[ 1.11.2008, Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. Kultura > Kultura a umění ]

Kamarádství, vztahy, kluci, rodiče, alkohol, sex, drogy, krádeže – to všechno jsou témata německého dokumentu o třech kamarádkách Princezny z Kreuzbergu. Hrdinky dokumentárního snímku režisérky Bettiny Blümner hovoří v prostředí svobodomyslného berlínského Kreuzbergu otevřeně o svých životech, představách i možnostech.

Název filmu odkazuje k berlínské čtvrti Kreuzberg, kde žijí turečtí Němci, přistěhovalci nebo levicoví aktivisté. Mimo jiné tu najdete slavný squat KVpi. Protože je Kreuzberg multikulturní prostředí, očekávala jsem film hlavně o tomto tématu, o životě Turkyní v německé společnosti a o životě v turecké komunitě. Toho se ale dokument dotýká jen okrajově. Je především o životě tří patnáctiletých dívek žijících spíše v Kreuzbergu než v Berlíně nebo Německu, o jejich rodinných a vztahových trápeních, ale i o nich samých.

Hlavním rysem celého filmu je otevřenost, s jakou jsou všichni lidé vystupující ve filmu ochotni hovořit nejen o tom hezkém a pozitivním, ale i problémech a temných stránkách svých životů. Dozvíte se nejen, jak „to mají“ holky s klukama, nebo jak si představují svůj budoucí život, ale i tom, jak okradly důchodkyni o 3 000 EUR nebo o jejich zkušenostech s drogami. A to všechno beze studu. Otevřeně mluví i se svými rodiči, tedy vlastně matkami, protože otcové se ve filmu neobjevují. Nebo vlastně objevují, ale spíše v podobě slov a vzpomínek.

Otevřenost a syrovost výpovědí šokovaly i Německo. Frauke Wetzel z nadace Roberta Bosche, která se podílela na výběru německých snímků pro filmový festival Femina Film, říká, že dokument v zemi původu publikum zaujal a to i přesto, že na rozdíl od ČR není tato filmová disciplína v Německu příliš oblíbená: „Dokument je úspěšný i proto, že režisérka je citlivá, hlavní postavy chce představit jako hrdinky, které žijí svůj život a nebojí se říct, jaký skutečně je. Postavy dívek působí realisticky, uvěřitelně a sympaticky, i když se přiznávají ke krádeži nebo drogám.“ Dokument otevřel diskuzi o životě dnešních mladých v Německu – o sexu, alkoholu, kriminalitě a dalších tématech, kterými se snímek zabývá. Na síle mu dodává nejen otevřenost, ale i kombinace s dospělostí. Dospěle působí hovory o životě a poměrně dospělé jsou i vztahy hrdinek, které si hledají chlapce a muže minimálně o pět let starší.

K dokumentu v Německu vznikly i výukové metodiky pro vyučující, protože je promítán na školách a po projekcích se diskutuje. „Hlavními tématy jsou jazyk, kterým dnešní mládež mluví a vztah k alkoholu nebo sexu, vztah ke škole a vzdělání,“ dodává Frauke Wetzel.

Ve filmu se objevuje už i zmiňovaná multikulturalita, vztah tureckých holek a „Němců“, kteří hrdinky filmu moc nezajímají a pokud použijí výraz „Němec“, neskrývá se za tím žádný pořádný chlap, ale spíš někdo, kdo je nemůže vůbec ničím zaujmout.

Dokument je zajímavý i po filmařské stránce. Má svěží spád, střídá místa a situace, ve kterých se hlavní postavy pohybují. Využívá i hudební doprovod, který nenudí a stimuluje. I to byl jeden z důvodů, proč snímek získal na Femina Filmu 2008 cenu za nejlepší filmový dokument: za moderní filmové zpracování světa pubertálních dívek.

Prinzessinnenbad, Německo, 2007, 92 minut, režie: Bettina Blümner. Dokumentární film je možné si zapůjčit v Goethe Institutu Praha (www.goethe.de).

Anotace filmu: Klara, Mina a Tanutscha tráví letní prázdniny na koupališti berlínského předměstí zvaného Kreuzberg. Z dětských her na princezny už ale vyrostly a možná rychleji, než by si samy přály. Dokumentární snímek režisérky Bettiny Blümner přibližuje tři patnáctileté dívky s různým rodinným zázemím na prahu předčasné dospělosti. Způsob, jakým přistupují k lásce či sexu, je do značné míry ovlivněn charakterem čtvrti, ve které vyrostly. Multikulturní berlínské předměstí, kde nacházejí levnější bydlení turečtí přistěhovalci, ale i takzvané děti šedesátých let, dalo třem kamarádkám samozřejmý pocit svobody. Přesvědčení, že dělat si co chci, je vždy to nejlepší, však začíná narážet na školní povinnosti i pozdě probuzené obavy rodičů. Jediné, co se zdá být neotřesitelné a vzácné, je jejich společné přátelství. Bettina Blümner získala na loňském Berlinale za Princezny z Kreuzbergu nezávislou cenu poroty Dialogue en perspective. Zdroj: www.feminafilm.cz.