[ 31.7.2008, Kateřina Machovcová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Novinové články nás ze všech stran bombardují informacemi o nedostatku pracovních sil na českém trhu práce. Mezi mnohými faktory, které mají na situaci vliv, najdeme i různé druhy diskriminace a předsudky týkající se pohlaví, ale i věku a dalších charakteristik.

Představy o profesní dráze vhodné a nevhodné pro ženy či pro muže stále hrají roli v rozdělení trhu práce. Údaje Českého statistického úřadu poukazují například na to, že zaměstnankyně převažují v kategorii obchod (59,4 %) a zdravotní a sociální péče (82,7 %). Více mužů je v sektorech stavebnictví (89 %) a ve zpracovatelském průmyslu (61,3 %). Obecně je žen méně mezi podnikateli, výrazně jsou zastoupeny ve veřejných institucích, což má samozřejmě vliv na jejich platové ohodnocení.

V některých případech lze namítnout, že práce pro to či ono pohlaví není vhodná, což se zejména objevuje u pozic, které vyžadují fyzickou námahu. Je ovšem otázkou, podle jakých pravidel takové pozice identifikujeme. Například celodenní péče o postižené děti či seniory je nejen fyzicky, ale i emočně vyčerpávající, přesto ji ženy neustále vykonávají. V zařízeních sociální péče v některých případech pomáhají v roli zdravotnického personálu i muži, ale v domácnosti? Kolik matek samoživitelek vykovávajících velmi náročnou péči o postižené děti má neustálou pomoc s fyzicky namáhavou prací? Naše pojetí mužské či ženské práce opravdu často vychází z přijatých předsudků a domněnek, které nemají nic společného s realitou.

Nerovnosti v pracovní inzerci

Stereotypy o tom, pro koho je daná pozice vhodná, či ne, se objevují i v nabídce zaměstnání. Chybám se nevyhnuly ani úřady práce. Z výzkumu Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, který analyzoval téměř 30 000 inzerátů zveřejněných prostřednictvím ÚP, vyplývá, že více než třetina obsahovala diskriminační požadavky (12 380) a z toho 82 % upřednostňovalo jedno pohlaví.

Nejčastěji se však jednalo o použití tzv. generického maskulina, tzn. pro danou pozici byl uveden pouze mužský mluvnický rod. Nicméně to může naznačovat určitou preferenci na straně zaměstnavatele. Upřednostňování mužů se objevuje i v inzerci v tištěných periodikách. Statistiky Poradny uvádí, že ze 7 045 sledovaných nabídek obsahovalo 3 123 pouze nabídku pro muže.

K porušení ustanovení zákona o zaměstnanosti, garantující všem rovné šance při přístupu k zaměstnání, se tak přidává i pochybná motivace zaměstnavatelů. Pokud mají nedostatek pracovních sil, proč nejsou ochotni sáhnout do méně tradičních „vod“ a oslovit přímo i ženy? Nebo i osoby vyššího věku, osoby ze zdravotním omezením aj.?

Zprávy EU poukazují na stoupající zaměstnanost žen, která je klíčová pro rozvoj ekonomiky. Uvědomili si to již i někteří zaměstnavatelé v Česku: ti jsou ochotni ženy cíleně oslovovat i upravovat pracovní podmínky tak, aby byly vyhovující pro obě strany.