[ 1.11.2008, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Ve čtvrtek 30. listopadu se v Evropském domě uskutečnil kulatý stůl na téma antidiskriminační legislativy v EU a ČR, jehož cílem bylo zahájit odbornou diskuzi (jako první krok směrem k širší veřejné diskuzi) o návrhu nové antidiskriminační směrnice a boji proti diskriminaci na základě všech důvodů.

Evropská komise představila novou antidiskriminační směrnici

2. července 2008 přijala Evropská komise návrh směrnice, která stanoví rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace s cílem zavést v členských státech zásadu rovného zacházení v jiných oblastech, než je zaměstnání a povolání.

Zákaz diskriminace se vztahuje na všechny osoby z veřejného i soukromého sektoru včetně veřejných subjektů, pokud jde o:

a) sociální ochranu včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče;

b) sociální výhody;

c) vzdělání;

d) přístup ke zboží a jiným službám, které jsou k dispozici veřejnosti, včetně bydlení, a jejich dodávky.

Česká republika nesplňuje požadavky plynoucí z již platných směrnic, ale antidiskriminační zákon ve znění přijatém oběma komorami Parlamentu v roce 2008 v podstatě naplňuje požadavky dosavadních směrnic. Přehlasováním veta prezidenta republiky by měla ČR v principu pokryty i oblasti, jež jsou předmětem nového návrhu směrnice.

Postoj vlády ČR k antidiskriminační směrnici

Náměstek ministra práce a sociálních věcí ČR Michal Sedláček představil postoj vlády ČR k této směrnici, rámcovou pozici vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí: „ČR nepovažuje návrh směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry mimo oblast zaměstnání za nezbytný legislativní krok. Ochrana před diskriminací je zaručena na vysoké úrovni již v současné době, a to jak na vnitrostátní tak mezinárodní úrovni. Ochrana před diskriminací by měla být úkolem národních vlád členských států v souladu s jejich národními tradicemi a společenským konsensem.“

Pozice Úřadu vlády ČR, který měl původně vypracování antidiskriminační směrnice v gesci, ale byla úplně jiná, a přijetí směrnice vítala: „ČR vítá návrh směrnice poskytující ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry mimo oblast zaměstnání. Česká republika má ke směrnici příznivý postoj a pro zajištění její správné a bezproblémové implementace do právních řádů členských států má velký zájem na vyjasnění případných nejasných otázek ohledně textu směrnice a jeho interpretace.“ Jana Koláčková, náměstkyně ministryně pro lidská práva a národnosti sdělila účastníkům, že schválená pozice zavazuje všechny, kdo se za Českou republiku zúčastní vyjednávání o textu směrnice v orgánech Rady, tedy i pracovníky Úřadu vlády. V širším kontextu však považuje tento postoj za problematický, k čemuž dodává: „Česko zůstává jedinou zemí, která nemá dostatečně implementovány antidiskriminační směrnice, přičemž v prosinci tohoto roku je očekáváno vydání odsuzujícího rozsudku Evropského soudního dvora proti České republice v jednom z pěti řízení o porušení smlouvy v oblasti diskriminace. Zůstává otázkou, do jaké míry je tento postoj udržitelný a zda již není načase pózu odhodit a začít otevřeně a věcně diskutovat. Budoucí předsednické zemi by to jistě slušelo.“

Podpora antidiskriminační směrnici

Gender Studies podporuje přijetí antidiskriminační směrnice. „Opatření podporující rovné příležitosti jsou důležité nejen z ekonomického hlediska, ale také z hlediska lidských práv, které jsou důležitým prvkem evropské společnosti. Antidiskriminační opatření umožňují svobodu volby a plnohodnotný život těm, kteří jsou ve společnosti znevýhodňováni na základě svého věku, zdravotního stavu, pohlaví, etnické příslušnosti atp. Nová antidiskriminační směrnice vychází ze zkušenosti jednotlivců i organizací, které zastupují zájmy diskriminovaných ve společnosti a které každodenně řeší případy diskriminace“, říká Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies.

Martina Štěpánková, právnička z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva k tomu dodává: „Nová antidiskriminační směrnice zajistí stejný minimální standard ochrany před diskriminací ve všech státech, kterého by jinak bylo jen obtížně dosaženo. Bude směřovat ke sjednocení rozsahu ochrany před diskriminací z jednotlivých diskriminačních důvodů, kde je dosud nejširší ochrana pokud jde o rasu, dále pak pohlaví, zatímco ochrana před diskriminací z důvodu zdravotního postižení, věku, náboženství a sexuální orientace je na úrovni EU podrobně upravena pouze v oblasti zaměstnání“.

Jarmila Balážová z ROMEA připomněla výzvu neziskových organizací na podporu přijetí antidiskriminačního zákona, kterou podepsalo 61 neziskových organizací a podpořila ji také např. Helena Třeštíková.

Kulatý stůl uspořádalo Gender Studies, ve spolupráci a za finanční podpory Heinrich-Böll-Stiftung, Open Society Fund a Zastoupení Evropské komise v ČR, za mediální podpory ROMEA.