„Ze začátku s námi vůbec nechtěli mluvit“, říká o firmách Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, o.p.s.
[ 31.1.2009, Kateřina Dušková, Gender Studies, o.p.s.
Rovné příležitosti > Trh práce
]
Gender
Studies se již několik let věnuje vzdělávání zaměstnavatelů
v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže. U počátků těchto programů
stála Linda Sokačová,
současná ředitelka Gender Studies. Co může Gender Studies
zaměstnavatelům nabídnout a jak se vyvíjel vztah mezi zaměstnavateli, Gender Studies a rovnými
příležitostmi si můžete přečíst v následujícím rozhovoru. „Dnes už je komunikace s námi pro
většinu zaměstnavatelů samozřejmostí. Problematika rovných příležitostí se
dostala do povědomí společnosti. Současným problémem je odlišit ty, kteří
zavádění těchto programů myslí vážně, a ty, pro které je to jen rétorika.“
Finanční a ekonomická
krize – slova skloňovaná už několik týdnů ve všech pádech a ve všech médiích. A
ani ve firmách se nemluví o ničem jiném. Myslíš si, že se to může odrazit
v pohledu managementů našich podniků na problematiku rovných příležitostí,
kterou se Gender Studies
snaží už léta mezi zaměstnavateli prosazovat?
Obávám se, že může. Bohužel řada firem dosud k rovným
příležitostem přistupovala pozitivně například jen kvůli nedostatku pracovníků
a pracovnic na trhu nebo kvůli získání dobrého public relations, ale v podstatě
nedělali nic. Takže ano, na tyto firmy to jistě vliv mít bude a rovné
příležitosti tu asi půjdou dolů. Výhodou je, že se teprve teď ukáže, pro kterou
firmu jsou rovné příležitosti opravdovým závazkem a pro kterou to byl jen
reklamní krok. Osobně si myslím, že rovné příležitosti jsou pro zaměstnavatele přínosné
i teď, může to posílit konkurenceschopnost firem na trhu.
Kdo je podle tebe ve
stávající situaci nejohroženější na pracovním trhu?
To se teprve ukáže. V současné době to jsou lidé přibližně
od 45 let věku, rodiče – především ženy vracející se z rodičovské dovolené
a absolventi a absolventky středních škol. Ale zkušenosti z okolních zemí, kde se o krizi mluví už déle,
ukazují, že jsou propouštěny různé skupiny obyvatelstva z různých
příjmových skupin. Takže se na dlažbu dostávají i lidé s poměrně vysokými
platy a dobrou profesní zkušeností. Samozřejmě hrozí, že jako první budou
propouštěni ti, na které je nahlíženo jako na nejslabší. Mnozí personalisté či
personalistky uvažují tak, že menší zlo je propustit ženu, protože ona není
živitelkou rodiny, jiní se zase rozhodnou propouštět starší lidi, protože mladí
přece pracují víc. Takže z tohoto pohledu můžou nerovné příležitosti hrát
roli v tom, kdo bude propouštěn jako první.
A tady asi vzniká prostor
pro aktivity Gender Studies. Vždycky jste pomáhali těmto rizikovým skupinám.
Od podzimu roku 2008 vedeme projekt „Nenechte se
diskriminovat“, který je financován Nadací rozvoje občanské společnosti,
v jeho rámci provozujeme telefonickou právní poradenskou linku, kam se
mohou obracet lidé, kteří se cítí
diskriminování z důvodu pohlaví a/nebo věku. Naše právnička jim odpovídá
na dotazy, poskytuje i širší konzultace, jsme schopni obětem diskriminace
případně zprostředkovat i psychologickou
pomoc nebo přímou pomoc s napsáním dopisu zaměstnavateli nebo příslušnému úřadu.
Na naši právničku se mohou lidé obrátit i prostřednictvím e-mailu pravo@genderstudies.cz, nebo on-line
vyplněním formuláře na www.rovneprilezitosti.cz.
Dále připravujeme výzkum týkající se rovných příležitostí
v praxi mezi soudci/soudkyněmi, advokáty/advokátkami, a odborníky a
odbornicemi z oblasti práva a legislativy. Situace v České republice
je hodně složitá, co se týče vymahatelnosti toho, co je zakotveno v českém
zákonodárství v oblasti rovných příležitostí. Snažíme se proto zjistit
hlubší důvody, proč tomu tak je a najít cesty jak situaci zlepšit a tím
usnadnit postavení obětí diskriminace. Sice máme možnost využívat
antidiskriminační opatření zákona, ale v konkrétních případech advokáti a
advokátky raději využívají cestu klasických pracovně právních sporů. Česká
justice se bohužel na problematiku diskriminace nedívá zatím příliš otevřeně.
Na rozdíl od soudních
dvorů jiných zemí?
Evropský soudní dvůr například se na tuto problematiku
nedívá tak stereotypně, ale zkoumá ji v širším kontextu a ne jen jako na nějakou osobní
chybu diskriminovaného člověka.
Jaká je vlastně
situace diskriminovaných lidí u nás, s čím se potýkají?
Ti, kteří se pokouší postavit diskriminaci, se často
setkávají s tím, že je jejich okolí často nazývá lidmi, kterým se nechce
pracovat, kteří nejsou sami dost schopní a zákona o diskriminaci využívají jen
proto, aby se pomstili - třeba svým
zaměstnavatelům.
A zaměstnavatelé - co
jim Gender Studies
nabízí? Jak dlouho vlastně působíte v této oblasti?
Systematicky a aktivně komunikujeme se zaměstnavateli od
roku 2003. V té době jsme dospěli do bodu, kdy jsme si uvědomili, že aby
se rovné příležitosti prosazovaly ve společnosti, je potřeba se zaměřovat na
konkrétní hráče – politiky a političky, diskriminované skupiny a současně i
zaměstnavatele a těm pak nabídnout konkrétní nástroje nebo aktivity, kterými
můžou rovné příležitosti propagovat. Tenkrát vznikl jeden z prvních
výzkumů mezi zaměstnavateli. Zajímalo nás, zda poskytují flexibilní pracovní
dobu, zda jsou pro ně rovné příležitosti vůbec tématem, zda se jimi chtějí
zabývat. V roce 2004 také vyšlo i první číslo zpravodaje Rovné
příležitosti do firem a uspořádali jsme nultý ročník Soutěže o nejlepší firmu
s rovnými příležitostmi v České republice.
S firmami tedy GS
spolupracuje 5-6 let, zajímala by mě komunikace se světem byznysu – se světem,
který není bytostně až tak váš. Zajímá mě, jestli se mu musíte nějak
přizpůsobovat. Jakým způsobem ta témata přinášíte?
Snažíme se jim problematiku podávat tak, aby je to zajímalo.
Mluvíme o prosperitě firmy, mluvíme o rovných příležitostech jako o něčem, co
může firmě přinést zisk. Navíc zdůrazňujeme, že kromě toho, že jde o ekonomicky
výhodnou věc, je to i důležitá součást lidských práv ve světě, jehož jsme
součástí.
Jeden den jsi na
ulici na demonstraci a druhý den sedíš v kostýmku na jednání ve velké
byznys firmě nebo na Úřadu vlády – necítíš v sobě nějaký rozpor?
Rozpor necítím v případě, když vím, že to má smysl.
Myslím si, že aktivity, které v současnosti s firmami děláme, jsou kvalitní, mají smysl
a přináší to jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnaným užitek. Není to tak, že
bychom firmám jen dávali a přizpůsobovali se jim. My od nich současně i
požadujeme, aby doopravdy programy rovných příležitostí nebo programy na
slaďování dělaly, aby je nepoužívaly jen
jako líbivé public relations, jak se někdy stává. Takže z toho důvodu
v tom rozpor nevidím.
Můžeš popsat průběh
těch pěti let spolupráce s českými firmami?
Když jsme začínali, často se nám stávalo, že s námi oslovené
firmy vůbec nechtěly ani mluvit. Dokonce nám zástupkyně jedné firmy napsala, ať
už je nikdy neoslovujeme… A dnes už je komunikace s námi pro většinu
zaměstnavatelů samozřejmostí. Problematika rovných příležitostí se dostala do
povědomí společnosti. Současným problémem je odlišit ty, kteří zavádění těchto
programů myslí vážně, a ty, pro které je to jen rétorika. Ale i ty firmy, které
zatím rovné příležitosti dělat nechtějí, je nutné nějak přesvědčovat, hledat
k nim cestu.
A jak tedy konkrétně
vypadá současná spolupráce Gender
Studies se zaměstnavateli?
Na podzim 2008 jsme zahájili projekt „Zaměstnavatelé pro slaďování
osobního a pracovního života“ (v programu Adaptabilita Evropského
sociálního fondu). Tam budeme pokračovat v soutěži Firma roku, budeme realizovat
kulaté stoly s firmami a pokusíme se vyhledávat nová témata, která by
mohla být pro zaměstnavatele zajímavá.
Především však nabídneme zajímavé rozšíření aktivity Firma
roku a sice o audity zaměřené na rovné příležitosti a slaďování osobního a pracovního
života. Firmy si od nás budou moci nechat zpracovat analýzu toho, jak
v rámci svých zaměstnaneckých politik realizují rovné příležitosti nebo
programy slaďování osobního a pracovního života svých zaměstnaných. Současně
díky tomu zjistí, jakým směrem dál postupovat a co by jim mohlo pomoci v růstu
a rozvoji. Firmy, které projdou auditem, pak získají certifikát, díky němuž
bude zřejmé, že jde o firmu dosahující jisté kvality.
Co takový audit firmě
přinese?
Jednak je užitečný pro vnitřní účely firmy - audit
odkryje skryté rezervy a současně poskytne doporučení, jak dál postupovat, jak
se dál rozvíjet a zlepšit. Současně firma získá i ohodnocení svého fungování
v oblasti rovných příležitostí směrem ven. V potencionálních výběrových
řízeních či tendrech, v nichž zadavatel požaduje, aby firma byla
společensky odpovědná, se bude mít takový zaměstnavatel čím prokázat. Audity
jsou samozřejmě užitečné i směrem k budoucím zaměstnancům a
zaměstnankyním, k jejich získávání a udržení.
Firmy se ale na vás
mohou obrátit i v současné době. Co jim nabízíte?
Vedle ocenění Firma roku a vydávání zpravodaje Rovné
příležitosti do firem to jsou semináře, konzultace, setkání a konference na
různá aktuální témata.
|