Co vaší organizaci může přinést genderový audit?
[ 30.4.2009, Kateřina Machovcová
Rovné příležitosti > Trh práce
]
Pravidelný audit
účetnictví je běžnou, ač trochu obávanou, součástí firemního života. Co
organizacím může přinést uskutečnění auditu genderového, který je namísto
kontroly zaměřen především na další rozvoj, se dozvíte v následujícím
článku.
K čemu je genderový audit
Genderový audit souhrnně pojmenovává rozmanitou skupinu
přístupů a nástrojů, jejichž společným cílem je diagnostikovat stav genderové
rovnosti ve firmě a poskytnout důvěryhodné podklady pro další směřování v dané
oblasti. Různé metodologie umožňují flexibilní nastavení celého procesu a tím
pádem i variabilní naložení s výsledky, které budou využity tak, aby napomohly
co nejvyšší užitečnosti pro daný podnik. Je zřejmé, že již praktikovaná či zamýšlená
opatření se budou lišit například podle velikosti firmy (větší firma může
vyžadovat vyšší míru formalizace postupů), podle sektoru působnosti (v
technických oborech se specificky zaměříme na podporu kariéry žen, naopak v
sociálně zaměřených oblastech spíše půjde o zvýšení atraktivity pro muže), ale
i podle řady dalších charakteristik, mezi které může patřit například
geografická lokalita (dostupnost služeb, náročnost dojíždění a následné
zohlednění v programech), nebo vzdělanostní struktura zaměstnaných (práce z
domova je vhodná pro osoby pracující převážně na PC, ve výrobě se uplatní nové
mechanismy rozpisu směn).
Základní výhodou genderového auditu je jeho komplexní
zaměření a cíl obsáhnout, co nejvíc součástí organizace. V praxi se totiž často
stává, že může dojít k určitým rozporům mezi činnostmi různých oddělení. Jedná
se například o situaci, kdy oddělení pro rozvoj lidských zdrojů usilovně zavádí
programy na podporu slaďování osobního a pracovního života, které pomáhají
především ženám v praxi nejčastěji pečujícím o děti a osoby blízké, zároveň
však oddělení marketingu připravuje reklamní kampaně založené na genderových
stereotypech. Audit by měl v tomto smyslu sloužit i jako podpora komunikace
napříč organizačním schématem firmy. Zapojením různých oddělení a různých
úrovní resp. skupin zaměstnanců a zaměstnankyň se též zvyšuje důvěryhodnost
výsledků. Tomu se ještě budeme věnovat v další části textu.
Východiskem pro audit je motivace organizace pracovat na
reálném zhodnocení genderové rovnosti provázaným s neustálým zvyšováním její
úrovně. Stanovování cílů je poměrně individualizované. Těžko můžeme hovořit o
ideálním typu firemních politik, naopak důležité je diferencovaně zareagovat na
potřeby dané zaměstnanecké skupiny. Při použití prefabrikovaných řešení může
docházet k formalizmu, kdy jsou opatření nabízena, ale nejsou využívána nebo
dokonce k nim existuje odpor. V prostoru dané organizace je navíc důležité
citlivě zkombinovat řadu dalších faktorů, nejenom gender (například věkovou
strukturu zaměstnaných, multikulturální aspekty aj.).
Co je genderový audit?
Obvykle se jedná o komplexní soubor metod založený na
přístupech běžných v sociálních vědách. V rámci auditu se typicky využívají
nástroje jako jsou hloubkové rozhovory, skupinové diskuze, dotazníky, analýza
dokumentace a samozřejmě pozorování. Výsledky je možné analyzovat kvantitativně
i kvalitativně. Cílem je získat, co nejúplnější informace o tom, jak je na tom
daná firma v oblasti genderové rovnosti. Šetření se zaměřuje na pokrytí co nejširší
skupiny zaměstnaných, zahrnuje osoby od pozic s nejnižší kvalifikací po vysoký
management. Systematicky jsou sledovány možné rozpory mezi vnímáním
problematiky, což může do budoucna posloužit k efektivnějšímu využití
nabízených opatření.
Sledovanými oblastmi mohou být například (upraveno podle
Metodiky genderového auditu firem, 2008):
- výběr a přijímání pracovních sil, propouštění,
uplatnění outplacementu
- zastoupení žen a mužů na pracovních pozicích
(podle oboru a s ohledem na hierarchickou strukturu)
- možnosti kariérního růstu (vzdělávání, programy
typu mentoring, supervize, koučování)
- skladba benefitů a jejich dostupnost různým
skupinám zaměstnaných
- podpora zapojení obou rodičů do péče o děti
Každá organizace si může vytýčit
svoje prioritní oblasti, na které se zaměří podrobněji, tak aby nároky na
získávání dat opravdu měly přínos, který se promítne v dalším nastavení
fungování firmy a utváření firemní kultury. Na auditu se obvykle podílí tým
externích spolupracovníků a spolupracovnic, což je výhodné například tím, že
disponují specifickou odborností a navíc mají určitý odstup od dění ve firmě.
Riziko je naopak v tom, že jimi navrhované analýzy, případně návazná
doporučení, nemusí být kolektivem firmy přijata, mohou být vnímána jako
cizorodá a naopak lépe by byl vnímán audit interní. To je ke zvážení každé
organizace, nicméně v každém případě je nezbytné systematicky pracovat na
komunikaci témat a dbát na to, aby proces auditu byl ve „vlastnictví“ firmy a
jejích zaměstnaných.
Zkušenosti z praxe
„Kulturní analýza (zahrnující prvky genderového auditu) vyvolala
celou řadu smíšených reakcí. Každý měl názor, neustále všichni diskutovali.
Interaktivní prezentace výsledků motivovala lidi k tomu, aby se dozvěděli více,
což jsem opravdu ocenila. Řada kolegů následně absolvovala vzdělávací program
týkající se působení žen v sektoru stavebnictví. Každý se učí poznat svou roli
v odstraňování více či méně viditelných bariér, se kterými se ženy v tomto
oboru setkávají. Otevřely se nám též možnosti využití mentoringu, naše
nejmladší kolegyně si jej velmi pochvaluje“, říká Kate Plant z firmy Rotherham,
jež se zapojila do aktivit projektu JIVE realizovaného ve Velké Británii.
V českém prostředí pilotně genderové audity realizovalo občanské
sdružení Aperio ve spolupráci s
dalšími partnery sdruženými v koalici proEquality. Kromě auditu v předem
dojednaném rozsahu bylo nabízeno i školení genderové problematiky pro
management, kterým některé z firem (např. IKEA Brno) zareagovaly na výsledky
šetření a věnovaly se tématu hlouběji bezprostředně poté, co se otevřela diskuze.
Výsledky auditu není možné nechat zapadnout, jinak je jeho
přínos opravdu diskutabilní. Zapojit se je vhodné pouze pro ty organizace,
které jsou ochotné vyvodit konkrétní závěry, jejichž uplatňování v dalším
fungování je institucionálně garantováno. Taková dohoda je obvykle i součástí
kontraktu, uzavřeného před samotnou realizací auditu.
Na související problémy upozornil například audit
provedený v Mezinárodní organizaci práce
(ILO). Zde se zjistilo, že ačkoliv se instituce otevřeně hlásí k podpoře
genderové rovnosti, konkrétní praxe jsou rozptýlené a nahodilé, gender je stále
chápán jako dodatek, a ne integrální součást aktivit. Jako důsledek auditu byla
genderová témata zakomponována do monitoringu a evaluace společných cílů a tím
pevněji ukotvena v rámci běžné činnosti.
V tomto kontextu je možné zmínit, že existuje i
metodologie specificky upravená pro místní a krajskou samosprávu. V takovém
případě je možné kromě vnitřních procesů organizace zkoumat i záležitosti jako
je dostupnost služeb či dopravní obslužnost, což je důležité navázat na
zjištění jednotlivých firem působících v regionu. Realizace genderového auditu
a komunikace jeho výsledků tak může sloužit jako zajímavá platforma pro
spolupráci zaměstnavatelů a dalších lokálních institucí.
Audit jako nástroj
sebeevaluace společnosti může přinést inspirativní výsledky, které lze
zakomponovat do dalších rozvojových strategií. Závěrem tedy lze doporučit, aby
konkrétní organizace vhodně genderový audit a související opatření vedoucí k
dalšímu zlepšení situace provázala s již diskutovanými procesy a metodami
vycházejícími například z podpory učící se organizace, zavádění managementu
kvality a dalších relevantních firemních plánů.
Zdroje:
International Labor Office
– First ILO Gender Audit Report: http://www.ilo.org/dyn/gender/gender.home
Metodika genderového auditu firem, Aperio. o.s., 2008: http://www.proequality.cz/publikace/publikaceII.html?articleID=163
Metodika genderového auditu městského/obecního úřadu, Nadace Open Society Fund, 2007: http://www.proequality.cz/publikace/publikaceII.html?articleID=171
Metodika genderového auditu krajského úřadu, Nadace Open
Society Fund, 2007: http://www.proequality.cz/publikace/publikaceII.html?articleID=172
Případová studie – Rotherham 2010 Ltd.: http://www.jivepartners.org.uk/products/casestudies/rotherham.htm
|