[ 30.4.2008, redakce Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce, Rodičovství > Rodičovství ]

16. dubna se v prostorách Českého centra Praha konal kulatý stůl pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky, který se akce osobně zúčastnil. Pozvání Gender Studies přijali také zástupci a zástupkyně firem, státu a neziskového sektoru, aby z různých pohledů společně analyzovali téma firemních zařízení péče o děti a hledali možné společné kroky.

"Zorganizováním kulatého stolu jsme se snažili zapojit do otevřeného dialogu zástupce a zástupkyně tří klíčových hráčů v oblasti firemních zařízení péče o děti a slaďování osobního a pracovního života. Každá z těchto tří skupin má potenciál existenci a fungování těchto zařízení výrazně podpořit. Otázka firemních školek je v současné době v České republice velmi aktuální a my jsme chtěli, aby u kulatého stolu došlo k analýze tohoto problému z pohledu firem, státu a neziskových organizací. Považovali jsme za nesmírně důležité podpořit dialog tří partnerů, kteří se ke škodě věci příliš často do dialogu nedostanou, ač by to pro všechny bylo skutečně přínosné. Je zajímavé, že podnět k tomuto setkání vzešel ze strany zaměstnavatelů," představila cíl kulatého stolu Nina Bosničová z Gender Studies, jeho organizátorka.

Z diskuze s přítomnými zaměstnavateli vyplynulo, že firmy mají zájem podpořit sladění osobního a pracovního života svých zaměstnaných. Zajímají se převážně o dřívější návrat zaměstnanců a zejména zaměstnankyň z mateřské či rodičovské dovolené. Tomu by nejlépe napomohl dostatek zařízení péče o děti do tří let v kombinaci s možností práce na částečný úvazek. Založení vlastního zařízení péče o děti považují firmy za velmi nákladné a komplikované. Na druhou stranu by rády spolupracovaly s dalšími firmami a veřejnými zařízeními péče o děti v okolí.

Jak může stát pomoci firmám, které chtějí založit vlastní nebo podpořit již existující zařízení péče o děti? Zavedením daňových úlev pro firmy, které se k tomuto kroku odhodlají. Úpravou současné legislativy, která se týká zřizování firemních školek, hlavně pak hygienické vyhlášky, ale například i definicí zřizovatele, kterým by se do budoucnosti mohl stát např. partnerský subjekt stát-firma a podobně. Dále by bylo rozumné, kdyby stát podporoval daňovými úlevami též firemní jesle, protože právě péče o děti do tří let je v ČR v současné době nejvíce podhodnocena. V celé republice je pouze 45 jeslí, jejichž počet se stále snižuje. Navíc firmy často jeví zájem právě o péči o děti mladší tří let, protože potřebují, aby se zaměstnanci/zaměstnankyně-rodiče vraceli do práce co nejdříve. Bylo by vhodné upravit legislativu směrem ke zjednodušení a umožnění spolupráce městských zařízení péče o děti a firem, popřípadě dalších subjektů tak, aby firmy mohly využívat know how již existujících zařízení. Mateřské školky jsou často firmami oslovovány ke spolupráci s nabídkou prostředků na rozšíření kapacity, neboť firmy mají zájem o určitý počet míst vyhrazený pro děti svých zaměstnanců. Školky však tato místa nemohou firmě blokovat z legislativních důvodů, takže k celkovému nárůstu počtu míst v zařízeních péče o děti nedochází. Dále doporučujeme neodebírat rodičovský příspěvek při umístění dětí do jeslí či mateřských školek nad stanovený limit dnů či hodin. Jde o opatření, které je pro rodiče usilující o rychlejší návrat na trh práce značně demotivující a bude se týkat - pokud nedojde ke změně - i firemních zařízení péče o děti. Není navíc zcela zřetelné, proč se týká pouze rodičů umísťujících děti do jeslí či mateřských škol a ne jiných způsobů péče o děti nerodičovskou osobou - například hlídacími agenturami atd.