[ 31.5.2009, Kateřina Machovcová Rodičovství > Rodičovství ]

Do aktuální diskuze nad mateřskými školkami přispěl i pražský Goethe institut, který na jedno setkání pravidelného cyklu „Fórum Výchova“ pozval německou a českou odbornici zabývající se předškolní pedagogikou. Hlavní hostka večera, profesorka Marion Musiol z univerzity v německém Neubrandenburgu, hovořila především o principech vzdělávání budoucích učitelů a učitelek v předškolních zařízeních (jesle, MŠ) a školních družinách.

To je v rámci právě probíhající lokální diskuze často opomíjený pohled. Nároky na vzdělání vyučujících v MŠ a dalších obdobných zařízeních jsou diskutovány nedostatečně, jakoby se neslušelo přiznat, že kompetentní personál může pozitivně stimulovat rozvoj již velmi malých dětí a představovat přínosné doplnění péče v rodině. Paní profesorka zdůraznila oproti obvyklému přístupu ke vzdělávání založenému na přenosu resp. získávání znalostí a informací holistický přístup inspirující také osobnostní rozvoj. Na otázku: Co děti potřebují? Odpověděla, že především empatický vztah a vřelý zájem druhé osoby. Na fakultě, kde působí, se studující v rámci výuky pedagogiky učí velmi citlivě reflektovat svoje každodenní zkušenosti a zároveň na základě interdisciplinárního přístupu získávají co nejširší základ pro porozumění malému dítěti. Doslova se pokouší vžít do jeho situace. K tomu slouží i zcitlivění smyslů, například ve smyslu podpory schopnosti pracovat se zrakovým kontaktem, ale i používání řeči opět směrem k rozvoji takového chování, které dává dítěti najevo, že není opomíjeno, ale naopak přijímáno. Jako malý tip může posloužit jeden z příkladů: když se dítě po určité době nepřítomnosti vrátí do zařízení, je na místě dát mu najevo, že ostatním chybělo, dát mu prostor, bude-li mít zájem, aby hovořilo o tom, co zažilo a co se dělo, když nebylo společně s ostatními.

Profesorka Musiol též upozornila na potřebu adaptace dítěte na instituci. Někdy i několik týdnů s dítětem dochází rodiče a spolu s vyučujícími napomáhají vytvořit bezpečné prostředí, které je pro dítě východiskem pro poznávání světa. A v této charakteristice by se asi budoucí pedagogové a pedagožky měli dětem v jejich typickém chování co nejvíce přiblížit – znovu se stát těmi otevřenými, zvídavými bytostmi, které vše podrobí zkoumání a nekonečnému toku otázek „proč“... V dospělosti často používáme již hotová řešení, uzavřené odpovědi a zapomínáme zkoumat, zda jsou v dané situaci opravdu vhodné a jediné možné.

Vystoupení německé odbornice doplnila docentka Eva Opravilová z Katedry primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy působící zároveň i jako předsedkyně Asociace předškolní výchovy. Krátce se zmínila například o rámcovém vzdělávacím programu pro mateřské školy, který je provázán s reformou školství a upravuje podmínky provozu MŠ tak, aby vhodně doplňovaly péči v rodině a pomáhaly dětem k osobnostnímu rozvoji a aktivnímu učení. Docentka Opravilová zmínila, že výzkumy poukazují na pozitivní stimulace předškolní výchovy. Nicméně není možné zaměřit se pouze na akceleraci vývoje. Poukázala tak na riziko přílišného zatížení dětí aktivitami a zdůraznila důležitost volné hry a spontánního učení. I v předškolním věku se ve vzdělávání a výchově stále intenzivněji připomíná pojetí dítěte jako aktivního subjektu ve vlastním učení. Pojetí předškolní výchovy se již dávno odpoutalo od původních představ omezených na zajištění těch opravdu nejzákladnějších životních potřeb. V současnosti se ve vzdělávání pedagogů a pedagožek pro předškolní období uplatňují přístupy umožňující jim rozvíjet svou osobnost a tyto zkušenosti přenést do práce s dětmi. Vhodné by však bylo intenzivněji v tomto směru diskutovat i péči o mladší děti, případně podmínky v jeselských zařízeních, která doposud spadají pod rezort zdravotnictví.

Fórum přispělo k reflexi aktuálních trendů ve výchově dětí předškolního věku a přineslo zajímavé poznatky o důležitosti kvalifikovaného přístupu personálu. Nelze než zopakovat výzvu, aby byl opravdu kladen důraz na profesionalitu a byly vytvořeny podmínky pro důvěryhodné vzdělávání osob, které s dětmi předškolního věku pracuji.