[ 25.6.2012, Lada Wichterlová ]

Děti by se v České republice měly rodit v poslední den prázdnin. Jen tak se jejich rodičům podaří nastoupit do práce ve chvíli, kdy jim končí rodičovská dovolená a jejich dítě má šanci být přijato do školky. Školky totiž nabírají děti k 1. září, ale jen takové děti, které dovrší tří let do konce srpna téhož roku. Narodil-li se váš potomek v jiném měsíci, vaše šance vrátit se plynule na trh práce budou mizivé. Děti prostě nastupují do školek jen a pouze 1. září.

V době „baby boomu“, který stále ještě zažíváme, nemůže být řeči o přijímání dětí mladších tří let do školek, jejichž kapacity jsou plně vytížené. Leckde nemohou brát ani děti čtyřleté. Přijímat děti pětileté je pro školky zákonná povinnost, ale ani ta nemůže být leckde naplněna. Úřednice a úředníci na školských odborech městských částí přestávají spát v momentě, kdy se blíží zápisy do školek a na stole se jim začnou vršit hromady nepřijatých žádostí z důvodu nedostatečných kapacit. V městských částech, kde nedostatek zařízení péče o děti již nějakou dobu trvá, se situace rok od roku zhoršuje, protože nepřijaté tříleté čekají na přijetí ve čtyřech letech, takže tříleté nemají ani nejmenší šanci.

Co na to říct? Demografické plány jednotlivých městských částí jsou s určitými odchylkami předvídatelné. O situaci v celé ČR pravidelně podává zprávu Český statistický úřad, který na stávající „babyboom“ dostatečně upozorňoval. Ví se, kdy kulminovaly počty narozených dětí. Od té doby byly ještě tři roky na to NĚCO udělat – budovat školky, navyšovat místa v již existujících zřízeních, spolupracovat s mateřskými centry. A hlavně nenechat investory a developery budovat celá sídliště a kopy roztomilých domečků pro mladé rodiny bez mateřských školek. Rodiče si na druhou stranu snad napříště uvědomí, že když si hledají bydlení, je potřeba zvažovat nejen cenu bydlení a půvabné okolí, ale také místní nabídku služeb péče o děti a jejich kvalitu. Protože jejich nedostupnost budou muset v budoucnu draze zaplatit – nemožností vrátit se na trh práce, nezaměstnaností z důvodu péče o dítě, finančním propadem rodiny, obtížným dalším zapojením do práce, protože s delší dobou mimo pracovní trh se zhoršuje možnost návratu nazpátek, nižšími důchodovými sazbami apod.

Hlavní zodpovědnost za stávající situaci však leží na bedrech státu, měst a obcí, které měly dostatečně plánovat a předvídat zoufalou situaci, která nastala a bude trvat ještě několik let. Odpověď na otázku, kterou si často městští úředníci kladou: co s navýšenými kapacitami do budoucna, je jednoduchá – ponechat je pro dvouleté děti, aby všechny rodiny v České republice nemusely plánovat porod svých dětí na 31.8. Protože pak bychom museli začít budovat ještě nové porodnice, neboť ty by nápor v jediný den přestaly také zvládat.