[ 28.1.2011, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rodičovství > Rodičovství ]

Zařízení péče o děti jsou v kontextu slaďování rodinného a pracovního života důležité pro rodiče dětí různých věkových kategorií. Jen kvalitní zařízení a služby mohou zajistit kvalitní péči a v pozdějším předškolním věku také vzdělávání dětí mimo rodinné prostředí. Páteř systému nerodičovské (1) péče je v současné době soustředěna ve veřejných mateřských školách (MŠ) (kam mohou být umísťovány děti od 2 let). Vzhledem k tradici a skladbě zařízení a služeb péče o děti se dá očekávat, že tomu bude tak i do budoucna.

Vedle veřejných školek v České republice fungují i veřejné jesle (přijímají děti od 1 roku), soukromé jesle a mateřské školy, rodiče využívají také služeb soukromých chův nebo babysitting. Významná je také síť mateřských a rodičovských center, která jsou primárně určena pro společný pobyt rodičů s dětmi, nicméně některé z nich poskytují za úplatu i tzv. “hlídací” služby – pravidelné, nebo pro jednorázové situace. Existují také firemní školky, vzhledem k jejich velké finanční a organizační náročnosti jich však v České republice funguje jen několik (2).

Vzhledem k současné situaci – zvýšené porodnosti a nedostatečné nabídce – by bylo vhodné, aby byly standardní a klíčové služby doplněny dalšími alternativami – jako např. vzájemnou rodičovskou výpomocí, miniškolkami atp. Rodiče využívající tyto služby by však měli mít nastaveny stejné podmínky pro jejich využívání jako u těch stávajících.

Hlavní principy fungování jeslí a mateřských škol

Hlavními principy veřejných zařízení péče o děti by měla být dostupnost: finanční, regionální, kapacitní, ale i kvalitativní. A právě regionální a kapacitní dostupnost je v současné době největším problémem v této oblasti.

V České republice bylo ve školním roce 2009/10 neúspěšně vyřízeno na 29 632 žádostí, od školního roku 2005/06 jde o více než trojnásobný nárůst (3). Pouze v 58 % obcí je dostupnost MŠ reálná pro všechny zájemce (4).

Podle zákona mohou MŠ přijímat i děti od dvou let, vzhledem k nízkému počtu míst v těchto zařízeních se tomu však v současnosti většinou neděje. Což sebou nese i další komplikace – nedostatek míst pro děti mladší tří let. Rodiče mohou využívat veřejné jesle, kterých je v celé ČR kolem 30, soukromé jesle a soukromé komerční hlídací služby. Znakem všech těchto služeb je, že jsou poměrně finančně nákladné. To se týká i veřejných jeslí, kde se poplatky pohybují zhruba od 2 500 do 5 500 Kč měsíčně. Soukromé jesle jsou ještě dražší a cena za ně se pohybuje kolem 10 000 Kč měsíčně, u služeb typu babysitting se platí ve velkých městech za hodinu od 100 – 150 Kč a výše. To způsobuje minimální dostupnost tohoto typu služeb péče o děti. Veřejné jesle jsou navíc rozloženy značně nerovnoměrně geograficky a nemohou tak pokrýt poptávku po nich ani u těch skupin, pro které jsou dostupné finančně.

Jesle jsou zařízením, o jehož potřebnosti a přínosnosti se v ČR diskutuje. Státní ani regionální politická reprezentace jim však nevěnuje pozornost a částečně tato zařízení otevřeně kritizuje. Audit jeslí realizovaný Gender Studies v roce 2007 (5) ukázal, že tato zařízení jsou na vysoké kvalitativní úrovni jak po stránce péče, tak po stránce rozvoje dětí (disponují vzdělaným personálem i kvalitním prostorovým zázemím). Na jednu pečovatelku je v jeslích zhruba 5 dětí, takže argument o velké koncentraci dětí, ke kterým není dostatek personálu, neplatí.

Kapacitně nedostupnými se v současné době stávají i veřejné mateřské školy. Neděje se tak všude, rodiče z větších měst mají možnost žádat o umístění dítěte ve více institucích – ale i tak není vždy jejich žádostem vyhověno. I když jsou veřejné mateřské školy finančně dostupné, stávají se nedostupné z hlediska jejich nerovnoměrné regionální kapacity.

Pokud není dítě umístěno do mateřské školy, dostává se pečující rodič, nejčastěji matka, do situace, kdy nemůže být plně aktivní na trhu práce a to zpětně negativně ovlivňuje sociální a ekonomickou situaci rodiny. Pokud se podíváme na ekonomickou aktivitu matek, funguje zde začarovaný kruh. Jedním z kritérií umístění dítěte do veřejné mateřské školy je ekonomická aktivita pečujícího rodiče, nejčastěji matky. V praxi je však velmi náročné vrátit se do zaměstnání, nebo si najít novou práci, pokud není zabezpečeno umístnění dítěte do mateřské školy.

I možnosti využívání soukromých mateřských škol a jeslí a dalších hlídacích služeb, které jsou finančně náročnější, jsou širší ve větších městech.

Pokud se zaměříme na kvalitativní úroveň, je možné konstatovat, že ta je u veřejných a soukromých zařízení z hlediska hygieny i pečovatelských a vzdělávacích služeb dostačující. Samozřejmě existují mezi jednotlivými zařízeními rozdíly – hlavně však v oblasti přístupu ke vzdělávání a péči, protože hygienické a prostorové nároky jsou stanoveny příslušnou legislativou a vyhláškami.

Jedním z velkých problémů, s kterým se setkávají rodiče na rodičovské dovolené, je souběh pobírání rodičovského příspěvku a návštěvy zařízení péče o děti – jeslí nebo mateřské školy, které je v síti mateřských škol MŠMT. Pokud dítě navštěvuje MŠ více než 5 dnů v měsíci, nebo 4 hodiny denně, a jesle více než 5 dnů v měsíci, přichází rodič o nárok na rodičovský příspěvek. Takto striktně definovaný limit komplikuje ekonomickou aktivitu pečujících matek a otců a slaďování rodinného a pracovního života. Bylo by vhodné, aby tento rigidní limit byl změněn na časové konto dní, kdy mohou děti navštěvovat mateřské školy a jesle. Toto doporučení schválila v roce 2010 i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. V nejnovějším materiálu je navrženo časové konto 25 hodin týdně. Toto opatření by umožnilo vyšší využívání flexibilních pracovních uspořádání. Časová konta by byla také přínosná pro dojíždějící rodiče. Pokud osoba cestuje do zaměstnání hodinu tam a nazpátek, je téměř nemožné nalézt práci, aby byl splněn 4 hodinový denní limit maximálního pobytu v MŠ.

Jako vhodná alternativa k veřejným zařízením péče o děti jsou označovány firemní školky. Jde však o poměrně nákladné opatření z finančních i realizačních důvodů. Jejich provoz si mohou dovolit pouze větší zaměstnavatelé. Zkušenosti ze zahraničí, např. Rakouska, ukazují, že firemní školky vznikají především ve velkých městech a u velkých zaměstnavatelů. Z tohoto hlediska a hlediska nákladů se tento typ zařízení péče nemůže stát náhradou veřejných zařízení péče o děti. Největší problém by byl s jejich dostupností pro ne-zaměstnance a také by nebyla splněna podmínka geografické dostupnosti. Rodič by také ztrácel nárok na návštěvu firemního zařízení péče o děti v případě skončení pracovního poměru.

Použité zdroje:

Kolářová, J. (ed.) (2007). Klíč k jeslím. Praha: Gender Studies, ISBN 978-80-86520-22-3.

Kuchařová, V. a kol. (2009). Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV. ISBN 978-80-7416-041-7.

Ústav pro informace ve vzdělávání: www.uiv.cz. Předškolní výchova: B3.1 Předškolní vzdělávání – děti v předškolním vzdělávání, podíl na populaci 3–5letých dětí ve školním roce 2003/04 až 2009/10. http://www.uiv.cz/clanek/729/2009.

(1) Jako nerodičovská péče jsou chápána zařízení a služby péče o děti, které jsou realizovány mimo vlastní rodinu - jesle, mateřské školy, babysitting, ale i navrhovaná vzájemná rodičovská výpomoc nebo miniškolky atp.

(2) Počet firemních zařízení není přesně znám, ale ze zkušeností Gender Studies se dá odhadovat, že existuje 3 – 10 takových zařízení v České republice.

(3) Informace Ústavu pro informace ve vzdělávání. Předškolní výchova: B3.1 Předškolní vzdělávání – děti v předškolním vzdělávání, podíl na populaci 3–5letých dětí ve školním roce 2003/04 až 2009/10. http://www.uiv.cz/clanek/729/2009.

(4) Kuchařová, V. a kol. (2009). Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV. ISBN 978-80-7416-041-7.

(5) Kolářová, J. (ed.) (2007). Klíč k jeslím. Praha: Gender Studies, ISBN 978-80-86520-22-3.

Tento text byl po mírné úpravě převzat z publikace Gender Studies Rodinná politika: Rodičovská a mateřská v kontextu slaďování rodinného a pracovního života a rovných příležitostí žen a mužů (Ed. Linda Sokačová), 2010.

Celou publikace stáhnete v elektronické podobě zde.

Více o publikaci zde.