|
Procentuální zastoupení českých žen v Evropském parlamentu stále převyšuje zastoupení žen v českých legislativních orgánech
[ 17.12.2008, Jitka Gelnarová
Rovné příležitosti > Politika
]
Dne 5. listopadu 2008 proběhla v sídle Parlamentu ČR
panelová diskuze na téma „Jak evropské
instituce podporují občanskou angažovanost?“. Organizace Gender Studies ji
uspořádala ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung v rámci projektu Gender Studies „Ženy
v Evropském parlamentu, Evropský parlament pro ženy“. Debatovalo se o otázkách politické
participace žen a mužů nejen v evropských institucích, o roli Evropského
parlamentu v evropské společnosti a také o zapojení článků občanské
společnosti do evropských rozhodovacích procesů. Účastnice zároveň představily své
aktivity na podporu politické participace žen.
Debaty se zúčastnily Agnieszka Grzybek,
koordinátorka programu „Demokracie
a rovnost žen a mužů v politice“ z varšavského zastoupení organizace Heinrich-Böll-Stiftung,
Cecile Greboval, ředitelka politik sekretariátu Evropské ženské lobby
(EWL) a Lenka Bennerová, ředitelka organizace Forum 50 %; moderovala ji publicistka Kateřina Jonášová.
V souvislosti s blížícími se volbami do
Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2009, představila Agnieszka Grzybek projekt
své zacílený na zvýšení povědomí veřejnosti o této instituci. Projekt zahrnuje
cyklus debat o roli Evropského parlamentu a o tom, jak může Evropský parlament
zlepšit situaci žen v různých sférách života. A. Grzybek v této
souvislosti upozornila, že řada lidí např. v Polsku nebo na Slovensku považuje
Evropskou unii jen za abstraktní politickou entitu bez valného vlivu na jejich
každodenní život, což ukázala také nízká volební účast v minulých volbách
do této instituce.
Lenka Bennerová poukázala na to, že malou pozornost věnuje
Evropskému parlamentu také česká veřejnost, minulých voleb se zúčastnilo pouze 28
% českých voličů a voliček. Nicméně procentuální zastoupení českých žen v Evropském
parlamentu stále převyšuje zastoupení žen v českých legislativních
orgánech. Zatímco v Evropském parlamentu představují ženy 21 % všech
českých zástupců a zástupkyň, v Senátu PČR jich je pouze 17 % a
v Poslanecké sněmovně pouze 15 %. O zvýšení těchto čísel se snaží právě
organizace Forum 50 %, jejíž aktivity L. Bennerová v představila. Jak
uvedla, organizace si klade za cíl dosažení společnosti s vyrovnaným zastoupením žen a mužů v rozhodovacích
pozicích ve veřejném životě. Forum 50 %, které je součástí České ženské lobby, vytváří analýzy týkající
se nízkého počtu žen v politice se zaměřením na práci politických stran,
vyhodnocuje volební výsledky a složení kandidátních listin z pohledu
zastoupení žen a mužů, poskytuje podporu
ženám, které se rozhodly pro aktivní účast v politice, pořádá setkání s ženami
ve všech úrovních politiky a snaží se lobovat v politických stranách za
poskytnutí většího prostoru ženám, za jejich umísťování na kandidátkách.
Kampaň Evropské ženské lobby „50/50“ pro volby do Evropského parlamentu
představila Cecile Greboval. Cílem je zvýšení reprezentace žen v Evropském
parlamentu. C. Greboval upozornila na „genderovou propast“ v rámci
Evropské unie: ženy již sice v Evropském parlamentu dosáhly 30% hranice,
nejsou však dostatečně zastoupeny ve vedoucích, resp. mocenských pozicích této
instituce. Pro zlepšení situace je podle ní nutný apel ženských organizací na
politické strany, aby na kandidátkách umísťovaly stejný počet mužů a žen, a na
větší transparentnost při sestavování kandidátních listin. Kampaň Evropské
ženské lobby je podle ní postavena na ideji, že „podpora občanství a občanské
participace by měla jít ruku v ruce s rovnou reprezentací žen a mužů na
rozhodování“, ta podle C. Greboval představuje skutečnou podmínku demokracie. Uvedla
také, že Evropská ženská lobby již shromáždila podporu 200 prominentních mužů a
žen pro paritu. Jsou mezi nimi představitelé a představitelky různých
politických stran v Evropě, reprezentanti a reprezentantky odborů,
nevládních organizací, hlavy států, ministři a ministryně, spisovatelé a
spisovatelky, také prezident Evropské komise, belgický premiér nebo jedenáct
evropských komisařů včetně Vladimíra Špidly.
Účastnice se v diskuzi dotkly také otázky ženské
solidarity v politice a shodly se na důležitosti vzájemné spolupráce
političek. A. Grzybek v této souvislosti poukázala na polskou zkušenost,
která ukazuje, že koalice žen z různých prostředí může napomoci větší
politické participaci žen. Jak uvedla L. Bennerová, ženská solidarita mezi
českými političkami je velmi malá: analýza Fora 50 % mezi poslankyněmi ukázala,
že mezi nimi neexistuje spolupráce, někdy dokonce ani v rámci jedné strany,
což je překážkou pro prosazování rovných příležitostí. Situaci podle ředitelky
Fora 50 % komplikuje skutečnost, že ženy dosud nepřesáhly kritickou 30-40%
hranici zastoupení a v politice hrají minoritní úlohu. Prosazování genderové
rovnosti by mohlo ohrozit jejich již tak křehkou pozici ve straně, v dalším
volebním období by se např. nemusely dostat na kandidátku. Forum 50 % podle slov
L. Bennerové lépe spolupracuje se ženami z lokální a regionální
politiky a političkami působícími mimo Prahu, protože jsou vzdálenější tlaku ve
vedení stran a otevřenější diskutovat genderová témata včetně pozitivních akcí.
Za české strany přátelské ženám označilo Forum 50 % na prvním místě SZ, dále
ČSSD a za ní KSČM, na druhém pólu jsou pak strany KDU-ČSL a ODS.
Dalším tématem byly pozitivní akce, přičemž účastnice
debaty se shodly na nutnosti opatření, která by účast žen v politice podpořila.
Jak poukázala L. Bennerová, česká veřejnost odmítá, možná i kvůli minulému
režimu, termín „kvóta“; paradoxně lépe je podle ní v českém prostředí
přijímán výraz „parita“. Jak uvedla C. Greboval, v rámci evropských
institucí doposud nejsou neprováděny žádné rozhodné aktivity na podporu
rovnosti, neexistují kvóty na evropské úrovni, není zde povinnost paritního
zastoupení. Zároveň zdůraznila, že kromě kvót je důležitá také transparentnost
politických stran a k tomu, aby byly kvóty účinné, musí být adaptované na
volební systém dané země. A. Grzybek upozornila, že pro zvolení je potřeba, aby
ženy měly co nejlepší pozici na kandidátkách, pokud na kandidátkách sice jsou,
ale uprostřed nebo dole, nemají šanci, že budou zvoleny. Poukázala rovněž na
nutnost organizace, popřípadě platformy, která by systematicky lobovala na
národní úrovni a tlačila na zavedení kvót do národního práva, v tom vidí úkol
pro ženské organizace.
Panelistky se shodly na významu občanských iniciativ pro
podporu ženské politické participace, a to nejen pro volby do Evropského
parlamentu. Jak uvedla C. Greboval, je nutné podporovat ženy, aby šly
k volbám, a podporovat strany, aby do kampaně zařazovaly témata, která by
ženy k volební účasti motivovala, přičemž právě doba před volbami je
k mobilizaci stran vhodná, protože tehdy politické strany slyší. Zároveň
je podle ní nutné apelovat na voliče a voličky, aby nepodceňovali evropské
volby, protože řada věcí se děje právě v Bruselu.
|