[ 13.6.2008, Rovné příležitosti > Rovné příležitosti ]

Hillary Clintonová: Budu pracovat na tom, aby každý v Americe měl rovné příležitosti jako já

V sobotu 7. června Hillary Clintonová přednesla na budově National Bulding Museum ve Washingtonu zásadní projev, v němž se přestala ucházet o roli kandidátky Demokratické strany na prezidentský úřad USA, a vyzvala své příznivce, aby směřovali své sympatie a hlasy jejímu soupeři Baracku Obamovi. V emocionálním vystoupení, jež přinesla všechna světová média, však zůstal téměř nepovšimnut závěr, v němž se Hillary Clintonová věnuje rovným příležitostem. Právě tuto část jejího projevu tedy přinášíme, abychom zvýraznili rozdíl s argumentací o rovnostářství, popírání přirozenosti a sociálním inženýrství, které tak často na stejné téma slyšíme na české politické scéně.

Z projevu Hillary Clintonové  ve Washingtonu, D.C, 7. června 2008:

Nyní trochu osobněji – když se mě ptali, co pro mě znamená být ženou, ucházející se o post prezidentky, vždycky jsem odpovídala stejně; že jsem pyšná na to být ženou kandidátkou, ale také že kandiduji, protože bych byla nejlepší prezidentkou. Ale jsem žena, a stejně jako miliony jiných žen vím, že stále existují bariéry a předsudky, i když třeba podvědomé.

Chci zformovat Ameriku, která by respektovala a podporovala potenciál každého z nás.

Ve 21. století není přijatelné cítit hranice a mít předsudky

Kandidovala jsem jako dcera s možnostmi, o kterých se mé matce ani nesnilo, jako matka, která má starost o budoucnost své dcery, a jako matka, která chce své děti vést ke světlejším zítřkům. Pro tuto budoucnost je nutné, aby ženy i muži chápali boje svých babiček a matek stejně, aby ženy dostávaly rovné příležitosti, stejné platy a stejný respekt. Pojďme usilovat o dosažení těchto velmi jednoduchých cílů; ve dvacátém prvním století není přijatelné cítit hranice a mít předsudky.

Můžeme být hrdí na to, že od teď bude pro ženu běžné vyhrát primárky voleb, obvyklé získat nominaci do „těsného závodu“, normální vědět, že žena se může stát prezidentkou Spojených států. A to je významné.

Pro ty, kdo jsou zklamáni, že jsme nemohli dojít až do konce – hlavně mladým lidem, kteří dali do této kampaně tolik – zlomilo by mi srdce, kdybych svou porážkou těsně před cílem někoho z vás odradila od dosažení toho vašeho cíle. Vždycky miřte vysoko, tvrdě pracujte a hluboce opatrujte to, v co věříte. Když klopýtnete, udržte si víru. Když vás někdo srazí, rychle se postavte na nohy. A nikdy neposlouchejte toho, kdo vás bude od vaší cesty odrazovat.

Miliony prasklin v nejtvrdším skleněném stropě

Zatímco jsme se dnes sešli v této nádherné historické budově, padesátá žena, která kdy vylétla do vesmíru, obíhá nad našimi hlavami. Jestliže dokážeme padesát žen vyslat do vesmíru, jednou dokážeme ženu dosadit do Bílého domu.

Přestože jsme tentokrát nedokázali rozbít ten nejvyšší, nejtvrdší skleněný strop, díky vám jsme v něm aspoň udělali 18 milionů prasklin. A světlo jím proniká silně jako nikdy dřív, naplňuje nás nadějí a vědomím, že příště bude cesta jednodušší. Takto se v Americe vždycky věci vyvíjely.

Pomyslete na zastánce volebního práva, kteří se v roce 1848 sešli v Seneca Falls, a na ty, kdo bojovali tak dlouho, dokud ženy nezískaly právo volit. Vzpomeňte na abolicionisty, kteří bojovali a umírali, aby se dočkali zrušení otroctví. Pomyslete na zastánce lidských práv a na pěšáky, kteří pochodovali, protestovali a riskovali své životy, aby učinili konec segregaci a Jimu Crowovi.

Každé ohlédnutí do minulosti brání jít dopředu

Díky jim jsem vyrůstala v domnění, že ženské volební právo je samozřejmá věc. Díky jim má dcera vyrůstala v domnění, že je samozřejmostí, když děti všech barev chodí do stejné školy. Díky jim Barack Obama a já můžeme vést tvrdé kampaně za demokraty. Díky jim, a díky vám, budou děti mít za samozřejmé, když Afroameričan nebo žena stanou v čele Spojených států.

Až ten den nastane a žena se ujme prezidentství, všichni budeme pyšní na hodnoty našeho národa, pyšní na to, že sen každé malé holčičky se v Americe může stát skutečností. Každý z vás bude vědět, že to díky vaší snaze a tvrdé práci jste jí pomohli umetat cestičku.

Chtěla bych proto říct svým stoupencům; když uslyšíte lidi říkat – nebo si myslet – „co kdyby“ nebo „co by bylo“, já říkám „prosím, neohlížej se“. Každý okamžik, kdy se ohlížíme do minulosti, nám brání jít dopředu.

Musíme pracovat na tom, co stále může nastat

Život je příliš krátký, čas je příliš vzácný a hranice příliš vysoké na to, abychom se zabývali tím, co mohlo být. Společně musíme pracovat na tom, co stále může nastat. A proto také budu celým svým srdcem pracovat na tom, aby se senátor Obama stal naším příštím prezidentem, a doufám, že v této snaze se ke mě všichni přidáte.

Svým příznivcům a kolegům v Kongresu, guvernérům a starostům, zvoleným úředníkům, kteří stáli při mě v dobrém i ve zlém, děkuji za svou sílu a vůdcovství. Svým přátelům v odborech, kteří si stáli pevně za svým, děkuji a vyjadřuji  svou podporu. Svým přátelům ze všech sfér mého života – vaše láska a neutuchající podpora mě držela nad vodou každým dnem. Své rodině, zejména Billovi a Chelsea, a své matce – znamenáte pro mě všechno a moc vám děkuji za vše, co jste pro mě udělali. A svým mimořádným zaměstnancům, dobrovolníkům a stoupencům děkuji za výdrž a práci celé ty dlouhé, těžké hodiny. Děkuji za vše, co jste obětovali – zameškání školy nebo práce, cestování do míst, kde jste nikdy nebyli, někdy na předlouhé měsíce. A také děkuji vašim rodinám, protože jich se ta oběť týká také.

Někteří vedou, jiní následují, ale nikdo nemůže jít sám

Všichni jste tu pro mě byli na každém kroku mé cesty. Jako lidé nejsme dokonalí, a proto jeden druhého potřebujeme. Abychom jeden druhého podepřeli, když se zakymácíme, abychom se podpořili, když máme zlomené srdce. Někteří vedou, jiní následují, ale nikdo nemůže jít sám. Změn, za kterými jdeme, můžeme dosáhnout pouze všichni společně. Život, svoboda a honba za štěstím jsou práva, na které má nárok každý z nás. Ale své životy, svou svobodu, své štěstí si nejlíp užijeme, nejlíp uchráníme, a nejlíp docílíme, když budeme stát při sobě.

A to teď také uděláme, když spojíme síly se senátorem Obamou a jeho kampaní. Společně budeme tvořit historii a psát další kapitolu amerických dějin. Jednotně budeme stát za hodnotami, kterých si ceníme, za vidinou vývoje, kterou sdílíme, a za zemí, kterou milujeme. Nic víc amerického už být nemůže.

…aby každé dítě mělo šanci vyrůst a využít svého potenciálu

Při pohledu na vás, jak tu dnes stojíte, jsem si nikdy nepřipadala požehnanější. Výzvy, kterým jsem v této kampani čelila, jsou ničím v porovnání s tím, čemu miliony Američanů každodenně čelí ve svých životech. Takže dnes hodlám žehnat a vytrvat ve své cestě. Hodlám pracovat na tom, co jsem dělala dlouho před tím, než se objevily kamery a co ještě dlouho dělat budu; pracovat na tom, aby měl každý Američan rovné příležitosti jako já, aby každé dítě mělo šanci vyrůst a využít svého potenciálu darovaného Bohem.

Budu to dělat se srdcem naplněným vděkem a hlubokou,  trvalou láskou k naší zemi a s ničím než optimismem a jistotou příštích dnů. Teď nastal náš čas udělat všechno pro to, aby přibyl v těchto volbách další demokratický prezident na krátký seznam posledních čtyřiceti let, abychom svou zemi vrátili zpět a znovu zamířili s vidinou cíle v budoucnosti.

Děkuji vám všem, Bůh vám žehnej a Bůh žehnej Americe.

Úvod a mezititulky: Žába na prameni