[ 29.7.2011, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Firemních školek v Česku pomalu, ale jistě přibývá a pravděpodobně i nadále přibývat bude. Že je tomu skutečně tak, naznačila červnová konference, která se konala v Brně pod názvem „Firemní školka? Proč to nezkusit!” Konference také ukázala, že danému trendu výrazně napomáhá možnost pro firmy získat k tomuto účelu prostředky z Evropského sociálního fondu formou grantů a s velkou pravděpodobností i nově chystané změny v zákonech, které by, pokud budou schváleny, měly zakládání a provoz firemních zařízení péče o děti ulehčit.

Jiřina Pipková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které má výše uvedené změny ve své gesci, mluvila o zjednodušení hygienických požadavků na provoz firemních školek (které zatím byly jednou z největších překážek pro zaměstnavatele zvažující zřízení vlastního zařízení péče o děti), zejména pokud půjde o menší skupiny dětí (konkrétně o tzv. malou a střední dětskou skupinu). I z daňového hlediska by se, díky plánu zavedení možnosti daňových odpisů, zaměstnavatelům mělo v budoucnosti lépe vyplatit do zřízení firemní mateřské školky investovat.

Unikátní výstupy z reprezentativního průzkumu ohledně postojů veřejnosti k firemním školkám na konferenci prezentoval Radek Ptáček z Národního institutu pro děti a rodinu. Z výzkumu vyplynulo, že si kolem 39% respondentů a respondentek myslí, že by firemní a obecné školky měly mít srovnatelná (tedy ne mírnější) provozní a personální pravidla. Kolem 42% dotázaných uvedlo, že je proti tomu, aby děti ve firemní školce trávili celý pracovní týden či osm hodin denně. Přibližně 34% respondentů a respondentek uvedlo, že se domnívá, že stát by firmy provozující firemní zařízení péče o děti podporovat měl, a sice formou daňového zvýhodnění. Na otázku, za jakých podmínek by dotázaní využili služeb firemní školky, 26% uvedlo, že by směrodatné bylo umístění firemní školky v místě pracoviště, dalších 26% požadovalo, aby otevírací hodiny firemní školky lépe odpovídaly jejich pracovní době. Možná trochu překvapivě skončila cenová dostupnost služeb firemní školky jako kritérium až na třetím místě. Zajímavým zjištěním je také to, že by nadpoloviční většina dotázaných ráda viděla existenci také firemních jeslí, tedy zařízení, která by zaopatřovala děti mladší tří let.

Inovativní model firemního zařízení péče o děti prezentovala Šárka Nekudová z neziskové organizace Ekologický právní servis. Díky grantu financovanému z prostředků EU si Ekologický právní servis zřídil dětský koutek, nazvaný EPSík, kombinovaný s pracovnou (vybavenou počítači s připojením na Internet) pro rodiče. „Vstupní náklady na zřízení dětského koutku byly 57.000,-Kč (bez mzdových nákladů).“ Kapacita koutku, jak podotkla Nekudová, je maximálně 5 dětí ve věku 3 měsíce až 10 let. V koutku je umožněno krátkodobé hlídání, maximálně 4 hodiny denně. Měsíční náklady tvoří 32.440,- Kč (mzdy, nájemné, účetnictví). „EPSík sloužil nejdříve pouze zaměstnancům a zaměstnankyním neziskových organizací,“ uvedla Nekudová, „až od ledna 2011 jsme ho začali nabízet veřejnosti. Přesto je EPSík využíván pouze ze 75%.“ Nekudová na závěr upozornila na možná rizika neschopnosti dané zařízení udržet po ukončení projektu, který zajišťoval jeho financování: „V našem případě, pokud jde o občanské sdružení jako provozovatele, se ukázalo, že tato služba hlídání dětí formou „dětského koutku“ pro veřejnost není samofinancovatelná. Měsíční náklady nepokryjí ani příjmy z pronájmu prostor, ani příjmy ze zpoplatněné služby hlídání.“

Cestu objednání zřízení firemní školky tzv. „na klíč“ relativně nedávno využila pražská pobočka firmy Siemens, které uvedené služby dodává agentura Kindergarten. Anglicko-česká školka se nachází cca pět minut od sídla firmy - doprava mezi firmou a školkou je zajištěna. Kapacita školky je dvacet míst, rodiče platí poplatek 4.500 Kč měsíčně (včetně dopravy a stravy), zatímco zbytek nákladů dotuje Siemens. Náklady na školku jsou hrazeny ze zisku po zdanění. Cost-benefit analýza, kterou firma Siemens v souvislosti s firemní školkou zpracovala, jednoznačně ukázala, že: „Náklady na hledání, získání a zaučení nového zaměstnance jsou daleko vyšší, než když se rodič vrátí brzy zpět do práce. K těmto tvrdým číslům je potřeba přičíst i další faktory, sice hůře měřitelné, ale velmi důležité. Posilujeme tím vztah zaměstnanců ke společnosti a zlepšujeme rovnováhu jejich osobního a pracovního života.“