[ 30.9.2010, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rodičovství > Rodičovství ]

Rodinná politika v kontextu rovných příležitostí a rodičovství (1) má být souborem opatření, programů a politik, které se zaměřují na podporu a rozvoj rodin a dalších forem partnerství. Jde o finanční, materiální či legislativní nástroje, které ovlivňují rozhodování lidí o rodině a o tom, zda mít či nemít děti. Jejím základem je pak podoba mateřské a rodičovské, případně také existence či neexistence, otcovské dovolené (2).

Cílem rodinné politiky zúžené na oblast rodičovství by mělo být vytváření takového prostředí, které je přátelské rodinám a umožňuje lidem svobodně se rozhodnout o tom, zda mít či nemít děti a kolik. Prostředí, ve kterém lidé nemají strach o svou sociální situaci a budoucnost a podmínky svých dětí, je tím nejvhodnějším, které lidem umožňuje mít děti v počtu, ve kterém skutečně chtějí. Tento způsob podpory rodičovství je z dlouhodobého hlediska efektivnější než krátkodobá propopulační opatření, která mají vliv na porodnost určitých věkových kohort, ale která nevytváří pro rodičovství stabilní podmínky. Vytváření a podpora pozitivního prostředí se zdá být také vhodnější než přístupy založené na penalizaci bezdětných, či rodin s jedním dítětem, jak navrhují některé přístupy k rodinné politice či důchodovému systému (3).

Rodinná politika respektující rovné příležitosti žen a mužů umožňuje slaďování rodinného a pracovního života a poskytuje příležitosti a možnosti pro různé životní strategie: těm, kteří si přejí kombinovat péči o rodinu a děti s prací, i pro ty, kteří se rozhodnou pro plnou péči o rodinu. Ani jedna z těchto skupin by neměla být opomíjena a diskriminována – nejen v systému mateřské a rodičovské dovolené, ale ani v dalších souvisejících opatřeních (např. důchodovém systému atp.), jak se děje v současné době. Takový systém mateřské a rodičovské je také založen na principu antidiskriminačních opatření, která aktivně zamezují diskriminaci rodičů a dalších pečujících osob ve společnosti a napomáhají rovným příležitostem. Ideální rodinná politika respektující princip rovných příležitostí nemá za cíl vytvářet idealizovanou rodinu vyhovující jedné politické straně, ale chápat ji jako živou formu, která má řadu podob, které všechny mohou být odpovědné a funkční.

Rodinná politika je široký komplex, který se nezaměřuje pouze na “pokrevní” rodičovství, ale i adopci či formy pěstounské péče a měla by také nabízet nástroje pro “rodiny v krizi”. O konceptu rodinné politiky je vždy nutné uvažovat v celé šíři opatření a programů v dalších politikách, jako je např. důchodový systém, bytová politika, zdravotnický systém nebo síť předškolní a školní péče. Následující text se však věnuje pouze jedné výseči a to konkrétně podobě mateřské a rodičovské dovolené, zařízením a službám péče o děti, trhu práce umožňujícímu pozitivní flexibilitu a dalším nutným podmínkám, které umožňují vytváření společnosti přátelské rodičovství.

Na následujících stranách předkládá Gender Studies,o.p.s. několik textů, které otevírají téma rodinné politiky, respektive mateřské a rodičovské, respektující rovné příležitosti žen a mužů a princip slaďování rodinného a pracovního života. Tyto texty mohou sloužit jako principy alternativní koncepce rodinné politiky pro Českou republiku, která si uvědomuje společenské souvislosti rodičovství a vytváří mu vstřícné podmínky.

Jednotlivé příspěvky byly napsány odborníky a odbornicemi, kteří v průběhu jednoho roku příspívali svými názory a kritikami a napomáhali utvářet tento text a vytipovat širokou agendu, kterou musí rodinná politika, pokud chce být úspěšná, pokrývat.

Panel expertů a expertek projektu Rodinná politika a rovné příležitosti žen a mužů:

Vladimíra Drbalová - Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hana Hašková - socioložka, Alexandra Jachanová Doleželová - Gender Studies, o.p.s., Eliška Janšová - Asociace pro rovné příležitosti, Jiřina Kocourková - demografka, Alena Křížková - socioložka, Kateřina Machovcová - Evropská kontaktní skupina v ČR, Hana Popelková - ČMKOS, Jitka Rychtaříková - demografka, Jan Schneider - ředitel zdravotnického zařízení Praha 4, zastupitel Praha 4, Linda Sokačová - Gender Studies, o.p.s., Martina Mysíková – doktorandka FSV UK.

Gender Studies, o.p.s. také spolupracovalo a konzultovalo s neziskovými organizacemi z oblasti rovných příležitostí (např. R. Kolínskou ze Sítě mateřských center ČR, E. Hejzlarovou, neziskovou organizací Aperio, K2 atp.).

Celou koncepci si můžete stáhnout zde (řazeno abecedně - Rodinná politika: rodičovská a mateřská dovolená v kontextu slaďování rodinného a pracovního života a rovných příležitostí).

(1) Rodinná politika se nezaměřuje a nemá zaměřovat jen na období rodičovství, ale na různá období životního cyklu (např. seniory atp.) a další související podoby péče. Efektivní rodinná politika by se také neměla zaměřovat pouze na rodiče malých dětí, jak se velmi často v současnosti děje na státní i regionální úrovni.

(2)Výraz dovolená bývá odborníky a odbornicemi kritizován, protože se nejedná o dovolenou jako rekreaci, ale o odpovědnou péči o dítě. Z tohoto důvodu se někdy používá pouze výraz mateřská a rodičovská, odbornice Sociologického ústavu AV ČR také navrhly termín rodičovská práce.

(3)Příkladem takového přístupu je např. návrh důchodového systému KDU-ČSL, který tato strana předložila ve svém volebním programu do parlamentních voleb v roce 2010 nebo První prorůstová a propopulační důchodová reforma navrhovaná I. Pattem (http://www.demografie.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=162&Itemid=36%29).