Jak jsou v Evropské unii využívány zkrácené úvazky?
[ 31.3.2011, Kateřina Machovcová, GIC - NORA
Rovné příležitosti > Trh práce
]
V posledních dvaceti letech v Evropě stoupá nabídka práce na zkrácený úvazek. Tento způsob zaměstnání má svoje výhody, spočívající zejména v možnosti kombinace práce s rodinou, ale i své nevýhody, například omezený přístup ke vzdělávání a nižší možnosti profesního růstu. Podrobněji se situací zabývala studie Eurofound, jejíž závěry vám stručně představíme.
Poměr zkrácených úvazků v posledních dvaceti letech v rámci EU roste. Během ekonomické krize jejich počet poklesl na evropský průměr 18.8% (2009). Výzkum nadace Eurofound (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) se zabýval například tím, jak souvisí práce na zkrácený úvazek s celkovou zaměstnaností. V řadě zemí platí, že mají zároveň vysoký počet zkrácených úvazků i vysokou míru ekonomické aktivity. Např. Nizozemí má míru zaměstnanosti téměř 85% a procento částečných úvazků přesahuje 45%. Průměr odpracovaných hodin, po zahrnutí plných úvazků, činí 30 odpracovaných hodin týdně. V Česku zaměstnanost dosahuje 65% a zkrácených úvazků je 5,5%.
Zkrácené úvazky mají však celou řadu dopadů, ne všechny jsou pozitivní. Následující řádky shrnují hlavní výhody a rizika z pohledu zaměstnavatele, zaměstnaných a vlády.
Pozitivní aspekty
Zaměstnavatel • Umožňuje reagovat na cyklické změny v potřebě pracovní sily
• Úpravy s ohledem na produkci a náklady na pracovní sílu vedou k ziskům v oblasti produktivity
• Může vyjít vstříc preferencím zaměstnaných
Zaměstnanec/zaměstnakyně • Řešení slaďování osobního a pracovního života
• Facilituje nástup na nebo naopak opouštění trhu práce během života
• Může zvýšit životní spokojenost
Vláda • Zvyšuje participaci na trhu práce, zejména u žen
Negativní aspekty
Zaměstnavatel • Fixní náklady (nábor, trénink, sociální zabezpečení) mohou zvýšit celkové náklady na pracovní sílu
Zaměstnanec/zaměstnankyně • Hodinová mzda je nižší než u plných úvazků
• Snížené benefity
• Snížené kariérní možnosti
• Přechody mezi zkráceným a plným úvazkem mohou být náročné
• Snížená pracovní spokojenost/kvalita práce
Vláda • Plýtvání zdroji, nedostatečné využití lidského kapitálu – mnoho osob pracujících na zkrácené úvazky má vysoké vzdělání
• Vytlačování plných úvazků
Na evropské úrovni je nejčastější formou realizace zkráceného úvazku omezený časový úsek, který je pevně dán pro každý pracovní den (78%), uspořádání, kdy zaměstnaná osoba pracuje standardní počet hodin, ale méně dní v týdnu je na druhém místě (45%).
Genderové aspekty zkrácených úvazků
Celoevropský průměr poukazuje na výrazně vyšší využívání zkrácených úvazků ženami (32%), oproti mužům (8%). Platí, že výraznější zastoupení této formy zaměstnání také nacházíme spíše ve feminizovaných profesích - vzdělávání, zdravotnictví, sociální práce. Tři čtvrtiny organizací, které nezaměstnávají ženy, a polovina těch, kde pracuje méně než dvacet procent žen, vůbec zkrácené úvazky nenabízí.
Vychází zkrácený úvazek z návrhu zaměstnaných nebo naopak ze strany zaměstnavatele? Studie poukazuje na to, že obzvláště ženy jsou poměrně často nuceny volit práci na zkrácený úvazek, protože není dostupná péče o děti v rozsahu potřebném pro práci na plný úvazek. S tím souvisí i fakt, že pokud se podíváme na aspekty genderu a věku v kontextu využívání zkrácených úvazků, zjistíme, že zatímco muži na zkrácený úvazek pracují zejména v nejmladší (14%) a nejstarší (10%) věkové skupině, jsou velmi neobvyklé ve věku mezi 30 – 49 lety. S věkem však u žen zastoupení zkrácených úvazků stoupá. To naznačuje nejen vliv rodičovských povinností, ale i možné problémy při nástupu zpět do plného úvazku.
Kvalita práce na zkrácený úvazek
Jedním z problémů zkrácených úvazku je snížení možností profesního rozvoje a šance na povýšení. Pokud se v režimu kratší pracovní doby objevují lidé na vyšších pozicích, jedná se především o ty, kdo si úvazek zkrátili již po dosažení vyššího postavení.
Zkrácený úvazek také může znamenat méně zajímavou práci. Zatímco 49% zaměstnaných na plný úvazek shledává svou práci intelektuálně náročnou, v případě osob pracujících na zkrácený úvazek se jedná pouze o 38%.
Studie tak poukazuje na některé problémy spojené s využíváním zkrácených úvazků, které je potřeba brát do úvahy v situaci, kdy jsou zaváděny. Detailní informace můžete získat ze zprávy.
Legislativa:
Na úrovni EU existuje direktiva číslo 97/81/EC, která se přímo týká práce na zkrácený úvazek a usiluje o nastolení spravedlivých podmínek pro pracující na zkrácený úvazek ve srovnání se zaměstnanými na plný úvazek.
V české legislativě je práce na zkrácený úvazek řešena v zákoně č. 262/2006, zákoník práce.
|
|