[ 31.10.2011, Kristýna Pešáková, NESEHNUTÍ Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Média > Média ]

Letos pořádá občanské sdružení NESEHNUTÍ již třetí ročník soutěže Sexistické prasátečko. Jedná se o soutěž o nejvíce sexistickou reklamu, kterou se firmy prezentují na území České republiky. Přičemž sexistickou reklamou jsou myšleny reklamy, které využívají zjednodušujících stereotypů vůči ženám či mužům či využívají nejen polonahá ženská těla k propagaci výrobků, které s nimi nikterak nesouvisí.

Soutěž vznikla v roce 2009 jako reakce na přemíru sexistických reklam v České republice. Jejím cílem je na takové reklamy upozornit, informovat o jejich dopadech a vyzvat veřejnost, aby proti nim vystupovala. Ať již pomocí kontaktování samotných firem, či podáním podnětu Radě pro reklamu z důvodu porušení etického kodexu reklamy (ten obsahuje např. následující: reklama nesmí zneužívat předsudků a pověr, reklama nesmí obsahovat nic, co by mohlo vést k násilným aktům nebo je podporovat, reklama nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost apod.).

Zatímco v prvním ročníku soutěže poslali lidé do soutěže 23 tipů na reklamy, ve třetím ročníku již přišlo více než trojnásobné množství reklam. Letos se tak bude rozhodovat o reklamách 91 firem. Reklamy do soutěže posílají poměrně vyrovnaně ženy i muži, různých věkových skupin z různých míst České republiky. Nejčastěji se v soutěži objevují reklamy, které využívají polonahé ženské tělo či jeho části jako doplněk lákající ke koupi produktu. Ňadra tak lákají ke koupi oken či přípravku na mytí rukou, zadnice zase k mytí cisteren či využití služeb tiskáren. Méně lidí si již všímá sexistických reklam, které NESEHNUTÍ považuje za ještě závažnější. Jedná se o reklamy, které např. zesměšňují ženy ve středním věku, manželky, či vytváří dojem, že ženy např. nerozumí počítačům a muži nejsou schopní vyprat či se postarat o dítě.

Řada lidí si řekne, že reklamy přece musí být zjednodušující, vměstnat informaci do pár sekund není snadné. A nahota, ta přece prodává a každý se na ni rád podívá. Na druhou stranu, pamatujete si tu velkou reklamní kampaň na giga slevy s giga ňadry? A vzpomenete si na název firmy, která se takto propagovala? Většině lidí zůstane vzpomínka jen na ta velká ňadra.

A zkuste si vzpomenout na reklamy, které znáte. V jakých rolích v nich vystupují ženy a v jakých muži? Ženy již více než 50 let vídáme v reklamách jako hospodyňky, které řeší praní skvrn, umývání nádobí či záchodu či se starají o děti. Pokud nejsou v roli hospodyňky, pak se dozajista objeví jako svůdné krásky, které se mohou zbláznit, když se muž navoní nebo jsou polonahé připraveny okamžitě pomoci postavit muži … dům či lešení. A muži v reklamách? Vídáme je jako odborníky, poradce, manažery, vtipálky u piva. Jsou prostě cool a neřeší hlouposti jako praní skvrn.

Reklamám je vystavený každý z nás, i pokud nemáme televizi, nevyhneme se jim. A jejich vliv na nás je větší, než bychom byli ochotni si připustit. Zahraniční výzkumy ukazují, že pokud zobrazujeme někoho v reklamě jako objekt, je jen krůček k tomu, nebát se proti němu použít násilí. Muži, kteří byli vystaveni sexistickým reklamám, podle jednoho výzkumu byli více tolerantní vůči násilí páchanému na ženách. Mladé ženy, které zase sledovaly reklamy plné žen hospodyněk, byly méně motivované realizovat se ve studiu a své profesi a tíhly k tradičnímu rozdělení rolí. Reklamy plné krásných mladých modelek, často extrémně štíhlých (a nutno podotknout, ve většině případů upravených ve fotoshopu, aby ideály krásy a štíhlosti splňovaly) zase v mladých dívkách vyvolávají pocit, že by přesně tak měly vypadat, což u nich může vyvolávat pocity méněcennosti či být spouštěčem pro poruchy příjmu potravy jako je mentální anorexie či bulimie.

Zkusme tedy podpořit kreativitu tvůrců a tvůrkyň a dát jim zpětnou vazbu, že reklama neznamená přidat poprsí k výrobku, ale že může být zábavná a tvořivá a zároveň nikoho neznevažovat jenom kvůli tomu, že už mu či jí bylo 50 let.

Více informací na http://zenskaprava.cz (sekce Pořádáme, Sexistické prasátečko).