[ 29.12.2008, Tereza Kynčlová Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Genderová segregace školství je závažným problémem současné (nejen) české společnosti, jejíž důsledky se projevují v nerovnostech nejen mezi chlapci a dívkami na školách či ženami a muži, kteří je vyučují, nýbrž ve všech sférách společnosti. O genderové segregaci ve školství lze hovořit s ohledem na studující, respektive na obory, které si volí v rámci studia na střední a/nebo vysoké škole, a také s ohledem na genderovou segregaci v pedagogických sborech, a to jak vertikální, tak horizontální.(1)

Následující příspěvek se zamýšlí na tím, jak genderová segregace mezi vyučujícími na symbolické úrovni v patriarchální společnosti reprodukuje genderové stereotypy a hierarchické vidění reality a vztahů mezi muži a ženami. Ačkoliv se autorka bezvýhradně staví na stranu eliminace genderové segregace ve všech sférách společnosti, ve druhé části příspěvku ukazuje na příkladu projektu Muži do škol neziskové organizace LOM potenciální rizika strategie navyšování počtu mužů na učitelských pozicích pro rovnost mužů a žen, bude-li se tak dít bez reflexe symbolických významů spojených s mužstvím.

Vedle rodiny je škola považována za nejvýznamnější formující sílu, jež se podílí na socializačních procesech, které lidského jedince kontinuálně usměrňují, vychovávají a vzdělávají tak, aby si osvojil společenské a kulturní hodnoty a normy prostředí, ve kterém vyrůstá a žije, a přijal očekávání, jimž jako sociální bytost má v průběhu svého života dostát. Protože gender prostupuje veškerou lidskou činností a je nedílnou součástí myšlenkových konceptů, s jejichž pomocí uchopujeme svět, nejsou socializační procesy ani jimi komunikované normy, hodnoty a očekávání nikdy genderově neutrální. Nejsou neutrální ani s ohledem na rasu, etnický původ, sociální zázemí, náboženské vyznání, sexuální orientaci, fyzické schopnosti, věk či jazykovou vybavenost. Veškeré aspekty lidské identity jsou úzce spjaty s kulturou, v níž jsou vyjednávány a jejíž významy jsou podmíněny mocenskými vztahy v dané společnosti.(2)

Vědění skýtá moc a školské instituce do značné míry kontrolují a určují to, jaké vědění, o jakém obsahu a v jaké formě bude škola studujícím skrze formální kurikulum explicitně zprostředkovávat. Neméně důležitá jsou však implicitní hodnotová sdělení ukrytá v učebních materiálech, zakódovaná v chování vyučujících, přítomná ve vlastní atmosféře školní třídy anebo obsažená v diskurzu týkajícím se škol a vzdělání vůbec. Na symbolické úrovni působí toto skryté kurikulum na žáky a žákyně či studující stejně významně jako přiznané kurikulum formální a učí je, jak skrze určitou čtecí mřížku svět nazírat a pojímat.(3)

Vlivem skrytého kurikula tak (nejen v České republice) žactvo do značné míry nevědomky absorbuje mnohé postoje, jež souvisí s danou kulturou a jejími genderovými stereotypy. Z důvodu výrazné feminizace školství existuje pouze minimální pravděpodobnost, že žákyni nebo žáka bude na základní škole učit stejný počet učitelů jako učitelek (4). Naopak je zde vysoká pravděpodobnost, že učitelství na základní škole bude u žactva asociovat zaměstnání, které je vhodné spíše pro ženy než pro muže, neboť je spojeno s výchovou, dětmi a předáváním kulturních vzorců, což jsou charakteristiky tradičně připisované ženám.

U žáků a žákyň se tak dále prohloubí představy o ženskosti a mužskosti jakožto zcela odlišných entitách. Tyto představy dále podtrhne skutečnost, že navzdory celkové podzastoupenosti mužů při výuce, jsou to častěji oni, kdo zastávají řídící funkce jak na základních školách, tak gymnáziích (5). Na symbolické úrovni je tak vše spjaté s ženstvím podřízeno mužské dominanci. Organizace světa pomocí hierarchizovaných binárních opozic, jež jsou příznačné pro západní myšlení a které se do myšlení žactva působením socializačních procesů otiskují, ztělesňuje (mimo jiné) samotná instituce školy.

Škola je v současné době genderově segregovaným prostorem (6), a napomáhá tak nežádoucí reprodukci genderových stereotypů a udržování statu quo ve společnosti, v níž převážnou většinu rozhodovacích a mocenských pozic obsazují muži.(7) Nedostatečné zastoupení mužů ve školách bývá nejčastěji omlouváno nízkými mzdami ve

školství. Z hlediska genderových stereotypů je tato skutečnost vysvětlitelná tradičním obrazem muže, coby živitele rodiny, který si nemůže dovolit rodinu finančně nezajistit. Z hlediska sociální spravedlnosti však tento příměr značně neobstojí, neboť i učitelky-samoživitelky se musí o rodinu postarat.

Genderové stereotypy se dále odrážejí v rozdílném společenském hodnocení učitelů a učitelek. Zastává-li pozici vyučujícího muž, je zpravidla vnímán jako odborník s autoritou, zatímco žena bývá nahlížena spíše jako vychovatelka, a na prvním stupni základních škol dokonce jako osoba deformovaná svou profesí, než jako odbornice s příslušným vzděláním.(8)

Muži do škol!

Genderová segregace školství je zdrojem nerovností mezi muži a ženami, proto by každá demokratická vláda měla usilovat o její eliminaci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oznámilo, že plánuje do konce roku 2008 zveřejnit strategie, jež mají motivovat muže ke kariéře učitele (9). Nezisková organizace Liga otevřených mužů (LOM) letos iniciovala program Muži do škol (10), na kterém se má MŠMT spolupodílet. Jak uvedl garant programu Václav Šneberger, ambicí programu „není dosazovat muže do škol, ale vyvolat u škol potřebu a diskuzi“ o tématu genderové nevyváženosti (11) v učitelských sborech. Záměrem LOMu v příslušném programu „není stanovovat kvóty, ale zabezpečit kvalitní mužskou péči“ a „přinášet [do škol] kvality zralého mužství“, nikoliv „ženské muže“. Z důvodu výrazné „přefeminizovanosti“ školství nejsou školy ani jimi poskytované vzdělání přátelské vůči mužům a chlapcům, neboť ženské složení pedagogického sboru „znemožňuje dětem zakoušet různost.“(12)

Zamýšlený efekt programu by v budoucnu měli pocítit hlavně rodiče s dětmi, ideje programu však bude LOM nabízet „v podobě intervenčních programů a informačních kampaní“ především školám a školkám a pokusí se více zapojit otce a muže do chodu školních institucí.(13) Šneberger si je vědom nedostatečné prestiže, jež se vyučujícím dostává, avšak nedomnívá se, že by příchod mužů do feminizovaných školních institucí pro ženy-učitelky mohl znamenat negativní změnu. Jak ale například poznamenává Václavíková Helšusová, muži bývají v pedagogických kolektivech s početní převahou žen nezřídka dosazováni do řídících funkcí. Představa mužské autority pak v takových situacích funguje jako mocenských princip kontrolující prostředí, které je obýváno ženami. (14)

Třebaže má program Muži do škol potenciální šanci oslovit muže, aby více participovali na vzdělávání žactva či aktivitách škol, vykazuje z genderového hlediska několik problematických aspektů. Zaprvé, představu „zralého mužství“ či „ne-ženského muže“ lze definovat či popsat jen velmi obtížně vzhledem k tomu, že gender je vztahová kategorie a mužství se nemůže vyskytovat bez vztahu vůči nějaké formě ženství. (15)

Pokud LOM zamýšlí přispět k genderové vyváženosti ve feminizovaném školství, nesmí se spokojit s tím, že jej odmítne, nýbrž se musí zamyslet nad společenským a historickým kontextem, v němž se školství feminizovalo (16), a jaké ženství je podle LOMu ve školství zastoupeno. Podobně jako femininita, ani maskulinita není ahistorickou, archetypální a neměnnou kategorií, nýbrž rozrůzněnou entitou proměnlivou v čase a místě. Odmítat ve škole „ženské muže“, kteří přistoupili na podmínky fungování dnešního školství, znamená upírat dětem vhled do komplexity genderové, respektive mužské heterogenity, které by LOM svým programem rád dosáhl.

Druhý zásadní problém spočívá v tom, že LOM ve svém snažení nereflektuje mocenskou pozici, kterou muži v patriarchální společnosti mají; gender je neodmyslitelně spjat s mocí. Příchod učitelů do škol tedy nemůže nemít vliv na postavení učitelek. Nejedná se však o obavy jednotlivých učitelek z mužské konkurence, jak v telefonátu uvedl Václav Šneberger, nýbrž o mocenské vytěsnění žen z prostředí, které jim dovoluje v limitech genderových vzorců získat určitou prestiž bez narušení zavedených genderových vzorců. (17) V zájmu rovných příležitostí mužů a žen, ale i chlapců a dívek je proto nezbytné, aby muži, kteří se pro učitelství rozhodnou, vědomě reflektovali svá privilegia jak na úrovni mocenské, tak symbolické.

Informační a vzdělávací kampaně týkající se genderových vztahů ve společnosti by tak měly být vedeny na všech úrovních školského systému: se školami jakožto vzdělávacími institucemi a jejich zřizovateli, s vyučujícími, studujícími, žáky a žákyněmi a v neposlední řadě taktéž s jejich rodiči. Školní instituce formují očekávání, která vznášíme vůči společnosti i sobě sama. V demokraticky fungující společnosti by však naše příležitosti a očekávání neměla být předurčována tím, zda jsme ženami či muži.

Poznámky:

1. Šmídová, I., Janoušková, K., Kastrňák, T., Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému in: Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha, Sociologický ústav AV ČR, vol. 44 (2008), no. 1, s. 23 –53.

2. Pavlík, P., Ženy a muži v genderové perspektivě: gender přináší nový pohled in: Smetáčková, I. (ed.), Příručka pro genderově citlivé vedení škol, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2007

3. Renzetti, C. M., Curran, D. J., Ženy, muži a společnost, Praha: Karolinum, 2003, s. 262.

4. Podle http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-2100 učilo na základních školách ve školním roce celkem 62 657 vyučujících, z toho 10 393 mužů. Stránka navštívena 22. 10. 2008.

5. Více: Helšusová Václavíková, L., Pedagogický sbor in: Smetáčková, I. (ed.), Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006.

6. Jarkovská, L., Smetáčková, I., Škola jako genderovaný prostor in: Smetáčková, I. (ed.), Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006.

7. Bennerová, L., Hejzlarová E., Kotišová, M., Kavková Smiggels, J., Zářecká, P., Ženy v rozhodovacích a mocenských pozicích in: Pavlík, P., et al., Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů, 2008, Praha: Nadace Open Society Fund, 2008, s. 50–61.

8. Helšusová Václavíková, L., Pedagogický sbor in: Smetáčková, I. (ed.), Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006, s. 23.

9. www.lidovky.cz/muzi-do-skol-zaveli-ministr-dpq-/ln_domov.asp?c=A080627_101604_ln_domov_bat.

10 http://web.ilom.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=83:mui-do-kol-aneb-kde-vichni-ti-dobichlapi-sou&catid=72:mui-do-kol&Itemid=102.

11. Telefonický rozhovor s Václavem Šnebergerem uskutečněný 5. 11. 2008. Respondent odmítl termín „genderová segregace“, raději používá pojem „genderová nevyváženost“.

12. Telefonický rozhovor s Václavem Šnebergerem uskutečněný 5. 11. 2008.

13. http://web.ilom.cz/index.php?view=article&catid=54%3Ao-programu-mui-do-kol&id=46%3Ao-programumui-do-kol&option=com_content&Itemid=63.

14. Helšusová Václavíková, L., Pedagogický sbor in: Smetáčková, I. (ed.), Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006, s. 22.

15. Barša, P., Panství člověka a touha ženy, Praha: Slon, 2002.

16. K historickým kořenům feminizace školství viz: Bahenská, M., Počátky emancipace žen v Čechách: Dívčí

vzdělávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha: Libri: Slon, 2005.

17. Helšusová Václavíková, L., Pedagogický sbor in: Smetáčková, I. (ed.), Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006, s. 21.

Zdroje:

Barša, Pavel, Panství člověka a touha ženy, Praha: Slon, 2002.

Bennerová, Lenka, Hejzlarová Eva, Kotišová, Miluš, Kavková Smiggels, Jana, Zářecká, Petra, Ženy v rozhodovacích a mocenských pozicích in: Pavlík, Petr, et al., Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů 2008, Praha: Nadace Open Society Fund, 2008.

Helšusová Václavíková, Lenka, Pedagogický sbor in: Smetáčková, Irena, ed., Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006.

Helšusová Václavíková, Lenka, Učitelské sbory z genderové perspektivy in: Smetáčková, Irena, ed., Příručka pro genderově citlivé vedení škol, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2007.

Jarkovská, Lucie, Smetáčková, Irena, Škola jako genderovaný prostor in: Smetáčková, Irena, ed., Gender ve škole: Příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2006.

Kynčlová, Tereza, telefonický rozhovor s Václavem Šnebergerem uskutečněný dne 5. 11. 2008.

Pavlík, Petr, Ženy a muži v genderové perspektivě: gender přináší nový pohled in: Smetáčková, Irena, ed., Příručka

pro genderově citlivé vedení škol, Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2007.

Renzetti, C. M.; Curran, D. J., Ženy, muži a společnost, Praha: Karolinum, 2003.

Šmídová, Iva, Janoušková, Klára, Kastrňák, Tomáš, Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému in: Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha, Sociologický ústav AV ČR., vol. 44 (2008), no. 1, s. 23 –53.

www.lidovky.cz/muzi-do-skol-zaveli-ministr-dpq-/ln_domov.asp?c=A080627_101604_ln_domov_bat

http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-2100

http://web.ilom.cz/index.php?view=article&catid=54%3Ao-programu-mui-do-kol&id=46%3Ao-programu-muido-kol&option=com_content&Itemid=63

http://web.ilom.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=83:mui-do-kol-aneb-kde-vichni-ti-dobichlapi-sou&catid=72:mui-do-kol&Itemid=102

Článek je součástí publikace Genderovou optikou: zaměřeno na český vzdělávací systém, kterou v roce 2008 vydalo Gender Studies, o.p.s. za finanční podpory nadace Heinricha Bolla.