[ 31.8.2011, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Když se bavíte s výkonnou ředitelkou Britské obchodní komory v Praze a nemáte právě nejlepší náladu, můžete si být jistí, že Vás za chvíli svým úsměvem a energií nakazí a začnete se dívat na svět alespoň z trošku optimističtější perspektivy. S Petrou Janíčkovou jsme mluvily o snaze Britské obchodní komory napomoci růstu dobrých manažerů a především manažerek na českém trhu, k čemuž by měly přispět dva aktuální projekty s na první pohled trochu záhadnými názvy „Vision Z“ a „Equilibrium.“

Jaká je role a poslání Britské obchodní komory v ČR?

Britská obchodní komora sdružuje přibližně 240 členů v České republice a naším cílem je podporovat byznys mezi těmito členy a současně pomáhat růstu obchodní spolupráce mezi Velkou Británií a Českou republikou.

Momentálně realizujete projekt VISION Z. O čem ten projekt je a proč vůbec vznikl?

Pracujeme na bázi několika pracovních skupin, které jsou tvořeny členy naší obchodní komory, a jedna z těch skupin se jmenuje Corporate Social Responsibility. Tato skupina se zabývá zodpovědným chováním firem a zamýšlela se nad nějakým dlouhodobým projektem. Přišli jsme s aktivitou nazvanou Zodpovědné vedení – Vision Z. Projekt začal v dubnu letošního roku a jde o semináře na českých vysokých školách a v budoucnosti i na školách středních. Domníváme se, že se nám mládež středoškolského věku podaří ovlivnit ještě více. Ideální by bylo začít už v mateřských školkách (smích).

„Z“ je v názvu kvůli tomu, že máme takovou vizi do budoucna, že chceme vychovat novou generaci manažerů a manažerek – generaci „Z“. Teď nám tady vládne, nebo brzy bude vládnout, generace „Y“. Za přibližně dvacet let předpokládáme, že tady budeme mít generaci „Z“. Zamýšleli jsme se nad tím, co by projekt měl studentům a studentkám přinést a rozhodli jsme se, že bychom jim rádi byli takovým vzorem, koučem. Mluvíme s nimi z pozice lidí z byznysu, kteří mají dlouholetou praktickou zkušenost s vedením lidí a projektů, s dotahováním byznysu do konce. Koncept je jednoduchý; český manažer či manažerka a manažer či manažerka jiné národnosti přednáší v anglickém jazyce na vysokých školách o tom, jak zodpovědně vést firmy. Pokrýváme tedy oblast vedení, diverzity – jak věkové, tak genderové, oblast etiky v byznysu, současně problematiku chování firem, tedy governance. Zatím proběhly tři přednášky a díky úspěchu plánujeme na podzim uskutečnit dalších pět a projekt prodloužit až do roku 2012.

Co Vás v průběhu návštěv na českých VŠ nejvíce překvapilo (jak v pozitivním, tak v negativním smyslu)?

Metody, které při přednášení používáme, jsou interaktivní – studujícím přehráváme videa, žádáme je, aby pracovali ve skupinkách, a hlavně, aby diskutovali a vyjadřovali svoje postoje. Stává se nám hojně, že mlčí. Motivujeme je proto, aby řekli svůj názor, ať je jakýkoliv. Dost zaskočená jsem byla tím, že když jsme se jich ptali na jméno manažera či manažerky z České republiky nebo zahraničí, u kterého či které by jednoho dne rádi pracovali, tak nám nebyli schopni nikoho jmenovat. Dost to vypovídá o stavu školství, které nepropojuje teorii a praxi. Šokovaná jsem byla i tím, že ani vyučující nám nebyli schopni vyjmenovat okamžitě alespoň pět jmen. Další překvapení bylo u odpovědi na otázku, zda žena dokáže být stejně dobrou manažerkou jako muž. Automatická odpověď, asi sekundová, od studentů i studentek je, že lepší manažer je muž. Tady jsou hrozně dobře vidět silně zakořeněné genderové stereotypy – já beru, že lidé mohou mít různé názory, ale musí je umět odůvodnit. Účastníci a účastnice našich seminářů však nedokázali říct, proč se domnívají, že jedině muži jsou dobří v managementu. A o to více jsem potěšená, když se na konci přednášky dozvíme, že studující si uvědomili, co to znamená zodpovědně a dobře vést a vymažou naučené stereotypy z vědomí. Je to pak velký pocit zadostiučinění, když vidíte, že jste svou činností přiměli lidi myslet. Pozitivní zkušeností je i to, že je účast na přednáškách velká, a to i přes to, že se konají v angličtině, a že jde o dobrovolnou aktivitu, nad rámec běžného rozvrhu.

Zajímavý název má také Váš další projekt – Equilibrium – věnující se mentoringu. Co se za názvem skrývá?

Tento projekt postavila naše druhá pracovní skupina, která se zabývá diverzitou. Equilibrium znamená rovnováha – na duši, na těle i mysli. Projekt má za cíl dostat více schopných a talentovaných žen do top managementu a představenstev. Generálním sponzorem projektu je Česká spořitelna. Vycházíme z faktu, že v největších společnostech EU obchodovatelných na burze sedí v představenstvech pouze 1 žena z 10 mužů a mezi předsedy představenstev jsou v EU pouze 3% žen. V roce 2009 byly ženy v ČR v představenstvech zastoupeny 13%, na Slovensku 18% a průměr EU 27 byl 11%. Vedoucí postavení mělo Norsko s 42%. Co se výkonných pozic týká, tak v Německu je například ženy obsazují pouze z 2-3%. To není správně, protože čím více je management diverzifikovaný, tím více to firmě přináší – nejen z hlediska různých podnětů, ale i z hlediska ekonomického. Existují na to různé studie realizované společnostmi jako McKinsey, Deloitte, Catalyst, které ukazují, že s genderově diverzifikovaným managementem roste firmám zisk a zvyšuje se jim návratnost čistého kapitálu. Je to také silná evropská agenda – evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Reding navrhuje zavedení 30% kvóty pro ženy v představenstvech do roku 2015 a 40% do roku 2020.

Jaký je praktický průběh projektu a dle jakých kritérií jsou mentoringové dvojice vybírány?

Vybírali jsme z cca 100 zájemkyň z celé České republiky 16 nejtalentovanějších, ke kterým jsme přiradili mentorky – ženy, které v manažerských pozicích již někdy byly nebo momentálně jsou. Například bývalá ředitelka firmy Adidas ČR a SR, generální ředitelka ING Pojišťovny, Corporate Affairs ředitelka Tesca, atd. Dvojice se setkávají jednou měsíčně po dobu dvou až tří hodin. Diskutují o tématech, která potřebují vyřešit, aby se dostaly do vyšších pozic, např. jaké metody použít na kariérní růst, jak konstruktivně řešit problémy uvnitř společnosti, jak stanovit dlouhodobou strategii – na co se soustředit, od čeho se naopak odpoutat a podobně. Projekt běží od března letošního roku, zahájili jsme jej únorovou konferencí v Parlamentu pod záštitou poslankyně Anny Putnové.

Proč jsou v projektu mentorky jenom ženy?

Protože je to pilotní fáze projektu a my jsme se takto rozhodli, že půjde prostě o ženy, které pomohou jiným ženám. Možná to jednou změníme. Zájem z řad mužů je o tento projekt veliký. Dle mého názoru nezáleží tak moc, zda je mentorem žena nebo muž, ale jsem ráda, že prozatím jsou mentorky ženy, které nasbíraly ohromné životní a profesní zkušenosti, a které s talenty mohou sdílet i tzv. „work/life balance.“ Podstatné však je, aby si dvojice navýsost rozuměly! Ona věta „Ty na to máš, musíš udělat to a to, já už jsem si tímto prošla“, totiž nesmírně v rozhodovacích okamžicích pomáhá. Obdivuji práci všech mentorek a věřím, že je tato činnost také obohacuje. Tento projekt byl pilotní, a proto se mi o to více zamlouvají takovéto odvážné osoby, které stejně jako já projektu od samotného začátku věřily! Role mentorky či kouče je v kariéře na určité manažerské pozici nesmírně zásadní.

Jaké jsou Vaše prozatímní dojmy z průběhu projektu?

Výsledky jsou neuvěřitelné. Funguje to výborně. Po třech měsících trvání projektu, kdy jsme dělali průzkum, jsme zjistili, že práce všech 16 dvojic již přinesla své plody. Naše definice úspěšnosti projektu byla cílena na pomoc dosazení nejméně jedné ženy do představenstva v byznysu či postup do nejvyššího managementu v rámci společnosti. Vera Budway–Strobach z České spořitelny se dostala do představenstva Britské obchodní komory, a domnívám se, že jí pomohl i tento projekt. Generální ředitelkou ING Pojišťovny se stala Renáta Mrázová. Některé ženy z projektu se rozhodly jít na manažerské pozice do absolutně cizího prostředí. Jedna mentee se nám svěřila, že u firmy, kde působila, jí byl při nástupu přislíben kariérní růst. Po třech letech však stále byla na té samé pozici a možnosti růstu nenacházela. Pod vlivem mentorky se přihlásila do výběrového řízení do Vídně do nadnárodní firmy, které vyhrála, a kde teď k sobě buduje tým. Další žena se odstěhovala do Turecka, nechala se tedy firmou relokovat, a také ji v tomto kroku podpořila její mentorka. Další úžasný výstup je, když mentorka přivedla svou mentee na nápad založit si v centru Prahy vlastní soukromé jesle, spíše než setrvávat na stále obdobných, sice lukrativních, pozicích v komerčních firmách, a to zejména z toho důvodu, že by ji to nikam hodnotově neposunulo. Proto tento projekt považuji za nesmírně úspěšný a věřím, že budeme mít opět hodně práce při výběru nových dvojic na jaře 2012.

Petra Janíčková vystudovala ekonomii a management na VŠP a Fakultu multimédií a komunikací na Baťově univerzitě ve Zlíně. Manažerské zkušenosti získala jako ředitelka mezinárodní jazykové školy Berlitz. Pracovními zkušenostmi ze zahraničí se obohatila v Turecku, kde pracovala pro společnost Fischer jako překladatelka a průvodkyně. V Britské obchodní komoře pracuje pátým rokem, v současné době na pozici výkonné ředitelky. Je členkou Board of Trusties Fóra 50%.