[ 28.2.2009, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

V České republice je genderové rozpočtování teprve v plenkách a to i pokud se jedná o odbornou diskuzi. Není tedy mnoho odbornic a odborníků, kteří by se mohli k problematice vyjadřovat. Jednou z výjimek je Eva Ferrarová, koordinátorka problematiky rovnosti žen a mužů na Ministerstvu vnitra. Eva Ferrarová je dlouhodobou spolupracovnicí Gender Studies, kde pracovala jako koordinátorka soutěže „Úřad roku Půl na půl – respekt k rovným příležitostem“. Zabývá se problematikou genderové rovnosti na úřadech veřejné správy se zaměřením na zavádění principů gender mainstreamingu a gender budgetingu do práce úřadů.

Jaká je souvislost mezi strategiemi rozvoje samosprávných celků a genderovým rozpočtováním?

Pokud samosprávný celek (kraj, město, obec) plánuje svůj vlastní rozvoj včetně rozvoje lidských zdrojů a má jasně stanovené cíle, tak by měl genderově rozpočtovat právě s ohledem na plánovaný rozvoj lidských zdrojů. Z jedné strany by tedy měly existovat plány rozvoje a z druhé strany by se mělo genderové rozpočtování opírat o genderové statistiky současného stavu a vývoje. Tak se vytvoří jasný obraz situace, která existuje, z hlediska žen a mužů a rozpočtových výdajů a pokud úřad ví, kam jeho politika směřuje (má strategie rozvoje), tak může genderově rozpočtovat. Pokud strategie rozvoje nemá, může sice genderově rozpočtovat, ale naslepo a tudíž s rizikem velkých ztrát.

V čem spočívají největší výhody genderového rozpočtování? Proč by se měla obec, kraj či stát rozhodnout genderově rozpočtovat?

Genderové rozpočtování je přerozdělování peněz vybraných na daních od mužů a žen/občanů a občanek žijících na určitém území na investiční i neinvestiční činnosti či majetek, které by měly sloužit právě občanům a občankám. Ale je všeobecně známo, že v různých oblastech jako např. na trhu práce, v bydlení, ve školství, v dopravě, v sociálních službách jsou ženské a mužské potřeby a možnosti rozdílné, a je proto třeba „zacílit“ rozpočty na ženy a muže. Pokud to samosprávný celek neudělá a zaciluje pouze přes „mužskou“ optiku, což je optika většinová v pozicích, kde se rozhoduje, tak obvykle dochází k přehlédnutí výše uvedených rozdílů a rozpočet je zacílen opět většinově na muže. A to je nespravedlivé, protože na tom určitém území žijí ženy i muži a obě dvě kategorie platí daně. Na otázku je tedy možné odpovědět, že pokud obci, kraji či státu záleží na vlastních občanech a občankách, na tom, jaká je jejich současná i budoucí situace z hlediska ekonomického, sociálního i rodinného, musí genderově rozpočtovat, aby nedocházelo k nespravedlivostem a diskriminaci a aby se obyvatelstvo mohlo spolu s teritoriem co nejlépe rozvíjet.

Které rozpočty (obecní, krajské nebo státní) se dají nejlépe rozdělit podle vlivu na ženy a na muže?

Osobně si myslím, že nejsnadnější je genderové rozpočtování v těch nejmenších obcích a to proto, že malé obce mají málo peněz a tudíž si kladou jasné otázky typu: budeme investovat do nového fotbalového hřiště nebo do stavby a provozu mateřské školky? (Tato otázka je pochopitelně trochu zjednodušená a vyhrocená, berme jí tedy pouze jako příklad.) Větší obce a města mají rozpočty velmi komplexní a dosti nepřehledné a výpočty jsou obtížnější. Když se vrátím k té malé obci, tak si zastupitelstvo může celkem snadno spočítat, že bude-li investovat do nového fotbalového hřiště, tak budou obyvatelé muži mít kde trávit své volno a budou spokojeni a budou znovu volit ty samé členy zastupitelstva. Z druhé strany by si zastupitelstvo mělo také spočítat, že pokud nebude v obci školka, tak si mladé rodiny nebudou pořizovat děti a tím obec získá méně peněz na daních a pokud si mladé rodiny budou chtít pořídit dítě, tak se pravděpodobně z obce odstěhují jinam, kde školka je. K tomu je třeba přičíst to, že zřízením školky se zřídí také několik pracovních míst v obci. Teď je otázka, zdali zastupitelům jde o to, aby obec prospívala a obyvatelstvo bylo spokojené (což by jim v každém případě přineslo další zvolení) nebo zda nevidí tu druhou (ženskou) část obyvatelstva nebo třeba je nezajímá a vidí investice do obce mužskou optikou, která ovšem přehlíží potřeby žen. (Ono je to pochopitelně složitější, protože to, aby byla v obci školka, je v zájmu mužů i žen, protože děti se rodí oběma rodičům). Je však velmi důležité, aby v politice byly i ženy a aby do politiky a potažmo do genderového rozpočtování vnášely i pohled té druhé strany.

Genderovému rozpočtování musí předcházet analýza rozpočtu, co je důležité v této analýze sledovat?

Je třeba srovnat proces genderového rozpočtování a normální ne-genderovaný rozpočet. Pokud by vznikla konkrétní metodika k genderovému rozpočtování v České republice, tak by měli odborníci a odbornice/rozpočtáři a rozpočtářky popsat a analyzovat celý proces „normálního“ rozpočtování, tj. z jakých kapitol se rozpočet skládá, kdo kdy rozpočet navrhuje, kdo připomínkuje, kdo schvaluje - jakou část rozhodování mají politici a političky a jakou úředníci a úřednice a podobně. Z druhé strany by měl být vytvořen návrh genderového rozpočtu s indikací toho, jaké kroky jsou tam oproti tomu normálnímu navíc a v jaké fázi (např. průzkumy spokojenosti obyvatelstva s genderovými statistikami) a kdo ty kroky navíc navrhuje: politici, úředníci, odborníci....
Z čistě technického hlediska by optimální postup byl ten, kdy samosprávný celek vytvoří „normální“ rozpočet, poté si vezme k ruce plány a strategie rozvoje a genderové statistiky a podle nich zkoriguje ten „normální“ rozpočet a zanese do něj genderová hlediska.

Jaké oblasti lze „genderově rozpočtovat“ a jaké ne?

Teoreticky lze genderově rozpočtovat všechny oblasti. Ale to je pouze teorie. Jsou oblasti, které jsou přístupnější pro genderové rozpočtování jako např. školství, sociální služby, bytová výstavba, zdravotnictví, sport, částečně i doprava a jsou oblasti, kde je těžké získat podklady pro genderové rozpočtování tedy hlavně genderové statistiky např. investice do infrastruktury, do průmyslu a podobně. Důležité je, aby si každý určil s předstihem, ve kterých oblastech chce genderově rozpočtovat a proč a pak si sehnal příklady dobré praxe ze zahraničí, protože u nás se zatím bohužel genderové rozpočtování neprovádí.

Co byste doporučila rozpočtářům a rozpočtářkám, kteří se na genderové rozpočtování chystají?

Já bych doporučila, aby vytvořili pokud možno ve spolupráci s Ministerstvem financí metodiku pro genderové rozpočtování. Ministerstvo financí již jednu takovou metodiku vydalo a byla výborná jako úvod do genderového rozpočtování. Teď přišla chvíle, kdy je třeba vytvořit konkrétní „kuchařku“.
V České republice nejsou zatím příliš podporovány projekty, které by se týkaly genderového rozpočtování, i když žádosti neziskových organizací existují. Takže prozatím bych rozpočtářům a rozpočtářkám doporučila také velkou trpělivost.

Proč si myslíte, že se v České republice genderové rozpočtování nepraktikuje?

Osobně si myslím, že se v České republice genderově nerozpočtuje ze dvou důvodů:
Za prvé, nikdo to neumí a neexistují jasné manuály, jak genderově rozpočtovat. A za druhé, této zemi vládnou muži, kteří vyrůstali ještě v minulém režimu. A ten, jak je známo, považoval emancipaci žen za vyřešenou tím, že dal ženám možnost práce tak jako mužům. Nižšími platy, tzv. druhým zaměstnáním (práce doma a péče o děti a manžela), domácím násilím a podobnými věcmi se minulý režim nezabýval. Nároky na práva žen byly považovány za feministické individualistické buržoazní výmysly několika málo feministek. Od té doby se v hlavách nám vládnoucích mužů nic nezměnilo. Nemohou tedy propagovat nebo praktikovat genderové rozpočtování, protože jim to jejich mentální schémata a mentální nepružnost prostě nedovolí. Je pravděpodobné, že bude potřeba počkat na mladší generace politiků a političek a pracovat na vyšším zastoupení žen v politice. A to už dlouho nepotrvá. K tomu je třeba přičíst tlak EU na naše v tomto směru nedemokratické a nepřijatelné pozice. To podle mého názoru znamená, že pokud zůstaneme v EU a nepůjdeme cestou, kterou jde Rusko, Bělorusko, Tadžikistán, Kazachstán, Mongolsko a jiné méně demokratické státy, tak je velmi pravděpodobné, že ke změnám v politice v oblasti rovnosti žen a mužů bude muset dojít a že dojde řada i na genderové rozpočtování.