[ 31.5.2010, Jitka Kolářová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce, Multikulturně > Ženy ve světě ]

Ženy vykonají 66 procent světové práce, vyrobí 50 procent potravin, ale vydělávají pouze 10% příjmů a vlastní 1% majetku, říká zpráva UNIFEM z roku 2007. V některých regionech dokonce zastávají 70% zemědělské práce, vyrobí více než 90% jídla, ale jejich zájmy nejsou zohledněny v žádných rozpočtech. Kvůli genderovým nerovnostem a diskriminaci stále více žen padá do pasti chudoby, a jak se zdá, na lepší časy se neblýská.

Co je to chudoba a její feminizace

Definovat nebo spočítat chudobu je obtížné. Milena Černá, která se zabývá chudobou a sociálním podnikáním, píše: „Je otázka, zda stačí měřit chudobu příjmy, či je za indikátory chudoby potřeba vzít v úvahu celé řetězce fenoménů, jimž jsou chudí lidé ve společnosti vystaveni. Pokusy o definici chudoby ukazují, že míra chudoby, i když zúžena na problém minimálního příjmu a neschopnosti nakoupit si určené minimum zboží a služeb, se vyznačuje zaostáváním za mírou jednotlivých složek životního stylu, jaký využívá zbytek populace.“ Chudoba se tedy dělí na absolutní, která je definovaná, jako nemožnost zajistit životně důležité minimální potřeby (a ve světovém měřítku znamená život za méně než 1 dolar denně), a relativní, která se odvíjí podle životní úrovně většiny lidí v dané společnosti.

Zhruba od poloviny dvacátého století se hovoří o „feminizaci chudoby“, tedy o procesu, kdy mezi chudými je stále více žen, ať už v rozvojových či průmyslových zemích. Je to způsobeno řadou faktorů, které souvisejí především s nerovným postavením žen a mužů ve společnosti, na trhu práce i v rodině. Podle Mezinárodní organizace práce tvořily ženy 60% světových chudých. Ženská chudoba se samozřejmě netýká jen samotných žen. Protože jsou to často ženy, kdo se stará o děti, trpí chudobou i ony. Na pracujících ženách v rozvojových zemích, které odjely do měst za prací, pak často závisejí celé rodiny na venkově. „Než továrna zavřela, pracovali jsme dva pro dvě rodiny – ale teď už peníze na podporu dvou rodin vydělává jen jeden člověk. Mí rodiče a syn doma v Sečuanu potřebují naši pomoc. Doma v naší vesnici nejsou životní náklady nijak nízké, hlavně co se týče medicíny,“ říká Číňanka Fan (Oxfam International Discussion Paper 2009).

Jak odříznout ženy od bohatství

Chudoba se ale nevyhýbá ani České republice, i když ta je na tom se svými 8% obyvatel žijících v chudobě, tedy zhruba milionem lidí, nejlépe v Evropě. Ačkoliv toto číslo je v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně nízké (např. na Slovensku je to 23% lidí), chudoba dopadá na různé sociální skupiny s různou silou a někde dosahuje mnohem vyšších čísel. Vedle žen postihuje chudoba také starší lidi, zdravotně postižené, migranty a migrantky nebo rodiče samoživitele. V nejhorší situaci jsou pak ti, kdo spadají do více těchto kategorií najednou. Co tedy všechno způsobuje feminizaci chudoby?

Složení rodiny a její organizace

Rodiny, které žijí pouze z jednoho příjmu, a zvláště jedná-li se o příjem ženský, jsou na tom hůře. Týká se to především matek samoživitelek a také žen, které se rozvedly. Socioložka Radka Dudová poukazuje na rozdílné ekonomické dopady rozvodu na ženy a muže: „Vzhledem k tomu, že péče o děti a o domácnost spočívá stále ve většině českých rodin na ženě, mnoho z nich rozděluje svůj čas mezi povinnosti profesního a rodinného života. „Rodinná kariéra“ znamená pro ženu ve většině případů menší investice do profesního života. Ženy často podřizují nejen čas strávený prací, ale i geografické místo práce svým dětem a svému manželovi. Během let trvání manželství mají sice ženy přístup k příjmu a prestiži svého manžela, během rozchodu ale tento přístup ztrácejí a nezískávají zpět to, co investovaly – čas a energii strávené péčí o rodinu a emocionální a jinou podporou svých mužů.“ V ČR navíc po rozvodu v drtivé většině dostávají děti do péče ženy, které tak musejí na sebe převzít roli jak pečovatelky, tak živitelky. „Výzkumy ukazují, že ženy rozvodem ekonomicky ztrácejí, zatímco muži postupem času na rozvodu vydělávají,“ tvrdí Dudová. Muži totiž po rozvodu neztrácejí své pracovní postavení a naopak mají na svou práci ještě více času. A i když platí výživné na závislé děti, zůstává jim větší část příjmů než před rozvodem. Podle Dudové se polovina neúplných rodin v čele s rozvedenou matkou pohybuje pod hranicí 1,5 násobku životního minima.

Nerovnosti na trhu práce

Na chudobě žen se výraznou měrou podílí řada fenoménů existujících na trhu práce. Jedním z nejviditelnějších je genderový platový rozdíl. Podle socioložky Aleny Křížkové berou ženy v ČR za stejnou práci v průměru o 25% méně než muži, na prestižních ředitelských postech ve velkých podnicích dokonce až o 61% méně!

Kvůli tradičnímu rozvržení rolí v soukromé sféře ženy častěji přizpůsobují svou práci potřebám rodiny, jak už bylo zmíněno výše. Například rodičovská dovolená zpomalí a někdy zcela zvrátí jejich profesní a kariérní růst. Rozdíl mezi zaměstnaností žen s dětmi a bez dětí je v České republice nejvyšší v celé EU, tvoří 33%. Práce na částečný úvazek, byť je pro zaměstnankyně s malými dětmi velice vítaná a nápomocná pro slaďování práce a rodiny, znamená také menší příjem.

Vertikální a horizontální segregace pracovního trhu, kdy ženy pracují spíše na nižších pozicích a v oborech, kde je méně peněz (školství, zdravotnictví, sociální služby, neziskový sektor apod.), opět přispívá k jejich celkově nižším platům.

Ženy a další ohrožené skupiny jako migranti a migrantky či invalidé také trpí nejistotou zaměstnání. „Jsou-li zaměstnavatelé z ekonomických důvodů nuceni propouštět, drží se principu „přijdeš poslední, půjdeš první“. Zaměstnanecké skupiny, na jejichž zapojení do trhu práce se v posledních letech vláda speciálně zaměřila (ženy po mateřské dovolené, přistěhovalci, mládež a tělesně postižení) přicházejí o místo nejdříve, právě kvůli tomu, že nastupovali jako poslední,“ zjistil nizozemský Národní institut pro informace o rozpočtu. Můžeme předpokládat, že tento mechanismus funguje i v ČR.

To vše se samozřejmě promítá i do výše důchodu žen. Průměrná výše sólo starobního důchodu činila v lednu 2010 u mužů 11.152 Kč, zatímco u žen 9.109 Kč.

Chudoba žen ve světě

Ve společnostech, které jsou silněji patriarchálně založené než ČR, přispívá k chudobě žen řada dalších faktorů. Dívky mají omezené možnosti vzdělávání a zaměstnání, UNIFEM také uvádí, že asi 60% dívek nedokončí školu, protože rodiče je odvolají k práci doma. V některých společnost mají ženy omezená vlastnická práva, jejich majetek spravuje jejich manžel.

Ženy v rozvojových zemích představují 60 - 80% pracovní síly v továrnách produkujících zboží na export. Jedná se o nejistá zaměstnání s velmi špatnými pracovními podmínkami a nízkým platem, například šičky. Ekonomická krize v Indii, Srí Lance, Kambodže a dalších zemích těžce dopadla právě na textilní výrobu a tisíce žen přišly o práci.

Vliv ekonomické krize

V ČR se krize projevila jinak: postihla především odvětví, v nichž se koncentrují muži, jako automobilový průmysl nebo stavebnictví. Poslankyně Soňa Marková, která v loňském roce pořádala kulatý stůl o genderových aspektech ekonomické krize, tvrdí: „V důsledku odbytové krize, omezování a zastavování výroby přicházejí zatím sice o práci více muži, ale dopad na ekonomickou aktivitu žen bude následovat v navazujících odvětvích.“ Politická a finanční podpora v souvislosti s ekonomickou krizí se zaměřila právě na „mužské“ sektory, ale ty „ženské“, které krize ovlivní zprostředkovaně a v dlouhodobém horizontu, zůstaly bez povšimnutí. „Ženy tak budou stále více vytěsňovány buď na mateřskou dovolenou, do nezaměstnanosti nebo do předčasných důchodů. Tím se jejich sociální situace bude zhoršovat,“ nastiňuje chmurnou budoucnost Marková.

Zdroje:

Cechl, Pavel. Ženám hrozí chudoba víc než mužům. Denik.cz

Černá, Milena (2010). Ženy a chudoba. In: Kubálková, Petra, Wennerholm Čáslavská, Tereza (ed.). Ženy a česká společnost : Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking +15). Praha : Otevřená společnost o.p.s., Centrum ProEquality, 2010.

Dudová, Radka. Co znamená rozvod pro ženy a co pro muže. Socioweb.cz

Průměrný důchod je 10033Kč. Muži mají o dva tisíce víc než ženy 

Chudé, chudší, nejchudší: ženy svobodné, přistěhovalé a v pokročilém věku

O nových pracovních problémech a nových souvislostech

Hospodářská krize a feminizace chudoby

The Straight Facts on Women in Poverty

Facts & Figures on Women, Poverty & Economics 

Feminization of poverty

Sara S. McLanahan, Erin L. Kelly. The Feminization of Poverty: Past and Future.

Křížková, Alena: Proč se české ženy ženou do řídících pozic?, prezentováno na konferenci Praskliny ve skleněném stropě, 11.11.2009, Vodafone, Praha.

Oxfam International Discussion Paper 2009, Oxfam 2009.

Report On Equality Between Women and Men 2010, Evropská komise 2010.