|
Víc (různých) hlav víc ví: nepostradatelná kuchařka pro řízení diverzity ve firmách
[ 31.8.2012, Jitka Kolářová, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rovné příležitosti > Trh práce
]
Rozum do kapsy pro ty, kdo se chtějí pustit do rozvoje diverzity ve své organizaci, tak by se dala charakterizovat kniha Víc (různých) hlav víc ví. Srozumitelná publikace vysvětluje přínosy rozmanitosti týmů a popisuje základní i ty pokročilejší metody rozvoje rovných příležitostí a diverzity v praxi. Sama kniha však v některých svých aspektech popírá to, co tvrdí.
Autorkou publikace je Hana Velíšková, renomovaná odbornice na téma diverzity a rovných příležitostí, díky jejímž zkušenostem není kniha jen pouhým překladem zahraničních textů, ale jejich aplikací do českého prostředí. Velíšková se například zamýšlí nad tím, proč je v české společnosti tak malý respekt k rozmanitosti a proč se tak úporně zdráháme prosazovat rovnost příležitostí. Podle ní je řada věcí dána historicky – ať už zglajchšaltováním společnosti, kde jinakost byla přítěží, potlačením společenské angažovanosti a zkarikováním významu pojmů jako rovnost nebo práva žen, nebo poválečnou společenskou izolací, kdy jsme se nemohli učit žít v etnicky a kulturně rozmanité společnosti.
V situaci, kdy zaměstnavatelé nemají příliš zájem o diverzitu a rovné příležitosti a často mají špatně nastavené organizační procesy, autorka nabízí řadu dobrých důvodů, proč rovnost a rozmanitost podporovat: ať už jde o nutnost reagovat na demografické trendy (baby boom, stárnutí populace), o oživení trhu práce zapojením i dosud neprivilegovaných skupin, nebo prostě o to, že diverzita podporuje konkurenceschopnost a zisky firem díky rozmanitosti odborností, zkušeností a vlastností, které heterogenní pracovní týmy mají. A nejen to: „Diskriminace ztěžuje uplatnění některých skupin lidí a stupňuje napětí ve společnosti, ale navíc omezováním druhých ochuzujeme sami sebe, jelikož z pestrého a celistvého světa vytrhujeme jen jednu část. Logicky nám časem začne něco podstatného chybět. Kromě toho rozřazováním lidí do lepších a horších skupin i sobě samotným připravujeme stres z potenciální ztráty privilegií. Vždy i my se jednou můžeme ocitnout na vedlejší koleji: co když onemocníme? Co až my sami zestárneme?“, ptá se Hana Velíšková.
V praktické části knihy autorka postupně popisuje způsoby, jak v organizacích rozmanitost rozvíjet. Zaměřuje se na řadu procesů jako je nábor a výběr, kariérní rozvoj, hodnocení, komunikace a marketing, řešení stížností nebo odměňování. Všímá si také pracovních podmínek, jako jsou flexibilní formy práce nebo úprava budov a vybavení pro lidi, kteří mají třeba ztíženou schopnost pohybu. Kniha kromě u nás již celkem známých a užívaných metod kariérního rozvoje typu talent management, mentoring a koučink popisuje také třeba stínování nebo development centra, která pomáhají systematicky zjišťovat potenciál zaměstnanců a zaměstnankyň. Velíšková dále věnuje pozornost kompetenčním modelům, tedy jakýmsi pracovním hodnotám nebo „měkkým“ manažerským kompetencím. Ty jsou kostrou pro fungování řady personálních procesů a měly by ovlivňovat firemní kulturu a chování nejen liniového managementu – od náboru, přes hodnocení, plánování kariéry a nástupnictví až po odměňování. Kompetenční modely by měly odrážet respekt k rozmanitosti a rovným příležitostem. Publikace také nabízí řadu praktických tipů k systému hodnocení a odměňování.
V druhé části knihy pak nalezneme několik případových studií z firem a organizací jak z ČR, tak i z Velké Británie, Švédska nebo Rakouska. Ty představují konkrétní „recepty“ a řešení, jak si je vypracovaly samy organizace pro své potřeby. Jedná se o inspirativní čtení, které vám dá nahlédnout do filosofie dané firmy a toho, jak se ta filosofie překládá do praxe, ale i ukáže slepé uličky a chyby, z nichž se firmy poučily a hledaly nová řešení.
Dobrý dojem z publikace kazí jen obrazový materiál, který text doprovází. Snaha o rozmanitost lidí na fotografiích totiž skončila u rozmanitosti z fotobanky: krásní, rozesmátí a perspektivní lidé, kteří však jako by ani nebyli z masa a kostí. Text Hany Velíškové pracuje s českým kontextem – tak proč to nedělá i obrazový materiál? Etnická (rasová) diverzita na trhu práce je v ČR jistě problémem, zvláště pokud se jedná o rovné příležitosti romského etnika. Publikace přináší fotografie lidí různých ras a barev, žádný z nich ale nevypadá ani jako Rom či Romka, Ukrajinec či Ukrajinka nebo Vietnamec či Vietnamka. Takto znázorněná rozmanitost působí jako něco z dálky, ne jako věc, která by se nás také týkala a donutila konfrontovat se s vlastními předsudky. Zdánlivě rozmanité fotografie tak jen dále zneviditelňují skupiny, které v ČR čelí už tak vysoké míře diskriminace.
Knihu si můžete vypůjčit v knihovně Gender Studies, o.p.s., její součástí je i interaktivní CD s elektronickou verzí publikace a dalšími informacemi k tématu diverzity.
Bibliografické údaje: Velíšková, Hana: Víc různých hlav víc ví. Diversity management – přínosy rozmanitých pracovních týmů. Nový prostor, Praha 2007.
|