[ 16.9.2009, Markéta Novotná Multikulturně > Ženy ve světě ]

Krásné, všemi barvami hýřící květiny, až nepřirozeného vzhledu, které míjíme u stánků, ve výlohách květinářství nebo je vidíme v halách supermarketů, skrývají za svojí krásou nedůstojné podmínky, za kterých byly vypěstovány v zemích subsaharské Afriky, Střední a Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Odvrácenou tváří těchto krásných květin jsou pro pohled z Evropy děsivé sociální a zdravotní podmínky místních obyvatel, které na květinových farmách pracují a dále negativní dopady produkce květin na životní prostředí v těchto oblastech.

Masivní nárůst produkce květin v těchto zemích (např. Ekvádoru, Keni a dalších zemích) byl zaznamenán v 90. letech minulého století a je možné říci, že průmyslová produkce květin se stala fenoménem devadesátých let v rozvojových zemích.

Proč se řezané květiny pěstují v těchto zemích a dovážejí do zbytku světa tisíce kilometrů?

Země rozkládající se v oblastech kolem rovníku mají příznivější klimatické podmínky pro průmyslové pěstování květin než jsou například v Evropě. Práce je v těchto zemích velmi levná a zákony nejsou tak přísné jako ve vyspělých zemích.

Lepší klimatické podmínky pro pěstování květin znamenají především téměř věčné léto, kdy den trvá v průměru 12 hodin a po tuto dobu je dostatek slunečního svitu. V rovníkových oblastech je také velmi úrodná půda a kromě toho je důležité, že náklady na lidskou práci jsou velmi nízké a zákony upravující pracovní podmínky a ochranu životního prostředí jsou velmi liberální a neplní svoji funkci a často ani tyto zákony vzhledem k nízké vymahatelnosti práva nejsou dodržovány.

Důsledky uvedených podmínek mají negativní dopad na místní pracovníky, kdy pracovní podmínky jsou nesrovnatelné s pracovními podmínkami v Evropě. Nízké mzdy neumožňují ani uspokojení základních potřeb zaměstnanců, neexistuje sociální a zdravotní pojištění, místní lidé pracují jako sezónní pracovníci, i po dobu několika let, neexistují organizace, které by prosazovaly práva zaměstnanců.

K ženě patří květina

Za tímto okřídleným rčením se skrývá děsivá realita, týkající se žen pracujících v tomto odvětví, kdy podíl žen činí až 80 procent.

Manuální práci při pěstování řezaných květin vykonávají převážně ženy, zatímco většina vedoucích a manažerů jsou muži. Ženy obvykle nemají nárok ani na ochranné oděvy a pomůcky zatímco muži je běžně dostávají. Ženy jsou často diskriminovány, nedostávají žádné mateřské dávky a velmi často se stávají obětí sexuálního obtěžování a násilí. Řada žen je svobodnými matkami, které živí své děti a rodinu pouze ze své mzdy.

Často až nepřirozená krása květů, je působena používáním řady chemických prostředků.

Při pěstování květin jsou to především vysoce jedovaté pesticidy, které představují velké zdravotní riziko. Pracovníci a pracovnice, kteří pracují s postřiky nejsou dostatečně chráněni a často nejsou dodržovány časové lhůty ke snížení rizika po použití chemických postřiků a ostatní pracovníci jsou nuceni pracovat přímo s květinami pokrytými jedovatými látkami. V důsledku toho trpí řadou kožních onemocnění, onemocnění dýchacích cest, bolestmi hlavy a závratěmi. V případě, že nemohou v důsledku těchto onemocnění pracovat, jsou běžně z práce propouštěni.

Ochraňujme životní prostředí a zachraňme přírodu pro další generace

Pravděpodobně výše uvedený titulek vyjadřuje přání nás všech, ale kroky a opatření nejsou jednoduchá a obtížně se prosazují, protože jsou nasměrovány proti zájmům mocných a vlivných skupin z řad producentů a opatření k ochraně životního prostředí jsou spjaty s vyššími náklady ze strany pěstitelů.

Květiny potřebují ke svému růstu velké množství vody. Například jeden hektar produkce růží spotřebuje mezi 10 000 – 30 000 litry vody za rok. V Keni, která je jedním z významných producentů řezaných květin, se většina květinových farem rozprostírá v okolí jezera Naivasha, které je jako unikátní mokřad chráněnou oblastí. Místní lidé a vědci sledují úbytek vody, který nepříznivě ovlivňuje život tamních rolníků a pastevců a úbytek tamní vegetace a zvířat.

Produkce řezaných květin přináší velké množství odpadu a kalu, který je kontaminován pesticidy. Odpadní vody nejsou čištěny a upravovány a dlouhodobé znečištění půdy, řek a jezer způsobuje často i znečištění podzemních vod.

Jaká jsou východiska? Co jsou „férové květiny“ a „spravedlivý obchod?

Jako v podobných případech, kdy jsou při pěstování plodin a výrobě vykořisťováni lidé a příroda, je zneužívána dětská práce, dochází k porušování lidských práv apod. (textilní a elektronický průmysl v Asii, těžba surovin v Africe, pěstování kávy a jiných plodin v řadě zemí světa…) je cesta k nápravě dlouhá. Vyžaduje společné úsilí zneužívaných pracovníků, ochránců lidských práv, demokratických vlád a v neposlední řadě také spotřebitelů, tak aby se proti soukromým zájmům o bezohlednou maximalizaci zisku prosadila ochrana lidské důstojnosti a také přírody. Jedním z velmi úspěšných pokusů toho dosáhnout je fair trade, spravedlivý obchod, v jehož rámci se už obchoduje i s květinami. Jako v u ostatních „férových“ produktů se jedná o květiny, které byly vypěstovány při respektování určitých sociálních a ekologických pravidel.

Tato pravidla zajistí místním pracovníkům základní práva a pracovní podmínky, umožňující překonání trvalé chudoby, dodržování rovnoprávných pracovně – právních vztahů, ochranu zdraví a bezpečnosti práce, vytváření organizací prosazujících zájmy zaměstnanců (vše podle základních standardů Mezinárodní organizace práce) a ochranu životního prostředí.

Uvedené požadavky jsou dány systémem certifikace, která zaručuje jejich dodržování. V současné době v produkci řezaných květin existují dvě označení poskytující tuto záruku Flower Label Program (FLP) a Fairtrade. Certifikované farmy jsou povinny zavádět a dodržovat opatření proti diskriminaci zaměstnanců a vyplácené mzdy jsou v souladu s platnými zákony a kolektivními smlouvami. V rámci uvedených certifikací musí mít zaměstnanci sociální pojištění, trvalé pracovní smlouvy a jsou chráněni před chemickými prostředky. Současně je omezena práce přes čas a přesčasy jsou placené. Je zajištěna ochrana životního prostředí formou povinného čištění a úpravy odpadních vod.

„Férové“ květiny jsou logickou reakcí na rychlý růst produkce květin v rozvojových zemích a na rostoucí hnutí eticky uvědomělých spotřebitelů a následují tak tradiční komodity jako jsou káva, cukr, čokoláda. V posledních dvou letech je možné sledovat řadu iniciativ v jednotlivých evropských zemích, které aktivně usilují o zvýšení podílu obchodu s „férovými květinami“.

Na základě těchto iniciativ nevládních organizací jsou organizovány různé kampaně, osvětové

akce, vydávány jsou publikace, které se zaměřují na spotřebitele, prodejce, dovozce ale i komunální politiky, na jejich informovanost a porozumění problému. Tyto kampaně jsou založeny na myšlence uvědomělé spotřeby a udržitelného rozvoje. Nejsilnější hnutí za „férové květiny“ probíhá tradičně v Německu, kde většina uvedených iniciativ vznikla. Prostřednictvím internetu lze sledovat řadu zpráv přinášejících aktuální informace z celé Evropy např. 1500 květinářství ve Švédsku nabízí certifikované květiny apod.

V ČR je tato iniciativa nová. Od ledna 2009 je i v ČR realizován mezinárodní projekt podpořený finančně Evropskou komisí a českou vládou. Realizátorem české části projektu je Ekumenická akademie a projekt se zaměřuje na informování veřejnosti o podmínkách produkce květin v rozvojových zemích a usiluje o podporu spravedlivého obchodu s květinami v ČR. Projekt je realizován v souladu s naplňováním tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), celosvětové iniciativy přijímané na úrovni vlád a zaměřené na zlepšení života lidí v rozvojových zemích a odstranění chudoby. V tomto smyslu je projekt součástí tzv. rozvojového vzdělávaní realizovaného v rámci ČR. Bližší informace k projektu je možné nalézt na dole uvedených webových stránkách.

Všichni můžeme pomoci

Co říci na závěr a jak můžeme pomoci? Odpověď je docela jednoduchá, pomoc každého z nás spočívá v našem chování. Až příště budeme kupovat pestré gerbery, klasické růže, exotické orchideje nebo něžné anemonky, které byly vypěstovány v Africe, Jižní Americe nebo jihovýchodní Asii mysleme na to, za jakých podmínek byly vypěstovány a žádejme od obchodníků květiny s označením, které zaručuje důstojné podmínky pro místní zaměstnance. Také u dalších produktů a výrobků pocházejících z rozvojových zemí můžeme dávat přednost certifikaci fair trade a jinak zaměřovat svoji spotřebu na lokální a ekologickou produkci. Můžeme tak každý a každá přispět k překonávání chudoby a k prosazování udržitelných způsobů hospodaření.