[ 28.2.2011, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Multikulturně > Ženy ve světě, Rovné příležitosti > Trh práce ]

Jistě se se mnou shodnete na tom, že do čísla o rozvojové pomoci patří příspěvek o fair trade. Dnes již výrobky s tímto označením lze zakoupit i v českých obchodech. Víte ale, odkud se značka fair trade vzala a proč dává smysl pořídit si „férovou“ kávu, čokoládu či banány? O nejen genderových dopadech fair trade jsme mluvily s Barborou Mrázkovou ze Společnosti pro Fair Trade.

Co označuje pojem „fair trade“?

Fair trade je způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí. Týká se především zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, kde lidem pomáhá uživit se vlastní prací a zbavit se chudoby. Čeští spotřebitelé si asi tato dvě slova spojí nejčastěji s výrobky nesoucími černo-modro-zelenou certifikační známku Fairtrade®, kterou najdeme především na potravinách (káva, čokoláda, kakao, čaj, banány), ale může se objevit například i na květinách či zlatě.

Proč dává smysl, aby si čeští spotřebitelé a spotřebitelky kupovali výrobky s tímto označením?

Velká část výrobků, které v ČR spotřebováváme, pochází z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Jedná se o země se slabou legislativou a ještě slabší vymahatelností práva, kde je porušování lidských i pracovních práv, ničení životního prostředí nebo například dětská práce běžnou věcí. Pokud se s tím jako spotřebitel nebo spotřebitelka nechceme smířit, fair trade je možností, jak při nákupu dát hlas úplně jiným podmínkám. Pro pěstitele i zaměstnance znamená fair trade spravedlivé výkupní ceny a mzdy, dodržování lidských i pracovních práv (např. placené přesčasy, zákaz dětské práce, důstojné a bezpečné pracovní podmínky). Kromě ochrany životního prostředí pak fair trade díky tzv. sociálnímu příspěvku přispívá i k rozvoji komunit.

Nám, spotřebitelům, dává fair trade jedinečnou možnost prostřednictvím každodenního nakupování snadno a účinně se zapojit do snižování chudoby lidí na celém světě.

Jaké typy fair trade výrobků lze již v této chvíli běžně zakoupit v ČR a kde?

Fair trade výrobky se dnes dají koupit na mnoha místech v ČR: některých maloobchodních řetězcích (např. Kaufland, Globus, Tesco), ve zdravých výživách a bioprodejnách nebo ve specializovaných obchůdcích NaZemi (Brno, Praha, Olomouc), Fair&Bio a Fair Trade Centrum (obojí Praha). Na http://www.fairtrade.cz/cz/49-prodejni-mista/ je možné najít seznam prodejních míst fair trade v ČR. Sortiment je na všech těchto místech podobný: mletá i zrnková káva, čaj, čokoláda, kakao, třtinový cukr, sušenky, koření, ve specializovaných obchůdcích jsou pak k dostání i řemeslné výrobky (košíky, oblečení, keramika apod.)

Jaké konkrétní dopady fair trade lze pozorovat na životech lidí v zemích, kde jsou výrobky fair trade vyrobeny (např. fair trade květinová farma v Africe)?

Já sama můžu mluvit například o tom, co jsem slyšela od pěstitelů kávy a koření v jižní Indii – pro ty je důležitá především jistota, že prodají svou úrodu za určitou částku, protože si tak mohou dovolit plánovat do budoucna, investovat. Významnou pomocí je pro ně taky tzv. sociální příplatek (fixní částka určená na rozvoj komunity, o jejímž použití rozhodují všichni pěstitelé nebo zaměstnanci). V družstvu, kde jsem byla, investovali tyto příjmy k elektrifikaci domů, čištění vody, opravám silnic a na stavbu školy pro místní děti. Zároveň se shodli, že díky vyšším výkupním cenám si mohou dovolit zaplatit školné a koupit školní pomůcky pro své děti.

Lze mluvit o nějakém specifickém genderovém rozměru fair trade?

Myslím, že určitě. Ženy jsou v zemích globálního jihu obecně mnohem více ohroženy chudobou a porušováním lidských a pracovních práv (odhaduje se, že tvoří 70% z 1,3 miliardy lidí žijících pod hranicí chudoby. Fair trade dává ženám rovné šance a příležitost dostat za svou práci dostatečně zaplaceno a z chudoby se tak vymanit. Na druhou stranu je samozřejmě nutné poznamenat, že některé situace nedokáže fair trade ohlídat: např. pokud mzdu v rodině dostává pouze muž nebo pokud je muž vlastníkem půdy a majetku. V rámci družstev, která sdružují férové pěstitele a pěstitelky, jsou ženy podporovány, aby se staly součástí vedení a managementu družstva, prochází školeními a dalším vzděláváním. V družstvech často fungují tzv. mikrokredity, které mohou pomoci ženám začít s vlastním „podnikáním“ (ženy se např. často namísto pěstování kávy mohou začít věnovat ruční výrobě). Některá družstva pak poskytují pěstitelkám bezplatné a pravidelné lékařské prohlídky. Pro zaměstnankyně je pak určitě důležité dodržování pracovního práva, které může vyřešit např. příliš dlouhou pracovní dobu (ženy se většinou starají i o domácnost, což v kombinaci s i 14-ti hodinovou pracovní dobou znamená obrovské vypětí). V Nikaragui dokonce vzniklo družstvo, ve kterém pěstují kávu pouze ženy, na půdě patřící také pouze ženám. Jejich káva pod názvem Sister coffee je v USA tak populární, že nestíhají pokrýt poptávku.

Autor fotografie: Jakub Puškáš