[ 30.10.2009, Nina Bosničová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti, Rovné příležitosti > Trh práce ]

Ne všichni možná vědí, že na českém ministerstvu školství existuje odbor, který má rovné příležitosti přímo v názvu. Jeho ředitelkou je Michaela Marksová-Tominová, se kterou jsme si povídaly o činnosti této sekce ministerstva, o genderové rovnosti v širokém poli výchovy a vzdělávání mladých lidí, ale také o „nástrahách“ pedagogické profese z hlediska rovných příležitostí žen a mužů.

Na MŠMT pracuješ jako ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství. Mohla bys nám prosím popsat, čím se tento odbor zabývá a jaké jsou jeho cíle?

Zabývá se rovnými příležitosti v tom nejširším slova smyslu, tedy podporou všech skupin, jejichž rovnost ve vzdělávacím systému je nějakým způsobem ohrožena. Konkrétně náš odbor řeší mimo jiné problematiku dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, zejména romských dětí, a dětí-cizinců. Zabýváme se také genderovými otázkami ve vzdělávání - jak z pohledu nerovností mezi žáky a žákyněmi, studentkami a studenty, tak z hlediska zohlednění této problematiky v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech a v učebnicích. Totéž platí o problematice lidských práv, multikulturní výchově či výchově proti rasismu a extremismu. Samozřejmě, že nezapomínáme ani na děti zdravotně postižené, ale těmi se zabývá „sousední“ odbor prevence, speciálního školství a institucionální výchovy. Cíl je jasný: zajistit, aby školy dělaly maximum pro každé dítě s jakýmkoli handicapem, aby mělo šanci plně využít svůj potenciál. A dalším cílem je, aby se o problematice (ne)rovnosti ze všech možných hledisek děti dozvídaly už od mateřské školky.

Je české školství z hlediska zaměstnanecké struktury genderově vyvážené? V jakých oblastech je nepoměr největší a čím si ho lze vysvětlit?

Ne, to rozhodně není. Jak víme, mezi učitelským personálem ženy velmi převažují, ale jakmile dojde na řídící funkce, podíl mužů je vyšší. Určitě tady fungují genderové stereotypy, kterým podléhají obě pohlaví. Řada žen na vedoucí místa nejspíš ani neaspiruje, a řada žen i mužů se domnívá, že žena se pro vedoucí pozice hodí méně. Z loňského výzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání mimo jiné vyplynulo, že v regionálním školství (zahrnuje mateřské, základní a střední školy včetně vyšších odborných škol a konzervatoří a speciálních škol) v roce 2007 pracovalo 22,6% učitelů-mužů (tento údaj nezahrnoval ředitele a jejich zástupce). Mezi zástupci ředitelů ovšem už muži představovali 31,7% a mezi řediteli 33,6%. Kdybychom se pak podívali na vysoké školy, podíl mužských vyučujících je vyšší a ve vedoucích funkcích převažují. Nedávno proběhla na MŠMT malá vernisáž výstavy Vzdělávání dívek v Čechách, kterou připravilo Pedagogické muzeum Jana Ámose Komenského. Jeho ředitelka při vernisáži uvedla, že při příchodu prvních učitelek byli učitelé zděšeni, že tím prestiž jejich zaměstnání klesne...

Vnímáš feminizaci školství jako problém, který je potřeba řešit? Proč ano, proč ne?

Problém je to ve všech oblastech lidského konání - všude by měly být skupiny co nejvyváženější. Nejen z hlediska rovného zastoupení obou pohlaví, ale také z hlediska věku, národnostních menšin a tak podobně. Ve školství se nedostává mužů a není to dobré, stejně jako je špatné, že se nedostává žen v politice nebo managementech finančních institucí. Ostatně zápory homogenních kolektivů se vyjevily v plné míře v souvislosti s fatálně riskantním rozhodováním řady velkých finančních institucí. Takže ano, z tohoto hlediska by bylo dobré situaci řešit, ale na druhou stranu tento samotný fakt nepovažuji za žádnou tragédii. Organizace Liga otevřených mužů spolu s MŠMT na jaře zorganizovala konferenci s názvem "Muži do škol". Řešila se tam problematika, jakými způsoby muže do škol přilákat, a se zahraniční zkušeností účastníky seznámil učitel ze Skotska. Závěr byl zajímavý: není to zdaleka jen o penězích.

Je tématika rovných příležitostí žen a mužů součástí učebních osnov na základních a středních školách?

Je součástí tak zvaných rámcových vzdělávacích programů. Jedná se o průřezové téma, které by mělo být součástí celé řady předmětů. Otázkou ale zůstává, jak moc s ním vyučující umí pracovat a co něm opravdu vědí. Obávám se, že tady existují ještě obrovské rezervy – a netýká se to jen genderové rovnosti, takovýchto témat je celá řada (například výchova k multikultuře či proti rasismu).

Jak MŠMT jako zaměstnavatel podporuje rovné příležitosti u svých vlastních zaměstnanců a zaměstnankyň?

Zásady rovného zacházení jsou samozřejmě zohledňovány ve všech výběrových řízeních. Kromě toho personální odbor každoročně nabízí pro zaměstnankyně a zaměstnance vzdělávací seminář o genderové problematice.

(1) Sledování genderových otázek a věkové struktury zaměstnanců ve školství, Zpráva o základních výsledcích z šetření ISP za rok 2007.