[ 30.7.2010, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Pravidelné čtenářky a pravidelní čtenáři našeho zpravodaje již jistě, alespoň zběžně, vědí o existenci a aktivitách Evropské ženské lobby. Naše kolegyně Alexandra Jachanová Doleželová, která již delší dobu předsedá České ženské lobby, se přednedávnem stala viceprezidentkou této evropské instituce. V rozhovoru níže přinášíme bližší informace o této její nové a významné funkci, ale také o genderových lobbyistických aktivitách na celoevropské úrovni.

Minulý měsíc jsi se stala viceprezidentkou Evropské ženské lobby (EWL). Řekni nám prosím, o jakou organizaci vlastně jde, jak dlouho existuje a co je jejím cílem.

Evropská ženská lobby je největší evropskou zastřešující organizací, která se zabývá ženskými právy a rovností žen a mužů. Sdružuje kolem 2500 organizací z 27 členských států Evropské unie a ze tří kandidátských zemí. Letos slaví Evropská ženská lobby své 20. výročí.

Cílem je dosažení rovnosti žen a mužů. Evropská ženská lobby tento cíl prosazuje převážně na evropské úrovni, tedy prostřednictvím institucí EU: Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské Rady, ale i pomocí svých lokálních koordinací i na národních úrovních.

Jaká jsou hlavní lobbyistická „témata“ EWL?

Evropská ženská lobby se zaměřuje na několik témat souvisejících s genderovou rovností, rozmanitostí, rovnými příležitostmi. Konkrétně jde o tyto oblasti:

- Plnění Pekingské akční platformy OSN a dalších mezinárodních závazků Evropské unie, mezinárodní boj za lidská práva – EWL je aktivně zapojena do tzv. GEAR (Gender Equality Architecture Reform) kampaně pro vytvoření nezávislé a silnější instituce OSN věnující se prosazování rovnosti žen a mužů. Součástí agendy je také genderová rovnost v ozbrojených konfliktech a mírových procesech.

- Ženy v řídících pozicích a paritní demokracie – v loňském roce EWL realizovala rozsáhlou kampaň 50/50, která požadovala rovnoměrné zastoupení žen a mužů ve volených, ale i jmenovaných orgánech EU.

- Sociální politika a zaměstnanost – v současné době se EWL zaměřuje převážně na podmínky mateřské a rodičovské dovolené, resp. na návrh nové směrnice zabývající se mateřskou dovolenou. V souvislosti se sociální politikou a zaměstnaností se podařilo díky španělskému předsednictví v EU prosadit, že rovnost žen a mužů se objevuje jako téma v nové strategii růstu a zaměstnanosti, tzv. strategie EU 20/20. Dalším velmi důležitým podtématem je chudoba žen, EWL se zapojuje do aktivit evropských institucí a neziskových organizací, které jsou zaměřeny na potírání chudoby.

- Evropská legislativa zakazující diskriminaci nejen na základě pohlaví, s ohledem na rozmanitost žen – EWL samostatně, ale i jako součást koalice evropských neziskových organizací Sociální platforma (Social Platform) podporuje návrh nové antidiskriminační směrnice, který připravila Evropská komise. Směrnice by měla zajistit ochranu před diskriminací z důvodu věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo světového názoru mimo pracoviště. EWL ale také upozorňuje na to, že diskriminace ve vzdělávání a v médiích na základě pohlaví není evropskými směrnicemi dostatečně pokryta. Důležitou oblastí zájmu je i vícenásobná diskriminace.

- Migrace a azylová politika – Evropská ženská lobby iniciovala vznik Evropské sítě migrantek, což je samostatná síť sdružující neziskové organizace zatím z šestnácti zemí Evropské unie, které se zabývají postavením migrantek ve společnosti.

- Násilí na ženách – EWL koordinuje síť složenou z odborníků a odbornic na téma násilí na ženách z členských a kandidátských zemí EU a zaměřuje se na prosazování evropské legislativy související s potíráním násilí na ženách, výměnu dobrých praxí např. v oblasti práce azylových center, připravuje mediálně-informační kampaně. Důležitou součástí je téma prostituce, kdy se EWL snaží prosadit švédský model kriminalizace zákazníků.

Toto jsou hlavní oblasti, ale EWL se věnuje samozřejmě i dalším tématům, např. zdraví, reprodukčním a sexuálním právům atd.

V názvu instituce je slovo „ženská“ – znamená to, že hájí jen zájmy žen?

Neřekla bych jen, ale převážně. Souvisí to s tím, že jsou to převážně ženy, které jsou ve společnosti znevýhodněny a diskriminovány. Neznamená to, že by EWL s muži nespolupracovala, svým názvem, a aktivitami se ale snaží ukázat, že nerovné podmínky jsou součástí systému, ve kterém mají muži větší moc než ženy. To dávají do souvislosti např. i s násilím, EWL prosazuje, aby bylo na násilí nahlíženo z genderového hlediska. Poukazují na to, že násilí na ženách souvisí s nerovným rozdělením moci mezi muži a ženami.

Co konkrétně obnáší tvoje role viceprezidentky EWL?

To jsem sama zvědavá (smích), protože je to zatím jenom chvilka, co jsem se jí stala. Ne vážně, EWL má v Bruselu sekretariát, který vykonává aktivity organizace. Takže úkolem předsedkyně, místopředsedkyní (které jsou dvě) a výkonného výboru je reprezentovat organizaci na různých setkáních a jednáních, kontrolovat, zda obsahové výstupy reflektují zájmy členských organizací, spolupracovat na obsahových výstupech, snažit se motivovat členské organizace k větší spolupráci mezi sebou. Řekla by, že se to podobá aktivnější správní radě.

Tematicky budu mít na starosti oblast sociální politiky a ekonomické nezávislosti žen, a antidiskriminace.

Členkou EWL jsi ale již delší dobu. Jak by jsi ohodnotila praktický vliv této instituce na genderové poměry v členských zemích EU?

EWL dělá velmi dobrou práci na evropské úrovni, ovlivňuje legislativu, různé strategie apod. Ty potom mají vliv i na členské státy. Dlouhodobě poukazuje třeba na to, že v současné době by se EU měla více zaměřit na kontrolní systémy, protože legislativa tu existuje, ale není dodržována. Nebo když si vezmeme Lisabonskou strategii, ta stanovila nějaké cíle, ale ty nebyly dodrženy a nic se neděje.

V souvislosti se spoluprácí s národními koordinacemi by mohla přidat, na druhou stranu, myslím, že České ženské lobby a jejím členským organizacím se podařilo přivést členky EWL na spoustu akcí a využít jejich znalosti právě např. v oblasti antidiskriminační politiky. EWL také např. realizuje tematické semináře pro své členky, mě např. daly tyto semináře opravdu hodně.

EWL je mezinárodní organizací. Když porovnáš stav genderové (ne)rovnosti v ČR s ostatními zeměmi, zastoupenými v EWL, jak jsme na tom?

Často slýchám na jednáních EWL, „á, zase ta Česká republika“, všichni znají prezidenta Václava Klause kvůli Lisabonské smlouvě, vědí, že Česká republika dlouho nechtěla přistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu, pět let po vstupu do EU neměla antidiskriminační zákon. Nešlo si nevšimnout, že bývalý ministr práce a sociálních věcí (a současný premiér) chtěl zrušit Barcelonské cíle a že Česká republika měla po volbách do Evropského parlamentu druhý nejnižší počet žen v této instituci (a na to navazuje absence žen ve vládě). Na první pohled jsme takový otloukánek, ale na druhou stranu, myslím si, že nerovnost žen a mužů stále přetrvává i v ostatních zemích a v některých oblastech jsme na tom hůře, v některých naopak o hodně lépe. V České republice se ženy mohou svobodně rozhodnout, zda počít dítě, zaměstnanost žen je oproti některým jiným zemím vysoká, schválený antidiskriminační zákon poskytuje širší ochranu než současná evropská legislativa, máme uzákoněno registrované partnerství a od devadesátých let je možné sledovat pozitivní vývoj v oblasti prevence domácího násilí. Oblast, ve které jsou na tom dle mého názoru skoro všechny země stejně špatně, je „gender pay gap“, tedy rozdíly ve mzdách žen a mužů, nižší čísla uvádí snad pouze Itálie, kde však je důvodem k tak nízkém hodnotám to, že zaměstnanost žen je naprosto minimální.

Alexandra Jachanová Doleželová je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, oboru “International Economic & Political Studies” a Anglo-American College, oboru “Politics & Society”. Od září roku 2003 pracuje v Gender Studies, o.p.s. V dnešní době je zastupující ředitelkou a manažerkou projektu "Zaměstnavatelé pro slaďování osobního a pracovního života". V minulosti působila jako šéfredaktorka zpravodaje Rovné příležitosti do firem. Blíže se zajímá o téma rovných příležitostí žen a mužů ve firmách a na trhu práce obecně a vlivu rozšíření Evropské unie na prosazování politiky rovných příležitostí žen a mužů v České republice. Spolupracuje na soutěži o nejlepší firmu v oblasti rovných příležitostí v ČR. V současnosti je předsedkyní České ženské lobby a viceprezidentkou Evropské ženské lobby.