Takový muž, který své otcovství nezakládá na tom, kolik peněz přinese do rodiny a jak dlouho proto stráví v práci, ale na tom, kolik času prožije se svým dítětem, na tom, že ví, co obnáší výchova i každodenní péče.

V ČR s narozením dítěte výrazně klesá zaměstnanost žen

Narození dítěte představuje nezvratitelnou ztrátu kontaktu s pracovním trhem, tj. zvyšuje riziko nezaměstnatelnosti žen, snižuje šanci na kariérní postup, prohlubuje platové rozdíly mezi muži a ženami. Rozdíl míry zaměstnanosti žen ve věku 20-50 let s dětmi a bez dětí (ve věku 0-6 let) představuje skoro 40 procent - tento údaj je nejvyšší v EU (v evropském průměru se uvedený rozdíl pohybuje kolem 14 %) (Křížová, Vohlídalová, SoÚ AV 2007).

Muži na rodičovské dovolené

ČR: počet mužů pobírající příspěvek v rodičovství sice nepatrně stoupá, ale stálé činí pouze cca 1,3 %.

Švédsko: Cca 80 % mužů čerpá rodičovskou dovolenou v rámci otcovské kvóty, celou rodičovskou dovolenou čerpalo v r. 2006 19 % mužů. Za zmínku stojí, že švédští muži si berou volno určené k opatrování nemocného dítěte z více než 40 %.

Slovinsko: 72 % otců využije alespoň část patnáctidenní otcovské dovolené (průměrně 8 dní), následných 75 dní otcovské dovolené s paušálním příspěvkem nárokuje 9 % otců (dle statistiky z roku 2004). Celou rodičovskou dovolenou čerpali v roce 2004 2 % otců.

Island: Volno na dva měsíce si bere 82 % mužů a na celé tři měsíce, jež kvóta ukládá, 76 % mužů.

Zahraniční praxe jednoznačně ukazuje, že pouhá možnost čerpat rodičovskou dovolenou není při stávajícím nastavení společnosti dostatečnou motivací k tomu, aby se muži aktivně zapojovali do péče o děti. V mnoha státech proto přistupují k proaktivním opatřením:

► daddy month/s - Jde o zavedení povinného měsíce/měsíců pro „druhého rodiče“, tzn. zpravidla pro otce, v rámci rodičovské dovolené a povinných dní („daddy days“) v souběhu s mateřskou dovolenou.

► výše příspěvku odvozená ze mzdy - Příspěvek pro rodiče je odvozován z výše předchozí mzdy, mj. proto, aby narození dítěte nepředstavovalo pro rodinu příliš velkou změnu životního standardu.

► kratší rodičovská dovolená - Příliš dlouhá doba strávená na rodičovské dovolené představuje zpravidla obtíže při návratu rodiče na pracovní trh, nehledě na to, že vyšší dávky během rodičovské dovolené (viz výše) jsou možné jen v případě, je-li nárok na pobírání příspěvku relativně krátký.

► flexibilita - Možnost zvolit tempo a zároveň výši čerpání, rozložit dobu čerpání i do pozdějšího věku dítěte (do tří až osmi let) a co nejjednodušší a nejširší kombinovatelnost s přivýdělkem, dají rodičům příležitost zvolit tu variantu, která půjde nejlépe sladit s jejich pracovním životem.

► funkční systém kvalitních zařízení a způsobů péče o děti - Mají-li se rodiče vracet na pracovní trh, musí existovat vhodná zařízení péče o děti a to jak standardně v mateřských školách a jeslích, tak pomocí vhodných alternativ v souladu s kulturními specifiky a tradicemi (např. domácí školky, rodičovská centra, firemní jesle/ školky apod.).

► následná péče - Je nutné, aby bylo i mužům maximálně umožněno pečovat o děti i mimo rodičovskou dovolenou ve vyšším věku dítěte, tj. v nemoci (např. umožnit neomezené střídání rodičů v péči o nemocné) apod.

Větší zapojení mužů do péče o dítě napomáhá prolínání doposud podle pohlaví stereotypně rozdělené veřejné a rodinné sféry, smazává se hierarchizace mužského a ženského světa.