[ 31.12.2008, Jitka Kolářová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Nejčastěji jsou lidé na trhu práce diskriminováni kvůli věku a pohlaví, alespoň to si myslí respondenti a respondentky kvantitativního výzkumu, který v září a říjnu 2008 realizovala výzkumná agentura Ipsos Tambor pro Gender Studies o.p.s. Výzkum zjišťoval, jak zaměstnanci a zaměstnankyně na českém trhu práce vnímají rovnost příležitostí žen a mužů a zda si myslí, že jim zaměstnavatelé umožňují sladit práci s osobním a rodinným životem.

Věk a pohlaví byly nejčastěji uváděny jako hlavní faktory znevýhodnění na trhu práce. Věk uvedlo celkově 64% respondentů/tek, pohlaví 45% respondentů/tek. Na odborných a manažerských pozicích všech úrovní tato čísla šplhají ještě výše (85% u věku a 60% u pohlaví). Zatímco na znevýhodnění na základě věku se procentuálně shodnou ženy i muži, diskriminaci na základě pohlaví vnímají silněji ženy (55%) než muži (36%).

Rovné příležitosti ve firemních procesech

Zhruba pětina zaměstnanců a zaměstnankyň (21%) si myslí, že se v jejich firmě s muži a ženami nezachází stejně. Největší rozdíly v zacházení s ženami a muži byly shledány v otázce platů. Téměř dvě pětiny žen (39%) a čtvrtina mužů (25%) se domnívají, že ženy nedostávají za stejnou práci stejný plat jako muži. Nerovné platy žen a mužů uváděly ženy na odborných pozicích a v nižším a středním managementu dvakrát častěji než muži na těchto pozicích. Podobná struktura odpovědí byla i u otázky na možnosti kariérního růstu pro ženy a pro muže a získání vedoucích postů.

Podle dotázaných zaměstnavatelé nejčastěji (v 57% odpovědích) podporují rovné příležitosti žen a mužů tím, že při náboru nových zaměstnanců nerozhoduje pohlaví, ale pouze schopnosti uchazeče či uchazečky. Podle třetiny (31%) respondentů je podpora rovnosti žen a mužů součástí firemního kodexu. Dvě pětiny (41%) dotázaných odpověděly, že ve firmě je nepřípustné sexuální obtěžování. Nicméně, o tom, že by zaměstnavatel měl vypracovaný postup v případě diskriminačního chování, se zmínilo pouze 13% respondentů/respondentek, přičemž jen 5% uvedlo, že tento postup se opravdu využívá.

Flexibilní formy práce a podpora rodičů

Výzkum ukázal významný převis poptávky po práci z domova. V současnosti má každý čtvrtý (27%) možnost pracovat z domova, nicméně takto pracovat bych chtěla více než polovina dotázaných (57%). Přičemž poněkud vyšší zájem o práci z domova mají ženy (61%) než muži (52%). Ženy by také častěji přivítaly zkrácený pracovní úvazek (42%) než muži (32%).

V otázce, jak podporuje zaměstnavatel návrat rodičů do zaměstnání po mateřské a rodičovské dovolené, byla nejčastěji zmíněna komunikace o tom, kdy se pracovnice či pracovník chtějí vrátit zpět na své pracovní místo (44%). Ve více než polovině případů tedy zaměstnavatelé s rodiči nekomunikují, ačkoliv jim zákon ukládá povinnost takovým zaměstnancům po dobu čerpání rodičovské dovolené „držet místo“. Nástup zpět do práce ale logicky předpokládá alespoň nějakou komunikaci.

Užší kontakt zaměstnavatelů a rodičů například ve formě pravidelného informování o dění ve firmě, možnosti zaškolení před znovunastoupením do práce či práce na snížený úvazek po návratu do zaměstnání uvedlo mnohem méně respondentů – kolem 20%. Možnost využít firemní zařízení péče o děti byla zmíněna pouze v 1% případů.

Podrobnější zprávu z výzkumu si můžete přečíst na Britských listech.

Kompletní výzkum na vyžádání na emailu jitka.kolarova@genderstudies.cz.