[ 31.1.2009, Kateřina Machovcová Rodičovství > Rodičovství, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Zatímco v České republice se potýkáme s přeplněnými školkami, o nedostupnosti jeslí nemluvě, v Dánsku, zdá se, vše funguje k všeobecné spokojenosti. Dlouhodobá tradice odborné pedagogické péče nabízí rodičům vítanou pomocnou ruku v nelehkém úkolu slaďování osobního a pracovního života.

Uvidíme, jestli nás vůbec do školky vezmou...

Výchozím faktorem, který rodičům výrazně ubírá na stresu a nejistotě, je garance zajištění péče pro děti od půl roku. Obvykle se jedná o adekvátní instituci, někdy je zajišťována i péče v soukromých domovech. V decentralizovaném systému je každá municipalita zodpovědná za realizaci a chod zařízení, které je dotováno až do výše cca 75% nákladů. Pro rodiny ve finanční nouzi je možné využít péči zcela zadarmo. Existuje i malé množství privátních zařízení, která mohou být dotována úřady i zcela nezávislá. Rodiče se tak mohou spolehnout, že v případě, kdy se budou chtít vrátit do zaměstnání, o jejich děti bude dobře postaráno. To samozřejmě přispívá k psychické pohodě celé rodiny, ale také k vysoké zaměstnanosti žen i mužů.

Všichni jsme jedna velká rodina

Rodiče jsou celkově bráni jako důležití partneři: zákonem je stanoveno, že každé jesle či školka mají rodičovskou komisi, se kterou jsou diskutovány provozní záležitosti, navíc jsou pořádána pravidelná setkání rodičů a učitelů a učitelek týkající se dítěte, jeho pokroku a začlenění do skupinky. Rodiče v podstatě neustále mají k dispozici odbornou pomoc a mohou se poradit ohledně vývoje svého dítěte. Toto prostředí slouží také jako prostředek integrace pro děti se zdravotními problémy a děti z bilingvního prostředí. Intenzivní kontakt mezi rodinou a pedagogickým personálem může sloužit i jako prevence určitých problematických jevů, jako je zanedbávání či dokonce zneužívání dětí.

Důležitým faktorem v tomto ohledu je samozřejmě vzdělání osob pracujících v těchto zařízeních – základ týmu tvoří lidé s minimálně bakalářským vzděláním v oblasti pedagogiky. Myšlenkou v pozadí tedy není pouze zajistit dětem péči po dobu, kdy jejich rodiče pracují, ale strukturovaně podporovat jejich osobnostní rozvoj. Dále podle věku dětí pomáhají asistenti a asistentky, kteří obvykle procházejí vstupním kurzem pro danou pracovní pozici a velmi často si po několika letech praxe doplní vyšší vzdělání zmíněné výše. Než začnou studovat, mají již tedy několik let praktických zkušeností.

Počet dětí a pečujících dospělých osob je následovný: pro děti do tří let věku obvykle 3 osoby na 10 dětí, pro děti od tří let věku 2 osoby na 20 dětí. Z celkového počtu dětí v zemi zařízení navštěvuje zhruba 50% dětí ve věku do tří let a přes 90% starších. V Dánsku tvoří muži asi 5% procent pracovní síly v zařízeních péče o malé děti, což sice není mnoho, nicméně je to více než je běžné v našem regionu, kde se jedná maximálně o jednotlivce (0,2% podle zdrojů z UIV). Vyšší angažovanost mužů v profesionální péči o děti souvisí s lepším finančním ohodnocením i s celkovou atmosférou ve společnosti, kdy je aktivní otcovství považováno za důležité pro dítě i vztahy v rodině.

Dánský systém tak může být velmi inspirativní v českém prostředí, kde je akutní nedostatek zařízení péče o děti a bohužel některé současné návrhy, na rozdíl právě od této skandinávské země, nesměřují k zvýšení kvalifikace pečujících osob, ale právě naopak.

Zdroje:

Informační portál Kvinfo

Peter Moss, Danish early childhood services in a European context

Peter Moss, Marta Korintus, Summary of consolidated report, Work with young children, A case study of Denmark, Hungary and Spain

Dorothy Nixon, Daycare in Denmark

Europe in figures 2006 – 2007

Ústav pro informace ve vzdělávání, Divize statistických informací a analýz: Sledování genderových otázek a věkové struktury zaměstnanců ve školství. In: Zpráva o základních výsledcích z šetření ISP za rok 2007. Praha, 2008.