[ 28.1.2011, Eva Dandová, Lucie Bilderová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

V rámci projektu „Slaďování práce a rodiny: možnosti a perspektivy pro zaměstnavatele“ zpracovala JUDr. Eva Dandová pro Gender Studies, o.p.s. právní expertízu o kontě pracovní doby. Níže přinášíme její stručné shrnutí. Kompletní podoba expertízy je k nahlédnutí v Gender Studies, o.p.s., Gorazdova 20, 120 00 Praha 2. Kontakt: lucie.bilderova@genderstudies.cz.

Konto pracovní doby: shrnutí problematiky

1. Konto pracovní doby je druh nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, které může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis organizace.

2. Znamená, že v některých týdnech zaměstnavatel přiděluje práci nad rámec pracovní doby, zatímco v jiných týdnech v malém nebo žádném rozsahu. Za odvedenou práci dostává zaměstnanec nebo zaměstnankyně (předem dohodnutou) část mzdy. Pro zavedení konta pracovní doby není potřeba souhlas zaměstnance či zaměstnankyně.

3. Konto pracovní doby (ani zkrácení stanovené pracovní týdenní doby pod zákonem daný rozsah) nelze uplatnit u zaměstnavatelů vyjmenovaných v zákoníku práce, kterými jsou: stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí nebo u zaměstnanců a zaměstnankyň veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení.

4. Pokud chce zaměstnavatel zavést konto pracovní doby, má ze zákona povinnost vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnaných; je také povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.

5. Výhodou konta pracovní doby pro zaměstnané je, že při omezení výroby mají zajištěn pracovní poměr a stálou mzdu ve výši nejméně 80 % průměrné mzdy. Nevýhodou konta pracovní doby je, že koná-li zaměstnanec či zaměstnankyně na počátku vyrovnávacího období práci přesčas, může dojít v další části vyrovnávacího období k jejímu „spotřebování“ v důsledku nedostatku práce, což pro zaměstnance či zaměstnankyni znamená ztrátu nároku na mzdové zvýhodnění za práci přesčas (příplatek za práci přesčas).

6. Pro zaměstnavatele je výhodou, že i v období recese stabilizuje kvalifikované zaměstnance a zaměstnankyně a nemusí je propouštět. Pro zaměstnavatele představuje konto pracovní doby nevýhodu v tom, že když nezajistí dostatek zakázek a nezajistí odbyt, může dojít k tomu, že nízká úroveň zisku nezajistí pokrytí nákladů výroby a mzdových nákladů.