[ 8.9.2008, Veronika Vendlová Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Iniciátoři uvedené výzvy zveřejněné na tiskové konferenci dne 17. července 2008 informují, že k výzvě se připojilo dalších 24 organizací. Celkem tedy za ní stojí již 129 subjektů a 43 jednotlivců. Informace lze nalézt na internetových stránkách http://www.ruo.cz/vyzva-nno/.

Iniciátoři opakují, že Výzva reaguje na přetrvávající lhostejný a často i negativní postoj státu k neziskovým organizacím, který má vážné důsledky pro jejich fungování a může mít až likvidační charakter. Smyslem akce je upozornit na tento stav veřejnost i její volené zástupce a vyvolat diskusi o úloze a roli neziskového sektoru, který v dnešní společnosti některé závazky státu přebírá.

Na Výzvu reagovalo a souhlas s jejím obsahem vyslovilo několik zákonodárců, z nichž iniciátoři uvedli například Alenu Gajdůškovou, předsedkyni senátorského klubu ČSSD, Vojtěcha Filipa (KSČM), bývalého ministra Ministerstva pro místní rozvoj Radko Martínka (ČSSD) nebo Kateřinu Jacques (SZ). Předseda ČSSD Jiří Paroubek reagoval slovy: „V současné době je skutečně vztah státu a neziskových organizací velmi problematický i proto, že nynější koaliční vláda pod vedením ODS tuto otázku hrubě podcenila a ignoruje výzvy k nápravě. I podle mých informací, které jsem získal kromě jiného v rámci mých poslaneckých výjezdů do Ústeckého kraje, má současný postoj vlády vážné následky pro existenci neziskových organizací. V některých případech jde, jak píšete, opravdu o likvidační charakter i v souvislosti s nedostatečným čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.“ Se všemi politiky i političkami hodlají iniciátoři výzvy jednat.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas uvedl, že za komplikace a zpoždění grantových výzev může administrativní náročnost EU, která je kladena na ČR. Studie Světové banky z října 2006[1] však poukazuje, že ČR je na čerpání fondů EU administrativně nepřipravená, neboť z přidělených prostředků v prvním programovacím období (2004 – 2006) náš stát vyplácel koncovým příjemcům ze všech nových členských zemí vůbec nejmenší objem peněz. Na základě toho EU poskytuje pro období 2007 – 2013 finanční prostředky určené k posílení administrativní kapacity řídících orgánů. Například v OP LZZ (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost) jde o Technickou pomoc[2] při financování aktivit spojených s řízením programu představujících např. platy pracovníků zapojených do řízení, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicitu programu, podporu schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Částka určená tímto způsobem pro státní správu dosahuje celkem 73,5 milionů EUR![3]

Neschopnost státu efektivně zajišťovat přidělování zdrojů EU tak vede k celkovému podvázání kapacity inovací a růstu, na což Světová banka upozorňovala již před dvěma lety.[4]

Ačkoliv Ministerstvo pro místní rozvoj zpoždění čerpání eurofondů odmítá a uvádí, kolik projektů bylo dosud schváleno, k čerpání prostředků určených na rok 2007 a představujících pouhých 42 % celkově alokované sumy začíná docházet teprve nyní, což pouze potvrzuje tvrzení iniciátorů výzvy. Ti souhlasí s premiérem Topolánkem, že je potřeba zamezit nahodilosti projektů a podporovat jen ty, které jsou skutečně dobré a kvalitní, nicméně mají za to, že v tomto ohledu naprosto prioritní otázku hraje kvalita výběru a hodnocení jednotlivých projektů.

Iniciátoři jsou přesvědčeni, že státní správa má být vzorem a jít v čerpání dotací příkladem.

Na druhé straně dva případy z nedávné doby spíše svědčí o opaku! Dokládá to informace NKÚ, ve které zcela jasně zaznělo, že „státní miliardy mizí v kapsách firem i šatnících sekretářek“[5] a že „nejde o chyby v účetnictví, ale o tunelování státního majetku.“[6].

Vinu má špatné nastavení podmínek, které jsou velmi obecné. NNO podléhají několikastupňové kontrole ze strany veřejné správy, která každé jejich pochybení, byť neúmyslné, tvrdě trestá. O tom se přesvědčila například jedna nezisková organizace, která byla tvrdě postižena za to, že nakoupila několik běžných položek kancelářských potřeb v hodnotě 250 Kč. Poskytovatel grantu tento náklad řádně schválil. Při další kontrole však jiný kontrolor položku neuznal jako oprávněný náklad a uložil organizaci pokutu v hodnotě 4000 Kč.

Přitom při pochybení veřejné správy se proti ní žádné důsledky nevyvozují.

Další kauza dokládající tunelování veřejných prostředků a zveřejněná na serveru www.idnes.cz dne 14. 8.2008 se týká Ministerstva obrany, kde policie vyšetřuje „závažný případ úřednicko-podnikatelské mafie.“[7]

Iniciátoři výzvy apelují na média a veřejnost, aby se v co největší míře zaměřila na alarmující nárůst informací o nehorázném tunelování veřejných prostředků zahrnujících i dotace z EU. Jedině takovýto zvýšený tlak na politiky může vyústit v situaci, kdy všechny dotčené osoby ponesou osobní odpovědnost.

Dotazy a informace: veronika.vendlova@forint.cz, mobil: 774 499 339