 |
|
 |
Holky holkám i klukům
[ 12.1.2005, Redakce F.cz
Kultura > Kultura a umění
]
Výstava: „Holky holkám a klukům“, Skupina 001"
Doba trvání: 27. 1. – 27. 3. 2005
Místo: Místo galerie, Skleněná louka, Kounicova 23, Brno
Vernisáž: 27. 1. 2005, 18.00
Výstava prezentuje práce volné skupiny mladých výtvarnic s názvem "Skupina 001“.
Z formálního hlediska hraje v jejich dílech velkou roli sytá barevnost a energický malířský rukopis, který je doplněn intimnějším grafickým dílem jedné z členek skupiny. Pokud bychom se na vystavené práce chtěli dívat rovněž z genderového hlediska, je jakoby zvláštní, že právě u výtvarnic žen se objevuje aspekt aktivity, živosti a živelnosti. Navíc v jejich pracích objevujeme experimenty s technikami či spíše "mužský" zájem o městské periferie nebo architektonický detail. Ale také proto je takové čistě ženské uskupení výtvarnic velkým přínosem pro přehodnocení role žen v současném českém umění.
Po několika velkých společných výstavách obrazů na různých místech České republiky (Dobříš, Nový Jičín) jsou na brněnské výstavě vystaveny práce spíše komornějšího, studijního charakteru. Jedná se o malby, kresby a akvarely na menších formátech.
K dílům jednotlivých autorek:
V dílech Veroniky Černé (*1975) se objevují neobvyklá i známá zvířata, z jejichž barevnosti sálá nespoutaná živelnost a divokost. V kresbách na papíře zachycuje studie bájných zvířat, které vytvořila za svého pobytu v Indii. Akvarelem pak zachycuje skutečné i imaginární krajiny, které jakoby byly vzpomínkami na snové krajiny.
Jitka Skočková (*1977) zachycuje zdánlivě triviální náměty z přímořského prostředí, ale rozehrává tak obecně známé melancholické letní pocity a vzpomínky. Často se ve svých dílech soustřeďuje na detaily (např. mušličky) a ve spojení se škálou několika základních barev tak její práce působí velmi dekorativně.
Barbora Lungová předkládá výřezy či detaily z městských i vesnických krajin a prověřuje tak vnitřní sílu zdánlivé všednosti. V její obrazech se jakoby najednou zastavil čas a všednost je rozkládána pomocí impresionistického rukopisu.
Malířská tvorba Terezy Kohoutové (*1975) se vyznačuje spíše koncentrací na formální stránku výjevů, obrazy architektonických detailů se ovšem podobně jako u zbývajících autorek ptají po duchovní hodnotě jakoby samozřejmé skutečnosti. Velký důraz je v jejích pracích kladen na tlumenou barevnost a experimenty s různými technikami.
Grafické práce Pavly Jarmarové vyjadřují okamžiky kontemplace a komunikace s vnější krajinou. Nositelem vyjádření je fotografie detailů a struktur, často počítačově upravená. Tyto grafiky překvapují vynikajícím zpracováním ve velkém formátu a vyznačují se širokou škálou šedi.
|
|
|
|
