[ 2.12.2011, Kateřina Machovcová Zdraví a tělo ]

Až dvě třetiny totálních náhrad kolenního kloubu připadají na ženy. Některé firmy proto vyvinuly umělé kolenní klouby, které jsou určené přímo pacientkám. Jedná se v tomto případě o výhodu? Nebo může takové zdůraznění rozdílů vést i k problémům? V následující případové studii ukážeme propracovanou genderovou analýzu této situace.

Do roku 2006 byly běžně používány kolenní náhrady vymodelované na základě studií, které reprezentovaly muže i ženy. Ačkoliv s ohledem na reprezentaci mezi pacienty (66%) byly ženy v některých těchto studiích podreprezentované (42-62%). Dostupné modely umělých kloubů umožňovaly výběr mezi různými velikostmi a tvary na základně zhodnocení lékařů.

V roce 2007 realizovala americká firma Zimmer metastudii, ze které vyplynuly průměrné pohlavní rozdíly v anatomii kolene, respektive v charakteristikách důležitých pro volbu vhodné náhrady. Následně bylo zjištěno, že některé firmy se začaly zaměřovat přímo na marketing odlišných umělých kloubů pro ženy a muže. Konkrétně firma Zimmer nabídla svůj model pod názvem „Gender solution“, tedy „Genderové řešení“. Tím implikovala nejen výhodnost použití jiných náhrad na základě studia rozdílů mezi muži a ženami, ale použitím pojmu gender, namísto pohlaví, také naznačila, že její řešení se týká i kulturních a společenských odlišností.

Rozdíly je však nutné studovat v kontextu dalších charakteristik. Odlišnosti v uspořádání kolenního kloubu mezi muži a ženami se mohou jevit jako nejvýznamnější pouze do okamžiku, kdy dojde k vyhodnocení výšky. Ta je podle dalších výzkumů (Dargel et al., 2010) důvěryhodnějším prediktorem charakteristik, které jsou důležité pro správný výběr kolenní náhrady. Umělý kloub prodávaný jako „ženský“ tak sice může vyhovovat dobře některým ženám, ale také některým mužům. Ve Spojených státech je na rozdíl od Evropy běžnější marketing medicínských produktů přímo klientům a klientkám, což potom poněkud komplikuje situaci právě pro muže, pro něž vhodný kloub je inzerován jako „ženský“. V tomto případě však navíc existují klinické studie (např. Johnson, et al. 2011), které neprokázaly výsledné rozdíly mezi standardními a pohlavně odlišnými implantáty. Další výzkumy pak naznačily, že významnou charakteristikou mohou být i rozdíly například mezi bělochy a asiaty, a to nejen v tělesné stavbě, ale i v životním stylu.

Tato případová studie tak upozorňuje na problém, kdy zbytečné zdůraznění pohlavních rozdílů bez vyhodnocení dalších charakteristik může přinést problémy namísto zlepšení pro uživatele a uživatelky. Pozornost věnovaná genderovým charakteristikám nemůže být izolovaná a ani nelze tyto rozdíly chápat vždy jako primárně určující. Vždy je třeba vzít v úvahu diverzifikované populace, které reprezentují více proměnných a zhodnocují i odlišnosti v životním stylu pacientů a pacientek.

Poznámka: Čerpáno z internetové stránky Genderové inovace ve vědě, zdraví & medicíně (http://genderedinnovations.eu), která je výsledkem dlouholetých výzkumů, kdy byly komplexně studovány genderové aspekty různých témat ve zvolených oblastech. Na konkrétních případových studiích je ukázáno, jak pozornost věnovaná pohlaví a genderu – v interakci s dalšími charakteristikami – může přinést zkvalitnění postupů při řešení problémů.