[ 4.11.2004, Alena Králíková Rovné příležitosti > Politika ]

Vrátíme-li se k červnovým volbám do Evropského parlamentu - jak je s několikaměsíčním časem hodnotíte? Jak hodnotíte - a to nejen z pohledu zastoupení žen a mužů - současnou podobu Evropského parlamentu?
Jak vnímáte předsednictví slovenské poslankyně Anny Záborské (Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů) ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví?
Spojujete konkrétní očekávání s postem Vladimíra Špidly, který zahrnuje také gesci oblasti rovných příležitostí? Je krátce ke zvoleným ženám. Dvě z nových europoslankyň vysloveně těžily především ze své mediální známosti, jejich politické postoje a schopnosti jsou zatím neznámou. Věřím, že do budoucna se strany budou vážně věnovat dlouhodobé a systematické výchově a růstu (nadějných) političek. Měl by to být jejich samozřejmý příspěvek k politikám rovných příležitostí.

Upřímně řečeno, není mi příliš jasné, proč právě Anna Záborská stojí v čele tohoto výboru. Ona sama se diví kritice např. slovenských ženských organizací i europoslankyň ze západní Evropy a říká, že nikdy ženám neupírala rovné šance, naopak. Tak si tedy počkám - a jistě o ní za čas napíšeme na www.hlidacifena.cz, jak se ujme své povinnosti hájit rovné šance všech žen, tedy např. i lesbických matek, které ve společnosti čelí až trojnásobným obtížím (jako ženy, jako matky a jako lesby).

Pokud jde o Vladimíra Špidlu, doufám, že bude mít nyní volnější ruku, aby to, pro co horoval verbálně jako předseda vlády a předsedy ČSSD, začal více uplatňovat i v rovině činů. Jak by bylo bývalo skvělé, kdyby místo zdlouhavého prosazování zákona o zipových kandidátkách nebo kvótách pro volební kandidátky a finanční postih, ČSSD jednoduše sestavila skutečně smíšenou kandidátku a šla příkladem. Bez velkých cirátů a gest.

Podívejme se ale teď na blížící se senátní volby: na www.hlidacifena.cz monitorujete kandidátní listiny jednotlivých stran. Mohla byste krátce zhodnotit, jak jsou na nich zastoupeny ženy a zda případně došlo k nějakému posunu od evropských voleb? Které z kandidátek považujete vy osobně za zajímavé a proč?

Začnu s dovolením tím, která kandidující mě velmi zklamala, totiž současná sociálně-demokratická ministryně Emmerová. Její současná funkce je časově velmi náročná. Buď neměla přijmout ministerský post, nebo nyní upustit od kandidatury do Senátu. Jestli by něco částečně pomohlo naší politické scéně, tak mimo jiné nehromadění funkcí. Jistě mohla kandidovat jiná osobnost, veřejnosti se mohla představit jiná sociální demokratka.

Senátní volby se dost liší od voleb do Evropského parlamentu, kandidátky jsou také podstatně kratší nebo je obsazuje jediný kandidát (např. za Stranu zelených jen pan Šedina). Žen kandiduje mnohem méně.

Velké strany mě v tomto případě příliš nezajímají, spíš se ohlížím po nezávislých kandidátech a kandidátech malých stran (které mají ambice oživit a kultivovat naší scénu; alespoň podle jejich slov). Evropští demokraté mají za sebou úspěšné volby do EP, jsem zvědavá, jak se jim vydaří Senát a krajské volby. Jistě to ovlivní jejich další vývoj. (Mimochodem, obě kandidující ženy za ED odpověděly na naše předvolební dotazy. V tomto směru pravicové ženy "porazily na hlavu" středo- a levicové kandidátky.) Totéž platí o Straně zelených. Zeleným se nepodařil průlom v květnových volbách, možná získají křeslo v Senátu.

Z žen budu hlavně sledovat Jaroslavu Moserovou. Je to nejstarší senátorka, momentálně snad služebně nejstarší, troufnu si říct i nejzkušenější česká politička. Zajímá mě, zda se jí podaří obhájit křeslo a přesvědčit voliče, že věkem duch nemusí stárnout a že ani u ženy (když u muže rozhodně ne) není věk žádným hendikepem.

Zmiňují někteří z kandidátů nebo kandidátek ve svých volebních programech rovné příležitosti žen a mužů, je případně "rétorika" alespoň některých z nich genderově neutrální? Profilují se některé kandidátky jako výrazně zaměřené na podporu rovných práv žen a mužů? Domníváte se, že má Senát šance, aby se v něm objevilo více žen?

O všech kandidátkách, které vážily čas a odpověděly www.hlidacifena.cz, snad mohu říct, že se tak či onak tématem zabývají a nacházejí minimálně jistá osobní řešení politiky rovných příležitostí. (Odpověděly: P. Andrejkivová, Z. Baudyšová, L. Čajanová, Jaroslava Dlouhá, M. Emmerová a H. Fousková) Pravicové političky například často upozorňují na provázanost středního a malého podnikání a větší společenské nezávislosti a politické angažovanosti žen.

Spíš dojde asi k poklesu žen v Senátu.

Ještě krátce zmiňme volební zákon a novelu, která se připravuje a která v návrhu obsahuje kvóty pro politické strany při sestavování kandidátních listin. Má podle vás zákon potenciál být schválen? Proč ano, proč ne? Co si o principu kvót myslíte a jaký je váš názor na zákon?

Zřejmě ne. Je patrné, že ani vlastní navrhovatelé zákona zatím nedělají v reálu nic, co by nasvědčovalo tomu, že své snahy myslí vážně. Kupříkladu premiér Gross mluvil o více ženách ve vládě, ovšem za ČSSD dosadil dvě ženy na tradiční místa a potom se obrátil k ostatním stranám, aby ony nominovaly nějaké ženy. Do kampaně o Senát vyslala ČSSD 23 mužů a 4 ženy. A že by za takové negentlmanské počínání chtěli do budoucna platit pokutu, nemyslím.

Předně, kvóty nejsou všechno. Samy o sobě v žádném případě nestačí. Nejužitečnější se mi jeví zipová kandidátka. Hlavně si na ní cením toho, že bude nutit strany hledat ženy a na druhé straně bude nutit voličky a voliče, aby skutečně používali preferenční hlasy.Třetí výhodou je to, nebo aspoň v to doufám, že se musí zákonitě zkvalitnit (a prodloužit) volební kampaň, pokud jde o informační kvalitu a frekvenci kontaktů s voliči. Vnitrostranický boj o místa na kandidátce by ztratil takovou ostrost a mnohem důležitější by byla veřejná komunikace s voličkami a voliči.

Děkuji.