[ 2.5.2012, Anna Kotková, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Partnerské vztahy > Rodina ]

Gender Studies, o.p.s. uspořádala kulatý stůl na téma jesle a jejich role v současné společnosti (v rámci projektu Rodinná politika II podpořeného nadací Open Society Fund). Dle nového zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost na začátku dubna, nebudou již jesle nadále definovány jako zdravotnická zařízení. Přestávají spadat pod Ministerstvo zdravotnictví a od dubna 2013 budou fungovat pouze na bázi vázané živnosti. V nastalé situaci vzniká mnoho nejasností, jak a zda budou vůbec moci být provozovány. U kulatého stolu o problematice diskutovali zástupci a zástupkyně politických stran, ředitelé a ředitelky jeslí, zástupci a zástupkyně měst a obcí a akademické obce.

Diskuse definovala problémy, které z těchto změn vyplývají. Jedním z největších rizik spojených s vyřazením jeslí ze systému zdravotnictví bez náhrady je hrozba, že se jesle po převodu pod režim živnostenského zákona budou muset stát plátci DPH, což bude mít další negativní dopady na zřizovatele a rodiče.

Silným tématem v diskusi bylo také to, zda by se jesle měly integrovat do školského vzdělávacího systému, zda je to realizovatelné a co by to obnášelo. Podle názorů některých účastníků a účastnic diskuze mají jesle sociální i vzdělávací funkci, lze je včlenit i do školského zákona, pokud bude adekvátně novelizován.

Jesle v současné situaci, kdy poptávka po zařízeních péče o děti převyšuje nabídku, tvoří nepostradatelný prvek v systému péče. S novou úpravou rodičovské a mateřské dovolené, kterou lze čerpat flexibilněji (co se týká doby i částky) a s možností pobírat rodičovský příspěvek, i za situace, kdy rodiče umístí dvouleté dítě do zařízení péče, lze očekávat dokonce ještě větší nápor na možnost umístění dětí do jeslí.

Důležitým krokem ke zlepšení problematické situace se zařízeními péče o děti je i schválení zákona o dětské skupině a chůvě, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci tohoto zákona by bylo možné jednodušeji a pružněji zřizovat místa péče o předškolní děti.

Jesle jsou stále částí společnosti vnímány negativně. Tuto vžitou představu o jeslích a také názor, že by měly zůstávat matky s dětmi do tří let doma, vyvrací ovšem mj. výsledky z dlouhodobých výzkumů Sociologického ústavu AV ČR. Také zahraniční studie se shodují v tom, že rozhodující pro dobrý rozvoj dítěte navštěvujícího jesle je kvalita zařízení, sociální zázemí a psychická pohoda matky. V případě horšího socioekonomického zázemí rodiny či psychické nevyrovnanosti matky (např. deprese) je pro dítě prospěšnější pobyt v zařízení denní péče nežli doma s matkou. U ostatních dětí nejsou rozdíly nijak průkazné. Některé studie také poukazují na prospěšnost raného pobytu v jeslích (či časného navštěvování mateřské školy) pro další školní prospěch dítěte.

Věkové hranice, od kdy je považováno dítě za zralé pro pobyt v kolektivu, jsou kulturně dané a v různých zemích Evropy různě vymezené. V některých zemích jsou děti mladší tří let vnímány jako zralé pro pobyt v kolektivu, ale doba pobytu v něm by neměla přesahovat tři dny v týdnu. V Německu je například pobyt v zařízeních péče o děti omezen počtem hodin, které v nich děti mohou denně strávit.