Soutěž Úřad roku „Půl na půl“: prosazování rovnosti žen a mužů na úřadech samosprávy od prvního ročníku soutěže (2007) do současnosti
[ 31.8.2011, Eva Ferrarová, Ministerstvo vnitra ČR
Rovné příležitosti > Trh práce, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti
]
V letech 2005–2008 byla obecně prospěšná společnost Gender Studies koordinátorkou dvou společných projektů „Půl na půl“ v rámci programu EU EQUAL. Projekty si kladly za cíl vyrovnávání nerovností žen a mužů na trhu práce.
V rámci projektů uskutečnila Gender Studies v roce 2006 průzkum genderové citlivosti u ředitelů krajských úřadů. Výsledky průzkumu potvrdily, že veřejná správa byla v té době v oblasti rovných příležitostí žen a mužů obecně velmi málo aktivní a citlivost krajských úřadů k tomuto tématu byla téměř nulová.
Historie a důvody vzniku soutěže
Tento stav byl kromě jiného dán tím, že priority a postupy vlády se plnily na úrovni státní správy, zatímco úřady samosprávy, které jsou nezávislými celky, politice vlády nepodléhají a nemusí se jejími prioritami v oblasti rovnosti řídit.
Na základě spíše negativních výsledků tohoto průzkumu vznikla myšlenka vyhlásit obdobu prestižní soutěže o ocenění Firma roku: Rovné příležitosti v České republice (Gender Studies ji v roce 2007 vyhlašovala již třetím rokem) a to soutěž Úřad roku „Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem. Gender Studies si uvědomovala, že situaci je potřeba nejprve zmapovat a nabídla proto partnerství Ministerstvu vnitra.
Důležitou úlohu v soutěži hraje také skupina zástupců a zástupkyň krajských úřadů, kteří se aktivně podílejí na přípravě všech ročníků soutěže.
Účast v jednotlivých ročnících a přehled vítězných úřadů
Proto, aby byly údaje z úřadů srovnatelné, byly rozděleny na následující kategorie: krajské úřady; úřady obcí III. typu (ty největší jako např. Brno nebo Olomouc); úřady obcí II. typu a úřady obcí I. typu (to jsou ty nejmenší obce).
V roce 2007 se soutěže zúčastnilo celkem 53 úřadů: 13 krajských, 12 úřadů III. typu a 28 úřadů I. a II. typu. Vítěznými úřady se stal Karlovarský kraj, Přelouč za obce III. typu a Němčice nad Hanou za obce I. a II typu.
V roce 2008 se soutěže zúčastnilo celkem 62 úřadů: 13 krajských, 21 úřadů III. typu, 10 úřadů II. typu a 18 úřadů I. typu. Vítěznými úřady se staly: I. typ - Milotice 1., Bochov 2. a Kunovice, Lysice, Zdechovice 3., II. typ - Žlutice 1., Kdyně 2., Bezdružice 3., III. typ: Praha 10 jako první, Tábor 2., Dačice 3. Krajské: Jihomoravský 1., Karlovarský 2., Praha 3.
V roce 2009 se soutěže zúčastnilo rekordních 137 úřadů: 13 krajských, 49 obcí III. typu, 23 obcí II. typu a 54 obcí I. typu. Vítěznými úřady se staly Karlovarský 1., Jihomoravský 2., Praha 3., obce III Bruntál 1., Brno 2., Praha 18 byla třetí, obce II Jílové 1., Studénka 2., Žlutice 3., obce I Lysice 1., Rtyně v Podkrkonoší 2., Oplany 3. a Staňkovice získaly zvláštní ocenění za podpis Evropské charty rovnosti.
V roce 2010 se soutěže zúčastnilo 64 úřadů: 11 krajských, 16 obcí III. typu, 4 obce II. typu a 33 obcí I. typu. Vítěznými úřady se staly: I. typ Proseč pod Ještědem 1., Bělá 2., Staňkovice 3., II. typ Studénka 1., Jílové 2., Moravský Beroun 3., III. typ Praha 18 byla první, Jihlava 2., Olomouc 3., krajské Jihomoravský 1., Praha 2., Vysočina 3.
V roce 2011 se soutěže zúčastnilo 48 úřadů: 13 krajských, obcí III. typu 20, obcí II. typu 4, obcí I. typu 11. Vítěznými úřady se staly: obce III Praha 18 byla první, Most 2., Jihlava 3., obce II Studénka 1., Jílové 2., Kdyně 3., obce I Staňkovice 1., Proseč pod Ještědem 2., Krajková 3., krajské úřady Vysočina 1., Praha 2., Karlovarský 3..
Jak se vyvíjela práce úřadů v oblasti rovnosti žen a mužů v průběhu soutěže
V roce 2008 se vítězné úřady vyznačovaly především organizací vzdělávacích aktivit pro matky na mateřské/rodičovské, seniorky a jiné skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Dále podporovaly MŠ (i malé obce) a volnočasové aktivity mládeže. Na některých úřadech byli zohledňováni samoživitelé při přidělování bytů nebo byly některé byty přímo určeny samoživitelům s dětmi. Některé úřady také cíleně podporovaly organizace s převážně ženskou základnou či zohledňovaly princip rovného přístupu při sestavování rozpočtu.
V roce 2009 se úřady soustředily na ošetření rovnosti žen a mužů ve vnitřních i vnějších dokumentech, některé přijaly systémy řízení kvality a komunitní plány. Důležité bylo zohledňování principu rovného přístupu při sestavování rozpočtu, podpora volnočasových aktivit dětí, podpora mateřských škol, podpora samoživitelů. Oproti roku 2008 bylo více podpory mateřským centrům a větší důraz na přístupnost úřadu pro veřejnost např. i v sobotu nebo v neděli.
V roce 2010 se mimo aktivit již jmenovaných v předešlých ročnících objevily také genderové statistiky především při plánování aktivit obce, města či kraje. Další novinkou byl větší důraz na sociální služby a flexibilitu pracovních úvazků. Bylo také realizováno více projektů pro ženy na a po rodičovské dovolené.
Úřady tedy směřovaly od prvního ročníku, kdy byly převážně soustředěny na spíše náhodné aktivity směrem k občanům, k systematické práci nejdříve uvnitř úřadu a posléze k systémové podpoře aktivit vztahujících se ke slaďování osobního a pracovního života (volnočasové aktivity, sociální práce apod.), k práci s rovností jako takovou, což se projevilo např. ve větší podpoře matek na mateřské/rodičovské, řešení problémů spojených se samoživitelstvím nebo domácím násilím.
Všechny vítězné úřady rozšířily kapacitu stávajících mateřských škol s ohledem na demografickou situaci a podporovaly volnočasové aktivity dětí i zařízení pro osoby se sníženou soběstačností.
V roce 2011 se potvrdila důležitost zavádění systémů řízení kvality do práce úřadů, byla přijata konkrétní opatření na vyrovnání šancí, a bylo poskytnuto více podpory slaďování – školky, sociální zařízení a podobně. Stále více úřadů přijímá opatření, která podporují rovné zacházení a zamezují diskriminaci na pracovišti.
Nejmarkantnější je pozitivní vývoj u krajských úřadů, což může být dáno tím, že jejich zástupci a zástupkyně jsou aktivními členy pracovní skupiny, která soutěž připravuje.
Na většině krajských úřadů je rovnost žen a mužů v pracovní náplni některého zaměstnance/zaměstnankyně. Téma rovnosti žen a mužů je zapracováno do vnitřních i vnějších dokumentů. Na všech krajských úřadech jsou využívány flexibilní pracovní úvazky a zavádí se placené zdravotní volno (většinou 3-5 dní za rok). Pravidelné průzkumy spokojenosti zaměstnanců a zaměstnankyň a genderové statistiky jsou samozřejmostí. Hodně napomohlo zavádění metod řízení kvality (pravidelné průzkumy spokojenosti u různých cílových skupin). Téměř na všech krajských úřadech existuje zvláštní antidiskriminační opatření. Princip rovnosti se začíná objevovat také v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti - podpora znevýhodněných skupin obyvatelstva, mezi kterými jsou ženy po rodičovské dovolené, absolventi a absolventky, lidé nad 50 let nebo příslušníci a příslušnice etnických menšin. Je také dáván větší důraz na zastoupení žen ve vedoucích pozicích.
|