[ 30.8.2008, Alexandra Jachanová Doleželová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

V červnu organizovala nadace Friedricha Eberta ve spolupráci se Slovensko-českým ženským fondem seminář Ženské neziskové organizace a předsednictví EU: příklad Německa a Slovinska. Jednou z hostek byla Lana Zdravković, koordinátorka projektu Human Rights Press Point ve Slovinsku. Projekt probíhal v období slovinského předsednictví v Evropské unii a hlavní aktivitou bylo tiskové centrum v oblasti lidských práv pro zahraniční novináře a novinářky. Podrobnosti přinášíme v tomto rozhovoru.

Proč jste projekt realizovali zrovna v období Evropského předsednictví?

Projekt sloužil jako informační platforma o lidských právech ve Slovinsku pro zahraniční novináře a novinářky v průběhu slovinského předsednictví v Evropské unii v roce 2008. Mnoho ukazatelů a zpráv o stavu lidských práv ve Slovinsku poukazuje na jejich porušování; občas díky činnosti či naopak nečinnosti slovinské vlády. Nejvíce ohroženými skupinami jsou Romové a tzv. vymazaní (erased citizens viz box níže). Slovinské organizace zaměřující se na lidská práva a menšiny se již naučily, že pokud jde o lidská práva, slovinská vláda reaguje daleko více na hodnotící zprávy z Evropské unie a zahraniční média, než na ta slovinská. Proto Peace Institute, jedna z nejaktivnějších neziskových organizací prosazujících lidská práva ve Slovinsku, viděla ve slovinském předsednictví příležitost k získání pozornosti evropských médií. V době, kdy byli evropští novináři a novinářky ve Slovinsku (od ledna do června 2008), je organizace informovala o situaci lidských práv v zemi. Aby získala pozornost zahraničních médií a přes ně i evropského publika, zřídila pro oblast lidských práv tiskové centrum v Lublani, tzv. Human Rights Press Point.

Bylo tiskové centrum zahraničními novináři hojně využíváno? Měl projekt úspěch?

Myslím si, že projekt byl úspěšný. Mediální situace ve Slovinsku se za poslední léta hodně změnila. Před několika lety nová vláda přepracovala zákon o sdělovacích prostředcích a ty jsou v současnosti ve velké míře vládou kontrolovány. Novináři a novinářky nemohou otevírat témata, která je pálí; témata jako jsou diskriminace, lidská práva, rovné příležitosti atp. Slovinského předsednictví v EU jsme jako nezisková organizace využili k poukázání na témata, která jsou ve slovinských mediích zakázaná a přehlížená (např. vymazaní, Romové, ženy, homosexuální páry a další znevýhodněné skupiny). Zahraniční novináři od nás informace požadovali, protože jinde nebyly k dispozici. Na druhou stranu se snažíme zaměřit i na slovinská média, jež v současnosti zastupují především líní reportéři a reportérky, kteří používají ke své práci pouze oficiální prohlášení našich politiků a nemají kritický pohled. Ale ti, kdo chtějí najít kritické informace o Slovinsku a chtějí o nich informovat a tím se podílet na jejich zlepšení, mohou najít informace u nás.

Jak tiskové centrum fungovalo v praxi?

Naše tiskové centrum bylo umístěno v hale jednoho z hotelů v centru v Lublaně, kde bydlela většina zahraničních novinářů a novinářek. Novinářům jsme nabízeli relevantní tištěné informace, knihy a publikace, hodnotící zprávy a důležité kontakty a odkazy. Ke všem tématům, týkajícím se lidských práv, která jsme považovali za aktuální, jsme připravili úvodní shrnutí. Všechny informace byly k dispozici v angličtině. Novinářům a novinářkám byla a stále ještě je k dispozici internetová stránka www.humanrightspoint.si. V době předsednictví jsme také za účasti domácích i zahraničních hostů zorganizovali tři kulaté stoly o lidských právech.

Byly vaše aktivity nějak propojeny s oficiálním předsednictvím?

Ne. Naše tiskové centrum operovalo samostatně a bez spojení se slovinskou vládou. Slovinská vláda nebyla bohužel připravena organizovat předsednictví ve spolupráci s neziskovým sektorem, pro ně to byla pouze administrativní a byrokratická událost.

Lidská práva tedy asi do priorit slovinského předsednictví zahrnuta nebyla?

Lidská práva a rovné příležitosti byly součástí oficiální agendy slovinské vlády při předsednictví, ale stejně jako v mnoha jiných zemích se jednalo spíše o deklaraci než skutečnost. Slovinská vláda v posledních čtyřech letech pro zlepšení sociální situace a rovné příležitosti příliš neudělala. V politice finanční, sociální, zdravotní, vzdělávací a životního prostředí byla docela neúspěšná a životní úroveň obyvatelstva se tím hodně snížila. Současná vláda není příliš otevřená otázkám jako je rovnost žen a mužů, mladí, homosexuální páry nebo tzv.„nelegální imigranti“.

Myslíte, že předsednictví v Evropské unii by mělo být příležitostí zaměřit se na některé priority EU, například nediskriminaci a rovné příležitosti?

Abych řekla pravdu, v tomto případě jsem ambivalentní. Prezidentství nějaké země v EU je pořád součástí oficiálních nástrojů Evropské unie, která je, jak to vidím já, ekonomickým společenstvím fungujícím na principech globálního neoliberálního paradigmatu, otevírajícího hranice kapitálu a zavírajícího je pro lidi. Proto je těžké, aby občanská společnost byla součástí její agendy, protože je ideologicky v protikladu. Na druhou stranu si myslím, že je důležité poukázat na to, že politika se neděje jenom v parlamentech (ať už národních nebo evropském), ale i na ulici, ve veřejném prostoru a mezi lidmi. Předsednictví v EU je pro občanskou společnost příležitostí zaujmout zahraniční i domácí media.

Lana Zdravković je publicistka, politická aktivistka a umělkyně. Zajímá se o národní identitu, projevy nacionalismu, aktivní občanství a politickou angažovanost. Pracuje jako koordinátorka a vědecká pracovnice v Mírovém institutu v Lublani.