[ 30.4.2008, Kateřina Machovcová, Gender Studies, o.p.s. Rovné příležitosti > Trh práce ]

Ženy v České republice vydělávají méně než muži. Právními aspekty této problematiky se důkladně zabývá právnička Barbara Havelková v publikaci Rovnost v odměňování žen a mužů. Kromě přehledného popisu právních úprav slouží kniha i jako návod pro osoby, které mají podezření na diskriminaci v odměňování, a pro zaměstnavatele, kteří chtějí uplatnit vhodné kroky k prevenci.

Původ platových rozdílů

V úvodní části textu autorka předkládá různé teorie i výzkumy vysvětlující platové rozdíly žen a mužů. Například Jurajda (2004) identifikuje tři hlavní okruhy příčin nižších mezd žen:

• rozdílné produktivní charakteristiky mužů a žen
• segregace trhu práce
• nevysvětlená část, jež může obsahovat přímou diskriminaci

Negativně též působí rozdělení práce, kdy většina neplacené práce v domácnosti spadá na ženy, což mužům uvolňuje ruce pro vyšší zapojení v práci placené.

Legislativa v ČR a EU

Dozvídáme se o stěžejních legislativních úpravách v České republice i s odkazem na právo Evropské unie s využití judikátů Evropského soudního dvora. Autorka podrobně rozebírá principy rovného odměňování s ohledem na zaangažované subjekty, různé složky platu atp. Připomíná, že i v soukromé sféře jsou platná pravidla rovného odměňování, která by měla citlivě zohledňovat specifický přínos žen a mužů a zejména nepodceňovat kvality typické pro tzv. ženské práce, jako jsou sociální dovednosti či potřeba usilovného soustředění.

Mechanizmy uplatňování nároků

V publikaci nalezneme také detailní definice přímé a nepřímé diskriminace; opět ve vztahu k odměňování. Porozumění tomto konceptu je klíčové pro efektivní využití mechanizmů uplatňování nároků v případech diskriminace, jimž je věnován další oddíl knihy. Poslední část se zabývá aktivní politikou podpory rovnosti v odměňování, představuje i nástroje, které v České republice (prozatím) nefungují. Příkladem je samostatné žalobní právo nevládních organizací nebo možnost využití mediace v určitém typu sporů.

Závěrem autorka shrnuje, že žádoucí společenskou změnu přinese jen efektivní spolupráce všech zaangažovaných subjektů: státu, který působí jako zákonodárce i ochránce práva, soudů, které by měly aplikovat právo v souladu s judikaturou ESD, a dalších správních orgánů, které mohou vykazovat kontrolní činnost. Zaměstnavatelé pak mohou problematiku rovnosti a spravedlivého odměňování zahrnout například do své strategie společenské odpovědnosti (CSR – corporate social responsibility). V neposlední řadě se však musejí ozvat samy ženy, ale i muži, kteří budou rovnost a férovost vyžadovat. Kniha Barbary Havelkové dává všem dostatek důvěryhodných informací, které napomohou zorientovat se ve složitých otázkách spojených s rovností v odměňování.

Havelková, B. (2007). Rovnost v odměňování žen a mužů. Auditorium, Praha.

Publikace je k dispozici v knihovně Gender Studies, o.p.s.