[ 31.7.2009, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s Rovné příležitosti > Trh práce ]

Prokázal to výzkum, který si od společnosti Ipsos-Tambor nechala zpracovat o.p.s. Gender Studies. Ve výzkumu mezi 605 respondentkami – matkami dětí do deseti let – odpovědělo 54 procent žen, že se setkalo s diskriminací v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání na základě svého rodičovství. 70 procent respondentek odpovědělo, že se setkalo s diskriminací u někoho ve svém okolí.

Nejčastěji se ženy setkávají s otázkami ohledně počtu dětí a možností hlídání potencionálními zaměstnavateli při přijímacím pohovoru (63%), na druhém místě s nepřijetím do zaměstnání z důvodu rodičovství nebo potencionálního rodičovství (43%), dále pak s nepovolením nižšího než plného pracovního úvazku po návratu z mateřské či rodičovské dovolené (35%).

Vedle zaměření na diskriminaci bylo cílem výzkumu zjistit postoje a praxi matek malých dětí v oblasti sladění práce a rodiny; shromáždit jejich zkušenosti s návratem z rodičovské a mateřské dovolené, s udržením kontaktu se zaměstnavatelem při mateřské a rodičovské dovolené a zároveň identifikovat ideální možnosti v oblasti sladění práce a rodiny. Tudíž zaměřit se na kroky, které by matky uvítaly ze strany zaměstnavatelů. Ve výzkumu bylo zapojeno 605 respondentek (350 z Prahy a ostatní z jiných měst).

Jedna z otázek se soustředila na udržení kontaktu firem s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené. Dotázané matky většinou odpovídaly, že udržování kontaktu mezi zaměstnavatelem a rodičem nebývá častým zvykem. Právě tento kontakt by přitom mohl rodičům pomoci nepřerušit vazbu s oborem a podle zkušeností z firemní praxe jim výrazně usnadňuje návrat. Mezi možné způsoby kontaktu patří informování pomocí newsletteru, možnost přístupu na intranet, účast na školení či nabídka externí nárazové spolupráce. Respondentky ovšem odpověděly, že pokud je zaměstnavatel kontaktoval, jednalo se spíše o administrativní záležitosti nebo o zjištění data návratu. Respondentky samy se v šedesáti procentech případů snažily svého zaměstnavatele kontaktovat, ale i tyto jejich snahy byly spíše administrativního typu.

Výzkum také potvrdil, že matky cítí potřebu harmonizovat práci s rodinou, mají zájem o alternativní pracovní úvazky převážně v období rodičovské dovolené a o využívání zařízení péče o děti. Tato poptávka ze strany matek ale nebývá uspokojena ze strany zaměstnavatelů. Často rodičům nebývají k dispozici alternativní typy úvazků a formy spolupráce, o které by stáli.

Matky projevily zájem pracovat v období rodičovské dovolené (63 %). Největší motivací pro práci jsou finanční důvody (78% respondentek) a potřeba nesoustředit svůj život jen kolem dětí, ale přemýšlet také o něčem jiném (50%).

43 procent respondentek by na rodičovské dovolené chtělo využít poloviční pracovní úvazek, 24 procent méně než poloviční úvazek a 44 procent práci formou brigády. Velký zájem je v průběhu rodičovské dovolené o práci z domova či o práci z domova kombinovanou s prací v kanceláři.

Po návratu z rodičovské dovolené by velké množství matek mělo zájem využívat pružnou pracovní dobu (54%) a práci z domova kombinovanou z prací v kanceláři (43%). Zájem je také o poloviční úvazek (43%). Bohužel stávající možnosti jsou nedostatečné, pouze 23 procent respondentek mohlo využít pružnou pracovní dobu po návratu z mateřské a rodičovské dovolené a kolem 10 procent pak kombinovat práci v kanceláři s prací z domova.

60 procent respondentek deklarovalo zájem o firemní nebo s firmou spolupracující zařízení péče o děti. To je ale pro firmy velmi nákladná a složitá záležitost. Zájem rodičů může vyplývat i z toho, že se v současnosti v České republice potýkáme s velkým nedostatkem veřejných zařízení péče o děti a zejména ženy tím mají ztížený návrat do práce po mateřské resp. rodičovské dovolené. To naznačuje i fakt, že velké množství matek zúčastněných ve výzkumu (53%) uvedlo jako důvod, proč nepracovalo v průběhu rodičovské dovolené to, že neměly žádnou možnost hlídání.

Výzkum byl realizován v rámci projektu Zaměstnavatelé pro sladění osobního a pracovního života, který je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

Článek vyšel v pozměněné podobě na http://www.penize.cz.

Prezentace z výzkumu je ke stažení zde.