[ 30.9.2011, Kateřina Machovcová, GIC - NORA Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Média > Média ]

Jak internet přispívá k vyjádření sexuality a jejích různých forem a prosazování práv různých skupin? Jak facilituje situaci žen žijících v různorodých podmínkách? Jak svobodné vyjádření sexuality ovlivňuje regulace internetu? To jsou některé z otázek, jež se snažil prozkoumat výzkum Asociace pro progresivní komunikaci (APC)  v pěti zemích světa – Indii, Brazílii, Jižní Africe, Libanonu a Spojených státech. V následujícím článku se dočtete více o výzkumu a některých zajímavých zjištěních.

Východiskem pro výzkum se stala tvrzení jako „Právo na svobodné vyjádření na internetu souvisí i s užíváním dalších práv jako je právo na vzdělání, shromažďování a jiná kulturní i ekonomická práva“ (Frank La Rue, zpravodaj OSN, 2011). Jaký je ale opravdu v praxi význam internetu pro naplňování lidských práv? Internet umožňuje formovat vztahy, hledat příjem, získávat nové znalosti. Rychle a relativně lacino překonává velké vzdálenosti. Umožňuje vyjednávat o sdílených významech, o „pravdách“ v naší společnosti zapojením rozmanitých cílových skupin, které tak získají prostor formulovat svůj diskurs, svůj pohled na svět, ale i ovlivňovat mainstreamové postoje.

Ale i přes tato optimistická vyjádření o svobodách, které internet umožňuje, je nutné si uvědomit, že situace se mění. Internet je předmětem zvyšujícího se počtu regulací směrujících ze státní i nestátní sféry, stejně tak reflektuje řadu mocenských nerovností existujících ve společnosti. Potřeba usměrňování volného toku informací často doprovází mobilizaci obav ze sexuálního obsahu i interakcí. Nejviditelnějším příkladem je vyjádření potřeby regulace pornografie a jiných aktivit považovaných za škodlivé pro děti. Výzkumníci a výzkumnice v popisované studii reflektovali zásadní potřebu, a to otevření dialogu se samotnými uživateli a uživatelkami a to zejména v mladém věku a různými minoritními skupinami otevírajícími různá témata spojená se sexualitou.

Právo veřejné participace, sdružování a shromažďování

První z oblastí, které byly společně zkoumány, je právě účast na veřejném dění – zprostředkovaná internetem. Účastníci a účastnice výzkumu potvrzují hypotézu o významu internetu jako veřejné sféry politických diskusí. Internet umožňuje ovlivňovat společenské představy o normách i veřejné politiky. V Jižní Africe byl například zkoumán detailně online život transgender žen a mužů, kteří si prostřednictvím webu sdělovali informace o léčebných postupech, ale i o oslavovali úspěchy a důležité životní mezníky, stejně tak jako sdíleli zkušenosti s diskriminací. V Libanonu je registrace webové stránky www.gaylebanon.com vnímána jako bod určující začátek organizovaného hnutí.

Právo na svobodu vyjádření, názorů a informací

Například v Indii se výzkumnému týmu podařilo objevit komplexní způsoby, kterými se mladé ženy angažují ve vyjádření vlastní identity a zvládání rizik na webových stránkách věnovaných seznamování a vztahům. Díky tomu jsou schopné posouvat hranice kulturních a sociálních bariér, které drží ženskou sexualitu pod drobnohledem. Mladé ženy získaly prostor pro experimentování se svými představami o tom, co je „sexy“, zatímco jejich matky blogují o svých zkušenostech a poskytují další formu podpory i informací a zpochybňují tradiční indické představy udržující mateřství v svaté a morální rovině.

Výsledky z Brazílie poukazují na komunitu mužů na serveru Orkut, kteří vedou diskuse o mezigeneračních vztazích. I přestože se jedná o výbušné téma, umožňují dialog o neobvyklý proti-diskurs týkající se porozumění pedofilii. Mluví o rozdílech mezi adolescenty a dětmi, zneužíváním dětí a emoční a sexuální přitažlivostí k adolescentům, otevírají možnost informovaného souhlasu a sexuálního aktérství adolescentů.

Velmi zajímavý problém pochází možná překvapivě ze Spojených států. Pro mládež do 17 let je velmi těžké získat nezkreslené informace o sexuálním životě. Sexuální výchova chybí, zdroje ve veřejných knihovnách podléhají výběru. Nedostatek srozumitelných informací však limituje možnosti vlastního uvědomělého rozhodování v kritických okamžicích. Toto téma má i další aspekt – chudší děti budou spíše spoléhat na veřejné knihovny.