[ 8.7.2010, Markéta Ciprová Kultura > Kultura a umění ]

Přes počáteční nesnáze nás na letošním Rock for People 2010 v Hradci Králové čekalo milé a profesionální uvítání. Naše čtyřčlenná skupinka, která se měla starat o stánek Gender Studies, dorazila v neděli ráno. Ačkoli hlavní organizátor, pan Procházka, ztratil předchozí den telefon a my jsme se mu snažili marně dovolat, nakonec jsme se přeci jen zvládli potkat v Zeleném městečku. Tam nám laskavě zařídil vstup do areálu a poradil, kde můžeme rozbít stan. Potom nám popřál mnoho štěstí a odběhl kamsi organizovat koncert kapely, která přijela do Zeleného městečka zahrát pomocí energie vyrobené šlapáním na kole. Byli skvělí a krásně zpříjemnili celý první den.

„Konkurence“ mezi dalšími organizacemi, které měly na RfP stánek, bylo mnoho, postupně jsme se ale všichni zvládli na chvilku utrhnout a jít se podívat i ke kolegům. Za pár správných odpovědí bylo leckde možno získat pěkné tričko a informace o dané problematice. Holky-antialkoholky statečně měřily promile opilcům a skoro všichni rozdávali kondomy. Slunce hřálo, kapely hrály a my jsme svorně pročítali naše vlastní příručky, takže na náš stan byl opravdu veselý pohled  

Tahle krásná a mírumilovná selanka trvala celé dva dny, než se pokazilo počasí. Za tu dobu se u nás vystřídala pěkná řádka lidí, nutno přiznat, že leckteří účastníci festivalu k nám zavítali spíš omylem nebo ze zvědavosti, než ze zájmu. Ale agitovali jsme, co se dalo, a dokonce jsme získali podpisy na petici pro podporu škole a jeslí. I přesto jsme ale zdaleka nedosahovali takové iniciativy jako naši bezprostřední sousedé, Amnesty International, kteří se ve třicetistupňovém vedru vydávali v označených vestách do hloubi festivalového festivalu bojovat za prosazování lidských práv všude po světě. Není to legrace, dostat z někoho u stánku, s mimochodem naprosto skvělou pizzou, číslo účtu. Možná proto jsme se cítili tak provinile, když náš stánek pod nárazem větru rozmetal nejen naše stanoviště, ale i jejich stan, který okamžitě sbalili a zbytek festu strávili velmi "punkově". My jsme souboj s přírodou ustáli (i když na úkor stanu) a vydrželi až do konce, kdy už bylo Zelené městečko notně holé a prořídlé. Tehdy se s námi taky přišel rozloučit pan Procházka a velmi slušně nám poděkoval za spolupráci a požádal nás o tento feedback. Myslím, že za celou naši skupinu můžu říct, že i přes drobné komplikace jsme se měli krásně a organizace byla skvělá.

Pro Gender Studies napsala Markéta Ciprová