[ 31.12.2008, Kristýna Ciprová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Otázku „Jak sladit rodinu a práci?“ si již delší dobu nekladou pouze zaměstnanci a zaměstnankyně. Konference Návrat rodičů do zaměstnání po mateřské/rodičovské dovolené i výsledky soutěže Firma roku: Rovné příležitosti prokázaly, že téma slaďování se stává aktuálním i pro zaměstnavatele. Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, pak ve svém úvodním projevu poukázala na to, že koncept slaďování je nedílnou součástí genderové rovnosti a potažmo i lidských práv.

I přes výše zmíněné je však zapotřebí si uvědomovat, že podpora slaďování není ze strany zaměstnavatelů automatickým projevem. Poradce v oblasti řízení lidských zdrojů z Hewitt Associates Kamil Švec tak ve své přednášce (jejíž název jsem si vypůjčila pro tento článek), příznačně nazvané Work-life balance: Mýtus nebo realita?, došel k závěru, že ač se téma slaďování dostává do popředí společenského zájmu, stále jej většina firem není schopna systematicky uchopit. Možná i proto, že pro samotný pojem slaďování se obtížně nachází jednotná definice. V průběhu konference zaznělo několik návrhů, co všechno by měl koncept slaďování zahrnovat, aby nezvýhodňoval pouze určitou skupinu (např. rodiče na úkor nerodičů). Na možnost slaďovat by měl mít právo každý. Zároveň je důležité si uvědomit, že to, co je pro jednoho výhodou, může být pro druhého nezajímavým bonusem či dokonce omezením. Někdo je spokojený v okamžiku, kdy může pracovat z domova, pro někoho to může být noční můra. Jak poznamenala Linda Sokačová, je zapotřebí diskutovat i o negativních stránkách slaďování. To však neznamená, že není zapotřebí neustále hledat možnosti, jak zvýšit spokojenost svých zaměstnanců a zaměstnankyň. Naopak.

Důležitým aspektem při prosazování či zavádění programů na slaďování práce a rodiny je však i role dalších subjektů, nejen zaměstnavatele. Panelová diskuze Společenské pozadí zaměstnávání rodičů malých dětí ukázala, že firmy nemohou ve všech ohledech suplovat aktivity státu. Ačkoli je samozřejmě v zájmu zaměstnavatele udržet si kontakt s kvalifikovanými pracovníky, či spíše pracovnicemi, které odcházejí na mateřskou a rodičovskou dovolenou, ukazuje se, že pokud neexistuje dostatek předškolních zařízení pro děti, nemůže být sama možnost flexibilního úvazku poskytnutá zaměstnavatelem dostatečně motivující k brzkému návratu rodičů do práce. K tomu připočtěme tlak společnosti, který vytváří obrazy správných a naopak krkavčích matek na základě času (nikoli však nutně kvality), který matka stráví s dítětem. Je tedy zjevné, že ke změně situace je zapotřebí stále zvyšovat informovanost všech občanů a občanek české společnosti.

Skutečnost, že k tématu slaďování začínají některé firmy zaujímat proaktivní přístup, prokázal druhý panel: Možnosti a limity: návrat rodičů do zaměstnání po MD/RD ve firemní praxi. Zároveň však např. Soňa Schwarzová, vedoucí náboru a kariérového rozvoje z Komerční banky, potvrdila slova Lady Wichterlové, odbornice z Gender Studies: dochází k tomu především z pragmatických důvodů a klíčovým slovem i nadále zůstává: zisk. Toto potvrdily i další zástupkyně, které postupně pojmenovaly hlavní problém: manažeři/manažerky na vedoucích postech. Pokud se je podaří získat pro myšlenku slaďování, je možné postoupit o další kroky kupředu. Eva Ferrarová z Ministerstva vnitra zdůraznila, že často neexistují konkrétní opatření a možnosti slaďování vychází z přístupu konkrétní/ho nadřízené/ho. Tím se panelová diskuze opět vrátila k nutnosti legislativní podpory při prosazování slaďování.

Zajímavým vstupem byla prezentace Sylvie Porubänové, která pojednávala o slovenských zkušenostech s podporou rovných příležitostí a slovenské obdobě soutěže Firma roku.

Závěrem byla slavnostně předána ocenění nejlepším firmám v podpoře rovných příležitostí a slaďování práce a soukromého života. První místo získala firma T-Mobile ČR, druhé Vodafone ČR, a na třetí příčce se umístila Komerční banka. Speciální cenu Gender Studies za dobrý start si odnesla Česká spořitelna. Po konferenci následoval neformální workshop pro zástupce a zástupkyně zaměstnavatelů, který potvrdil celodenní motto: je zapotřebí diskuze, sdílení zkušeností a motivace. Potom dostává koncept slaďování úplně jiný význam a filozofii, které jsou blízké všem.