 |
|
 |
Harmonie: Yin a Yang
[ 28.7.2008, Eliška Fialková, studentka francouzštiny a čínštiny na Univerzitě Palackého v Olomouci
Rovné příležitosti > Trh práce
]
Od dob Adama a Evy se lidské společenství nebývale rozrostlo a vytvořilo strukturovanou sociální síť. Pracovní činnosti již pohlavím nepřiděluje „Nutnost“ podle jejich biologických dispozicí. Ženy i díky použití nejjednodušších bariérových antikoncepcí nemusejí již být uvězněny v koloběhu porodů a tudíž vykonávat práce v dosahu domova.
Spoustu fyzicky náročných prací zajišťují stroje, které mohou být obsluhovány i ženami. Od první světové války ženy houfně pronikají do původně mužských povolání. Přesto se i dnes setkáváme s nedůvěrou či posměchem vůči osobám, které se snaží realizovat v povolání, které je považováno za vlastní pohlaví opačnému. Nedůvěra pak většinou připadá ženám pokoušejícím se uspět v tradičně mužských povoláních a výsměch mužům, kteří se rozhodli pro profesní dráhu v oblasti, které se doposud věnovaly zpravidla ženy.
Příkladem tradičně mužských profesních sfér, v kterých ženy nejsou vždy považovány za rovnocenné partnery, může být například politika, informační technologie, vedoucí postavení v podniku. Je zřejmé, že ženy jsou schopny velmi dobře vykonávat výše uvedená povolání, přesto v nich neustále převažují pracovníci mužského pohlaví a ženy v nich nejsou příliš vítané. Vychovatelství, učitelování na základní škole, práce v sociálních službách představují naopak povolání společností hodnocená jako typicky ženská, kde jsou vzácností muži.
Praxe nám ovšem ukazuje, že konzervování starých pořádků je krátkozraké a ochuzuje společnost jako celek jak lidsky, tak i ekonomicky. Podíváte-li se ještě jednou na výše uvedený výčet typicky mužských a ženských povolání, pak se zajisté neubráníte srovnání platových ohodnocení těchto profesí, z nichž ty „ženské“, byť velmi náročné, nejsou v naší zemi dostatečně finančně zhodnocovány. Zřejmě i právě proto se muži, ve velké míře stále puzeni vystupovat jako živitelé rodiny číslo 1, o tato nelukrativní povolání nepřetrhnou. Právě jako učitelé či sociální pracovníci jsou z praktického i výchovného hlediska muži potřební jako sůl. V těchto povoláních muži přirozeně působí jako vzory chlapců. Děti rovněž obohacuje, mohou-li být v kontaktu s pedagogy obou pohlaví.
Výzkumy na pracovištích dokazují, že pracovní kolektivy, v kterých jsou rovnoměrně zastoupena obě pohlaví, vykazují vyšší výkony pracovníků. Jednoduše řečeno, ženy i muži mají tendenci dělat se lepšími před osobami druhého pohlaví a přítomnost opačného pohlaví na ně působí jako motivátor. Sama studuji francouzštinu, obor, ve kterém 98% studentů tvoří studentky. Upřímně se domnívám, že kdyby se procentuelní zastoupení mužů v našem ročníku zvětšilo, pracovní nasazení studentek (obyčejně velmi vlažné) by se přímo úměrně zvýšilo. Politice by naopak neuškodilo větší zastoupení žen. Už jenom proto, že o „ženských“ otázkách zde rokuje většina mužů, ale zajisté by také jejich přítomnost pozvedla českou politickou kulturu, která se potácí mezí hrubostí a vulgaritou. Samozřejmě jsou výše uvedené řádky míněny velmi všeobecně. Nerada bych jimi urazila cílevědomé lidi, jimž je největším pohonem jejich vlastní vůle.
Žijeme v době, kdy se rozdíly mezi pohlavími stírají, obě pohlaví se dnes těší mnohem větší svobodě ve všech sférách života, při stylizaci svého zevnějšku, při výběru své slovní zásoby… Pokrytecké předsudky, které pohlavím přisuzují rigidní role, však ve společnosti stále přetrvávají. Princip, na který se v konzumní společnosti bohužel velmi často zapomíná a který již starověké orientální civilizace představovaly jako harmonii. Harmonie předznamenává spokojenost a zdravý životní styl. Proto disharmonie mezi vývojem společnosti a tradičním zachováváním ženských a mužských rolí či disharmonie v zastoupení mužského a ženského principu v politice, školství a dalších povoláních, které jsou stále přisuzovány jen jednomu pohlaví, neslouží stabilitě společnosti, ale jejímu vychýlení.
|
|
|
|
