[ 29.1.2010, Eliška Kodyšová, Aperio Rodičovství > Porodnictví ]

Naše porodnictví se pyšní mnoha superlativy a disponuje technologiemi světové úrovně. Podobně jako v jiných zemích, i u nás vede technologie nejen k záchraně zdraví a života, ale i k etickým paradoxům – šanci přežít mají i velmi nedonošení novorozenci, často s řadou následných zdravotních komplikací, zatímco prenatální screening a diagnostika vedou v případě nálezu vývojové vady (třeba i operovatelného rozštěpu rtu) či chromozomální poruchy k indikaci ukončení těhotenství. Císařský řez je stále častějším způsobem narození – v posledních letech se tak rodí více než 20% dětí, ačkoli ne ke všem sekcím existuje opodstatnění. Na druhou stranu kdysi nevyhnutelné zákroky typu klystýr, holení a nástřih se dostávají do pozadí. Jaké jsou v tomto stále více kontrolovaném procesu možnosti a postavení žen?

Obecně platí, že česká porodnická péče dosud neakceptuje doporučení vyplývající ze studií efektivní péče a shrnutá např. v Iniciativě pro porodní péči pro matku a dítě. I fakt, že v průběhu těhotenství a porodu je žena automaticky pod dohledem lékaře, tj. odborníka na patologické stavy, potvrzuje, že naše společnost vnímá tyto v základu fyziologické procesy ženského těla jako rizikové a potenciálně patologické. Těhotné ženy v ČR mohou využít péče porodní asistentky v těhotenství pouze omezeně. Porodních asistentek v soukromé praxi je u nás jen zanedbatelné množství a jejich péči si ženy hradí samy. V jiných zemích Evropy navštěvuje zdravá těhotná žena porodní asistentku, případně si může zvolit mezi péčí porodní asistentky a gynekologa. Péče porodní asistentky je zaměřena především na podporu a sledování zdravých procesů v těhotenství a při porodu. Může ženě doporučit, co v těhotenství jíst, aby ona i dítě prosperovaly, a zaměřuje se nejen na tělesné změny, ale i na ženinu psychickou pohodu, která průběh těhotenství i porodu v nemalé míře ovlivňuje. Monitoruje průběh těhotenství či porodu a v případě komplikací anebo při nutnosti speciálního vyšetření (např. ultrazvukem) odešle ženu ke gynekologovi. U nás je však porodní asistentka delegována do role ženské sestry, asistující nikoli ženě, ale lékaři vedoucímu péči v těhotenství či při porodu.

Gynekologická péče v těhotenství s sebou rutinně nese množství vyšetření, které je velmi problematické odmítnout, aniž by žena dostala nálepku té, která ohrožuje své dítě. Screening genetických vad s sebou nese vysoké riziko falešně pozitivního výsledku, který roztáčí spirálu dalších vyšetření a nekonečného období čekání na výsledek. Je tak pro ženu významným zdrojem stresu, kterému se lze vyhnout jen obtížně. Komplikuje také vytváření vztahu k nenarozenému dítěti.

Samotný porod se odehrává v naprosté většině případů v nemocnici. Další, jinde dostupné možnosti pro zdravé těhotné – porodní dům či porod doma – jsou z důvodu devalvace role porodních asistentek většině žen nedostupné. Podobně jako v těhotenství, porodní péče je ve znamení rutinních intervencí, o kterých rozhoduje lékař. Řada porodnic si uvědomuje potřebu vyjít rodičům vstříc a pracuje s porodními plány, jejich naplnění má však své meze. Je téměř nemožné, aby o ženu bez úplaty pečoval lékař či porodní asistentka, které si zvolí předem. Jen v málo porodnicích umožňují úplnou volbu polohy při tlačení a po narození dítěte jeho nerušený kontakt s matkou, který by měl trvat alespoň dvě hodiny. Kontakt matky a dítěte podporuje přitom rozvoj emoční vazby mezi nimi a tak pomáhá budovat mateřskou sebedůvěru.

Vyhroceně lze tedy těhotenskou a porodní péči převládající u nás popsat jako proces, jehož cílem je regulovat inherentně nedokonalou ženu a tak zachránit dítě. Žena je delegována do role inkubátoru a posléze pečovatelky, jejímž úkolem je uspokojit potřeby svého dítěte. Její potřeby se přitom ztrácí a jsou zdravotníky přehlíženy: po propuštění z porodnice žena absolvuje až gynekologickou prohlídku v šestinedělí, zatímco v zemích se zavedenou porodně-asistentskou péčí jsou běžné časté domácí návštěvy u šestinedělky. Psychologická podpora pro ženy po porodu není v porodnicích nijak zavedena, ačkoli rané šestinedělí je jedním z psychicky nejnáročnějších období v životě ženy. Nelze se divit tomu, že pro nezávislé ženy, zvyklé kontrolovat svůj život, není mateřství nijak lákavou alternativou.