[ 30.4.2009, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Od loňského roku se svět a spolu s ním i Česká republika potýká s ekonomickou krizí. Doba, kdy politici popírali, že se do problémů dostala i česká ekonomika, dávno skončila. A začalo se mluvit i o opatřeních, která mohou pomoci. Téměř však neexistují analýzy, jaký budou mít navrhované programy dopad na různé sociální skupiny a specificky pak na muže a ženy. Pokud se však genderový aspekt ekonomické krize a navrhovaných opatření bude přehlížet a budeme se v blízké budoucnosti potýkat s dalšími problémy.

První širší setkání k genderovým aspektům ekonomické krize zorganizovala Stálá komise pro rovné příležitosti žen a mužů poslanecké sněmovny. Vystoupila zde řada odborníků a odbornic. Jednoznačným závěrem semináře je, že ekonomická krize specificky dopadá na muže a ženy. Bohužel ani NERV (Národní ekonomická rada vlády) a nikdo další tomuto faktu nepřikládá velkou důležitost.

Poprvé v historii ČR je více nezaměstnaných mužů

Důsledkem ekonomické krize vzrostl počet nezaměstnaných a klesá počet nabízených volných míst. Statistiky ukazují, že propouštění se v důsledku vysoké genderové segregace českého trhu práce dotklo zatím více mužů. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti představoval ke konci března tohoto roku 48, 3 % žen. Muži se navíc potýkají s dalším problémem. Ačkoli ztrácejí práci častěji než ženy, nově ji nacházejí obě skupiny přibližně ve stejném poměru. Zaměstnavatelé (např. v sektoru pohostinství a obchodu) také přednostně propouštějí muže, protože nejsou ochotni přistoupit na zhoršené pracovní podmínky a snížení platu tak jako ženy, které jsou na negativní flexibilitu zvyklé i z dob ekonomické prosperity.

Zvýšené propouštění mužů se projevuje na životním standardu domácností a sekundárně dopadne na ženy. Česká republika se vyznačuje poměrně vysokým rozdílem mezi platy mužů a žen a tento rozdíl je dokonce vyšší než evropský průměr. Domácnosti s nezaměstnanými muži, kteří ve velkém procentu dosud pracovali ve stabilních odvětvích s dobrým finančním ohodnocením, budou samozřejmě závislé na příjmu žen.

Marie Bílková, ředitelka sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí, se obává ztráty příležitostí pro ženy, která do velké míry souvisí se snahou zaměstnavatelů eliminovat možné rizikové skupiny. Do těch podle řady zaměstnavatelů stále spadají ženy, většinou na základě předsudků vztahujících se k pracovním schopnostem žen a mateřství. „Dá se také očekávat propad dalších odvětví – služeb, omezování nákupu služeb administrativní podpory, kde jsou většinou zaměstnávány ženy,“ dodává Marie Bílková.

Velmi ohroženou skupinou se v době krize stávají lidé ve věkové skupině 50+. Právě tito zaměstnanci a zaměstnankyně bývají propouštěni jako první. Jak ale dodávají odborníci a odbornice: rovné příležitosti a princip nediskriminace je třeba dodržovat nejen při přijímání nových zaměstnanců a zaměstnankyň, ale i při jejich propouštění.

Rovné příležitosti ve firmách

Ekonomická krize se dotýká i programů rovných příležitostí žen a mužů a slaďování osobního a pracovního života. Firmy většinou neomezují už existující a méně nákladné programy. Ke snižování benefitů, a to i těch, které se týkají rodičů, však přistoupilo velké množství firem. Nina Boničová, která se v Gender Studies zabývá rovnými příležitostmi v personálních politikách firem, říká: „V době krize má talentovaná, produktivní, loajální a diverzifikovaná pracovní síla pro firmu ještě zásadnější význam a hodnotu než v období stability. Navíc rušit již existující a osvědčené programy nedává ekonomický smysl.“

Firmy v době krize odstupují nejvíce od finančně náročných programů. Tam spadají i firemní zařízení péče o děti jako jesle či školky. Důvodem nejsou jen finance, ale i to, že zřizování školek nepatří mezi hlavní činnosti firem a ty se v období krize potřebují zaměřovat především na samotné fungování firmy. To je signálem pro tvůrce rodinné politiky: není možné se spoléhat na firemní zařízení péče o děti, která velmi citlivě podléhají momentálnímu stavu ekonomiky. Hlavním pilířem systému by měla být veřejná zařízení a služby péče o děti.

Příležitost pro změnu

Petr Pavlík z Fakulty humanitních studií upozorňuje, že ekonomické recese a krize vždy znamenaly větší zátěž pro ženy: „Podle Světové banky a Světové obchodní organizace poroste chudoba, která je feminizována. Ekonomická krize bude mít dopad na vzdělávání dívek, nárůst domácího násilí a sexuálního průmyslu. Světová organizace práce uvádí, že v krizi se zvýší počet nezaměstnaných žen v roce 2009 na 22 milionů.“

Na druhou stranu je ale krize příležitostí pro změnu. Odhaluje to, co je nefunkční a pokud nechcete být zcela slepí, vidíte i důvody, které ke krizi vedly. Alena Křížková ze Sociologického ústavu říká: „Krize je příležitostí, abychom přestali plýtvat ženským potenciálem a odmítli diskriminaci a nerovnosti na trhu práce a v rodině. Je obdobím pro podporu rovných příležitostí a odklon od familiasmu (nátlak na ženy, aby zůstávaly v domácnosti pozn. aut.). Umožňuje také zavedení inovativních opatření – jako např. podporu péče mužů o děti.“

Prezentace ze semináře naleznete na internetové stránce Stálé PSP komise pro rovné příležitosti.