). Russell získala bakalářský titul na Massachusetts College of Art a magisterský titul na Tufts University, The School of the Museum of Fine Arts.

Zaměření její práce je neměnné. Lisa Russell se - motivována touhou porozumět podstatě existence - zaměřuje na zátiší. Její jednoduchá uspořádání vytvářejí nepřeberné množství expresivní dynamiky a napětí mezi hmotou a prostorem. Russell usiluje o zachycení rytmu a vnitřní harmonie procesem pozorování, interpretace a abstrakce. Podstata existence se odráží v souhře různých hustot a struktur. Tyto rozdílné vlastnosti vyjadřují dálku a blízkost, jednotu a rozdělení, plnost a prázdnotu.

Patrice Sullivan

Malířka Patrice Sullivan žije v horském městečku Estes Park, které je vstupní branou do národního parku Rocky Mountain. Odtud dvakrát týdně dojíždí do hodinu vzdáleného Fort Collins, kde již mnoho let učí malbu a kresbu na Colorado State University. Její hlavním zájmem je malba lidské postavy. Sullivan vystudovala bakalářské studium na Massachusetts College of Art a v roce 1986 získala magisterský titul na University of Pennsylvania.

Postavy na jejích malbách jsou ztělesněním lidské zkušenosti. Jsou sídlem odvahy, radosti a lásky, soucitu, strachu a bolesti, trápení, samoty a frustrace, zármutku i ztráty. Její malby jsou dvakrát vzdálené od skutečnosti. Přenesením fotografie na plátno postavy získají nový život. Povrch malby mění prostorové i barevné vlastnosti fotografie na strukturální, výrazové a světelné vlastnosti malby. Prostorové vztahy mezi postavou a okolím se změní. Detaily, které převažují ve fotografii, se stanou bezvýznamnými, geometrické vzory naopak dají povstat krásným tvarům. To, co bylo původně naaranžované a nehybné, se stane přirozeným. Přesto něco z fotografické přesnosti v této reinterpretaci zůstává. Je to obzvláště patrné v postoji postavy, ve strnulém pohledu pramenícím z vědomí, že je sledována. Tyto drobnosti dodávají pracím Patrice Sullivan zvláštní ojedinělou hloubku.

Malby se inspirují místy, lokalitami a architektonickými tvary. Někdy jsou postavy zachyceny v popředí, jindy umístěny v širokém prostoru. Sullivan zajímá nejvíce rodinné prostředí, které otevírá divákům možnost, aby zkoumali jak své vlastní pocity, tak překonali překážky, které zamlžují pravou lidskou podstatu. Možná si vybaví něco z dětství či rodičovství, možná začnou pátrat po smyslu a pochopení lidské existence.

Sarah Vaeth

Práce Sáry Vaeth protíná konkrétní a abstraktní hladiny, společným jmenovatelem je touha zobrazit poetiku. Všechny její obrazy mají děj, který zachycuje vztahy mezi bytostmi a objekty - mezi umělcem a jeho subjekty. Určitá témata se znovu a znovu opakují. Často pracuje s dvojicemi osob nebo věcí, protože naznačují citovou vazbu. Její abstraktní díla obsahují lidskou vitalitu, kterou zachycuje pomocí abstraktních tvarů a čar.

Sarah věří, že její práce je nejpřesvědčivější, když se jí podaří probudit v divácích zvědavost, aby probádali všemožné děje, které se skrývají pod povrchem obrazu. Tam se ukrývá příběh dožadující se pozornosti a připravený na všechny možné asociace, které se mohou divákům vybavit. Nejúspěšnější obrazy mají v sobě vetkané myšlenky a dojmy, které Sáře vyvstanou v mysli, když tvoří.

Jenny Windler

Jenny Windler se narodila v Morgantown ve státu West Virginia v roce 1979. V dětství se přestěhovala do státu Illinois a letní měsíce trávila v Ohiu. Absolvovala bakalářské studium na Western Illinois University, kde si zamilovala práci s kovem v ateliéru profesora Kata Winterse. Nyní žije ve Fort Collins v Coloradu, kde studuje magisterské studium v oboru „Kov a šperk“ na Colorado State University.

Jenny Windler je přitahována ke kouskům, kousíčkům a součástkám, které jsou někdy neobvyklé a jindy zase docela obyčejné. Zajímá ji jejich design. Windler tyto nalezené předměty zakomponovává do šperků či jiných útvarů. Tyto předměty, které se většinou nalézají v obyčejném železářství, mají určitou úlohu ve svém užitkovém životě. Výtvarnice tuto užitečnost popírá a dává jim jinou hodnotu ve svých špercích.

O své práci říká: „Když vyrábím šperk, snažím se umožnit různé kombinace. Některé z mých prstenů mají pohyblivé součástky, do jiných se zase dá něco vložit, a další jsou interaktivní, když se sundají z prstu. Myslím, že tyto volby pramení z mé vlastní nerozhodnosti. Je tolik způsobů, jak dokončit šperk…“ a Windler nabízí vždy několik alternativ. Chce, aby její práce byly uváděny do pohybu, posouvány, aby byly vystaveny dotykům.

V této expozici se můžete prstýnků opatrně čistýma rukama dotýkat.