[ 30.6.2008, Michaela Appeltová Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Auto je báječně spravené a nadšený zákazník žádá, aby mu pracovník servisu zavolal Matyho, opraváře, protože mu chce dát za skvěle odvedenou práci odměnu. Maty přijde, muž překvapením otevře pusu a zírá… nečekal, že by Maty mohl být ona. Tento a další podobně laděné komisy upozorňující na zažité genderové stereotypy na pracovním trhu přitahovaly ve čtvrtek 19. června pozornost mnoha kolemjdoucích na pražském Andělu. Gender Studies, o.p.s., slavilo v ulicích Prahy už potřetí Mezinárodní den rovnosti žen a mužů.

„Ne, neznám, neslyšel/a jsem,“ zní častá odpověď na otázku, zda kolemjdoucí znají datum 19. června jako Mezinárodní den rovnosti. Na obecnější otázku po (ne)rovnostech mezi muži a ženami na pracovním trhu však velká většina obyvatel České republiky odpovídá, že „je to celkem dobrý“. Jenže ono není. Nesmělé i zvídavé pohledy na stolky s materiály a informacemi o diskriminaci a antidiskriminačních projektech velice rychle střídá zvědavost a chuť diskutovat. Ukazuje se, že ono „celkem dobrý“ má svoje trhliny.

„V celé České republice je pouze jeden porodní asistent, v Olomouci,“ stěžuje si u dalšího informačního stánku na Václavském náměstí mladý zdravotník. Podle něj by muži v tomto oboru pracovat mohli i chtěli, ale zažité stereotypy jim to „nedovolují“. V drtivé většině jsou konfrontováni s tradičním názorem, že ženy jsou k tomu vhodnější, protože mají údajně blíž k dětem, umí zacházet s intimitou a jsou citlivější. „To je přeci jasná diskriminace, ne?“ Že však za pár okamžiků používá stejnou diskriminační logiku, když trvá na tom, že by ženy neměly pracovat v hornictví, protože jsou fyzicky slabší, mu už nevadí.

„Akcemi během Mezinárodního dne rovnosti chceme upozornit právě na stereotypy a nerovnosti na pracovním trhu a představit veřejnosti koncepty, s nimiž rovné příležitosti pracují,“ vysvětluje Alexandra Jachanová Doleželová z Gender Studies. Jako příklad uvádí nejen segregaci pracovního trhu, ale také sexuální obtěžování na pracovišti či akutní nedostatek školek a jeslí. Právě proto byly na Václavském náměstí k dispozici také právničky z poradny provozované Gender Studies, které řešily např. otázky spojené s rodičovskou dovolenou či diskriminací ze strany zaměstnavatele.

Kdo jel ve čtvrtek ráno „městskou hromadnou“ přes důležité uzly, nemohl se tématu rovných příležitostí vyhnout. Během několika málo hodin rozdali kameloti a kamelotky tisíce výtisků Půl na půl novin, speciálně vydaných při příležitosti Mezinárodního dne rovnosti. „Zvláštní debatu jsme tuhle vedli s kamarádem… Seděli jsme v hospodě, před sebou každý půllitr piva, v televizi nad námi hrála Sparta s Baníkem,“ začíná svůj fejeton v novinách Lukáš Sedláček a člověk čeká, že to bude, i když trochu jinak, přeci jen (opět) o fotbalu. Ale překvapivě je to velice vtipný fejeton o „grifech na utírání zadečku“ a přebalování dětí. A také o tom, že fotbal a debaty o přebalování dětí (ne)jdou dohromady a že se muži ještě pořád nemohou veřejně přiznat, že je hlídání dětí a starost o ně vlastně baví.

Na druhou stranu se ženy nemohou veřejně přiznat k tomu, že se o děti starat nechtějí nebo, jako v případě Cyrila, že to není jen radost. „Tiším Cyrila nebo sebe?,“ ptá se básnířka Olga Škochová Bláhová v knihovně Gender Studies v rámci literárního večera Ze šuplíku na veřejnost, a pokračuje: „znovu a znovu každý den hledám k tobě lásku.“ Není náhodou, že autorské čtení proběhlo právě v předvečer Mezinárodního dne rovnosti.

Na rozdíl od porodních asistentů nebo hlídání dětí si muže zcela samozřejmě a neproblematicky spojíme s politickou aktivitou. Právě Mezinárodní den rovnosti si vybralo Fórum 50%, organizace usilující o vyrovnané zastoupení žen a mužů na české politické scéně, ke zveřejnění analýzy zastoupení žen na kandidátních listinách pro podzimní krajské volby. „Jedná se sice o prognózy, ale již dnes lze s jistotou říci, že žádné výrazné změny nemůžeme očekávat,“ uvedla autorka analýzy, politoložka Jana Smiggles Kavková. Počet žen v krajských zastupitelstvech tak zůstane více méně na úrovni 15%, což je jedno z nejnižších čísel v rámci zemí Evropské unie. „To číslo se snad zvedne o dva procentní body,“ dodává trochu optimismu Kavková.

Že české politiky a političky rovné příležitosti žen a mužů (nejen v politice) navzdory těmto číslům příliš nezajímají, dokládá také jejich v podstatě nulová účast na „běhu pro rovnost“, organizovaném v návaznosti na zveřejnění analýzy Fóra 50%. Není se čemu divit, oběhnout Poslaneckou sněmovnu v botách na podpatcích není žádná slast a v tom horku se ani v obleku dobře neběhá. Jen nikomu nebylo jasné, proč nás tak radostně zdravil na cestě do sněmovny Jiří Čunek, když jeho KDU-ČSL v analýze dopadla úplně nejhůř. V porovnání s minulými volbami nominovala v první desítce o polovinu méně žen, přitom v členské základně má nejvíce žen ze všech parlamentních stran, 52%. Že by (nekorunovaný) „vítěz“ běhu o rovnost?

„Myslím, že se to povedlo. O komiksy a materiály se zajímali přesně ti, na které je naše činnost zaměřená,“ pochvalovala si na konci dne Kristýna Ciprová z Gender Studies. Mezinárodní den rovnosti pak nemohl skončit jinak než stylově, za zvuků hudby a subverzivních textů převážně ženské punkové kapely Still Knox. Atmosféru ve Šlechtovce pak dotvářely básně Sylvie Plathové či Emily Dickinson vyvěšené na okolních stromech, a jednoznačně nejpopulárnější artikl dne: barevné balonky s logem projektu Půl na půl povlávající ve větru.

Půl na půl noviny si můžete objednat na emailové adrese: pulnapul@genderstudies.cz  nebo vyzvednout v knihovně Gender Studies.