 |
|
 |
Návrh zákona o službách péče o děti: připomínky Gender Studies
[ 1.4.2011, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Rovné příležitosti
]
Adresát: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, V Praze dne 31. března 2011
Dobrý den,
Gender Studies, o.p.s. vítá Návrh věcného záměru zákona o službách péče o děti, který do českého prostředí přináší nové možnosti pro zřizování zařízení a služeb péče o děti, jež přispívají k rozšíření kapacity poskytování těchto služeb a také další možnosti výběru.
Nicméně páteř předškolního vzdělávání a péče v současné ČR tvoří veřejné mateřské školy a jesle, které patří k nejdostupnějším co se týče regionální, finanční i kvalitativní stránky. Aby nebyla tato síť nenávratně poškozena, je nutné investovat nejen do jejího kvantitaivního, ale i kvalitativního rozvoje. Narušení této sítě by mohlo mít za negativní dopad také snižování vzdělanosti předškolních i školních dětí.
Náš pracovní tým proto překládá následující návrhy na změny, které vnímáme ze své expertské pozice jako důležité. Věříme, že jejich zohlednění by mělo napomoci předložení takového zákona, který bude dostatečně účinný a vyhovující všem zainteresovaným.
Těšíme se na další spolupráci s vámi.
Pracovní tým Gender studies:
Mgr. Linda Sokačová
Mgr. Lada Wichterlová
Mgr. Nina Bosničová, Ph.D.
Bc. Helena Skálová
Mgr. Iva Baslarová
Mgr. Kristýna Ciprová
Připomínky Gender Studies, o.p.s. k Návrhu věcného záměru zákona o službách péče o děti se vztahují k následujícím bodům:
I. Poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci
Nelze předpokládat, že každý pečující rodič je dobrým pečovatelem. Potenciální možnost silné aktivní kontroly ze strany rodičů, kteří svěří své dítě do péče poskytovatele, považujeme za složitý a ne zcela jednoduše naplnitelný, protože u poskytovatele bude vždy minimální nebo nulová praxe. Počítá se s tím, že poskytovatelé budou tuto službu nabízet pouze po dobu své mateřské či rodičovské dovolené (max. 3 – 4 roky), takže nebude možné získávat reference, jestli je péče poskytovatele v požadované kvalitě. Jedinou možností bude dítě do péče svěřit a pak se snažit péči kontrolovat, což je však složité s dítětem, které ještě nemluví (předpokládáme, že zájem o péči budou mít především rodiče dětí do tří let).
V tomto případě by měla být větší regulace ze strany státu. Navrhujeme nabízet poskytovatelům vzájemné rodičovské výpomoci kurz minima na téma péče o dítě (první pomoc, základní informace o výchově, zdravém rozvoji dítěte a stravování, informace o právu dítěte na výchovu bez násilí atd.), který bude povinný.
II. Dětská skupina
V tomto bodě návrhu zákona chybí upřesnění několika důležitých informací.
Má-li být cílem návrhu věcného záměru zákona o službách péče o děti umožnit rodičům snazší a rychlejší návrat na trh práce a zvýšit zaměstnanost žen pečujících o děti a zároveň zlepšit situaci rodin s dětmi, navrhujeme považovat podmínku osobní celodenní péče s ohledem na § 31 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře za splněnou, pokud rodič svěří své dítě do malé či střední dětské skupiny.
VI. Zrušení bezplatnosti posledního roku předškolního vzdělávání
Pro relevantní posouzení návrhu v části III a IV je třeba doplnit analýzu dopadu zpoplatnění posledního roku mateřské školy a zvyšování % poplatku za neinvestiční náklady na různé sociální skupiny. Absolvování alespoň jednoho roku MŠ je důležité pro rozvoj a socializaci dětí a také získání základních dovedností pro úspěch v prvních ročnících základní školy. Právo na návštěvu mateřské školy je podle ombudsmana právem dítěte a proto je nutné zvažovat i negativní dopady, jaká tato opatření mohou mít na děti z ekonomicky slabších rodin.
Toto opatření je také nutné uvažovat v rámci širšího kontextu postavení rodin v České republice, kdy dochází a bude docházet v souvislosti s připravovanými reformami vlády ČR k dalšímu ekonomickému zatěžování a tudíž ke zhoršení postavení rodin s malými dětmi a zejména pak osamělých rodičů s dětmi (zvyšování DPH, změny v systému nepojistných sociálnÍch dávek atd.).
Pokud se uvažuje o zvyšování spoluúčasti rodičů na předškolním zvdělávání, je nutné zvažovat i výši investic státu do veřejných mateřských škol: jak finančních, tak např. investic v podobě modernizace zákonů s těmito zařízeními souvisejícími. Účelem zvyšování investic státu by mělo být nejen zvyšování kapacit MŠ, ale především růst kvality péče a vzdělávání v těchto institucích, např. prostřednictvím personálního posilování MŠ, které jsou v tomto ohledu podhodnocovány.
|
|
|
|
